The Fall of the Roman Empire
Pád rímskej ríše
Režie:
Anthony MannKamera:
Robert KraskerHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Sophia Loren, Stephen Boyd, Alec Guinness, James Mason, Christopher Plummer, Anthony Quayle, John Ireland, Omar Sharif, Mel Ferrer, Finlay Currie, Andrew Keir (více)Obsahy(1)
Osud říše se naplní ve chvíli, kdy v ní lidé přestanou věřit. Příběh touhy po moci, která vedla k zániku mocného impéria... Jedna z nejvýznamnějších historických otázek zní, jak mohlo dojít k pádu římské říše. Nebyla to však jediná událost, která vedla k zániku mocného impéria. Byl to proces pozvolného rozpadu trvající déle než tři sta let. Téměř tříhodinový velkolepý snímek Pád říše římské zachycuje impérium na pokraji rozpadu. Scenáristé volně čerpali z klasického díla "Úpadek a pád říše římské" z pera anglického spisovatele Edwarda Gibbona. Děj začíná za vlády císaře Marca Aurelia, kdy se začínají projevovat první závažné problémy. Na hranicích říše čelí nájezdu divokých kmenů a vedle vnějších ohrožení se objevují také první známky rozkladu uvnitř státu. Diplomat Marcus Aurelius zamýšlí, že svým nástupcem učiní oddaného válečníka Livia na úkor vlastního syna Commoda. Spravedlivý Livius pro něj představuje příslib, že nad celou říší zavládne mír. Zákulisní intriky ale vyvrcholí ve velezradu a vraždu Marca Aurelia. Novým římským císařem se stává Commodus, který nastolí brutální tyranii a nejmocnější říše světa se začne hroutit. Rozpor v pojetí vlády mírotvorného otce a tyranského syna představuje hlavní dějovou linii, ve vedlejší pak můžeme sledovat milostný příběh Livia a krásné Lucilly... Pád říše římské představuje jeden z posledních epických velkofilmů, jejichž hollywoodská éra vyvrcholila na přelomu 50. a 60. let. Tehdejší konkurenční projekt představovala například Kleopatra (1963). Produkční náklady na tyto historické eposy ale byly tak vysoké, že se nemohly vrátit z distribuce v kinech a uvrhla hollywoodská studia do finanční krize. Přesto dodnes uchvátí velkolepou výpravou, kostýmy a hvězdným hereckým obsazením. V hlavních rolích zazářili Stephen Boyd jako Livius, Christopher Plummer jako Commudus, Alec Guinness jako Marcus Aurelius a Sophia Lorenová jako Lucilla. (Česká televize)
(více)Recenze (92)
Přece jenom mám raději historická dramata, která se drží více známých faktů, ale chápu že scénáristé si tu a tam potřebují ledasco upravit. Dalo by se tvůrcům odpustit, že si toho dost vymysleli, ovšem co už jim odpustit nemůžu, je ta opravdu přemrštěná stopáž. Zvláště když řada dialogů je naprosto zbytečná a spíš než aby diváka upoutala, tak jej nezáživně nudí. Což tady se dělo téměř neustále. Místy jsem měl nutkání film vypnout, protože oční víčka nedokázaly udržet ani akční pasáže. Některé bitvy/souboje byly provedeny pěkně, ovšem našlo se tu i dost takových, které byly spíše k smíchu. Očekával bych navíc i řadu emočních scén, ale těch tu bylo jako šafránu. V tomto bodě se mnou nemusíte souhlasit, ale já z toho prostě žádnou pořádné emoce necítil. Takže cítím dost velké zklamání, které se částečně podařilo eliminovat účastí Sopfii Loren. Obyčejný šedý průměr, který už vidět znovu nepotřebuji. ()
Sandálový předobraz Ridleyho Gladiátora, který ovšem unavuje strašlivou délkou, bazíruje na nepodstatných detailech a je tady až příliš mnoho vět, které nemusely být vyřčeny. Abych jen nehanil, tak musím vyzdvihnout Plummera, Sophii Loren a davové scény, které dnes už asi nikdo podobně nenatočí. Ale ani to nemohlo film vytrhnout z šedivého průměru. 50% ()
"Přestože jsem byl otrok, nejsem zvyklý na bolest.. Přestože jsem filozof, jsem slabý.." Zoufalé Mannovo mistrovství v hodu hollywoodským sandálem.. ()
70 % ()
Pravdepodobne akási labutia pieseň historických veľkofilmov, ktoré prežívali svoj najväčší rozkvet v polovici minulého storočia. Komerčné fiasko filmu tomu dalo koniec. A tak trochu nezaslúžene, pretože snímok má naozaj všetko čo k tomu patrí. Obrovský rozpočet, ktorý sa využil na pompéznu výpravu a kostýmy, superhviezdne obsadenie a dlhočiznú minutáž. Aj dnešné rádoby spektákle si môžu z tohto diela brať príklad. ()
Z tohto historického filmu som mal zmiešané pocity. Na jednej strane sú tam skvelé veci ako kostýmy, hudba, kulisy, ale na tej druhej tie dialógy, dej to u mňa zrážajú na nejakých 40%. Film sa dá vydržať, ale ozaj pôsobí únavne. ()
Už hodně dlouho jsem z žádného filmu neměl tak rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem si náramně užíval všechny ty krásné výpravné scény - přehlídky armád, vjezdy do měst, davové scény, bitvy anebo krásně barevné kulisy císařského paláce a skvělou hudbu, ale bohužel tyto nádherné scény, kde s e vlastně nic moc nedělo byly navzájem pospojovány velice jednoduchým dějem, který by bez té vší parády vyšel možná tak na hodinku, a pokud se konaly nějaké ty dialogy, tak jsem se nesmírně nudil (přestože dabing byl podle mě docela dobrý). Stephen Boyd v roli Livia si mé sympatie taky zrovna dvakrát nezískal a tak nějak mi bylo docela jedno jak to s ním dopadne. ()
Tri hodiny umierania! Asi hodinu a pol umiera cisár, dvadsať minút umierajú vojaci a umierajúci diváci počas celej projekcie si želajú, aby umrela neznesiteľne otravná Lorenka. Dokonca i v názve je zakomponované umieranie ríše. Pustiť toto nejakému dôchodcovi s vedomím, čo bude nasledovať, sa dá kľudne klasifikovať ako pokus o vraždu! ()
Pro mě nádherný historický film. Všechny světové hvězdy, které si zde zahrály byly vynikající a hlavně byly tehdy tak mladé a tolik slavné. Dnešní generace už je zná (pokud žijí) jenom jako seniory,kteří buď opustily prkna slávy nebo berou drobné roličky v nepříliš kvalitních filmech. Ale !!! Kdo si libuje v římských dějinách, kdo zná něco z dějin Říma, pro toho to musí být příjemný zážitek. Doporučuji. ()
Výpravná podívaná bez triků a kouzel a bohužel i bez historické věrohodnosti. 1) Snímek jsem v dávných dobách viděl v pražském kinu Alfa na Václavském náměstí a dodnes si pamatuji, jak mě oslnil. Obrovské masové scény překonala v mých očích jen konkurenční Kleopatra (zvláště její příjezd do Říma). Pád však nabídl tehdy nevídaný závod dvojkolek a srdcervoucí závěrečnou dražbu funkcí. Odcházel jsem oslněn americkou kinematografií. Bylo mi 15 nebo 16 let._____ 2) Velkorysé (a také drahé) masové scény jsou působivé i dnes. Jednoduchý a nekomplikovaný děj v interiérech je naproti tomu těžkopádně nudný - zejména v první polovině filmu._____ 3) Dílo obsahuje množství chyb, často velmi bizarních. Věku 34letého (1963) Kanaďana Christophera Plummera se skutečný Commodus po 12 letech své vlády nedožil. Timonides nosí křesťanský kříž, což je zřejmý ahistorický nonsens. Okolnosti Aureliovy smrti jsou nejasné, ale nejspíš vůbec nebyl zavražděn. Postava Lívia je patrně zcela vymyšlená._____ 4) To jsou ale jen detaily. Více mě irituje používaná terminologie a uvažování 20. století. Lehce archaická vázaná řeč mi ale nevadí, je rozhodně lepší, než mluva současných teenagerů._____ 5) Filmy z antiky raději sleduji v českém dabingu než ve zcela nepatřičné angličtině. Ovšem oslovení Můj pane Césare mě bude strašit i ve spánku._____ 6) Ani ocenění hudby na festivalech nechápu. Mně přišla jako z laciného melodramatu._____ 7) Výstižný koment: sportovec**, OwenBobby**. ()
Zub času sa tu poriadne podpísal. Čo je tu skvelé, tak to sú dekorácie a prostredia v ktorých sa film odohráva, tie sú nadčasové. Na svoju dobu sú tu aj slušne realistické bojové scény. Barbari (Germáni) sú správne špinavý a scény na ich území patria k najlepším vo filme. Bohužiaľ celkom slušný (aj keď historicky málo pravdivý) scenár je pokazený prílišným moralizovaným a zbytočne naťahovanými dialógmi. Sophia Loren je tu skôr otravná a jej vymyslenému romániku s generálom je venované príliš veľa priestoru. Celkovo si novší a známejší film Gladiátor požičiava s tejto starej klasiky až príliš veľa, a bohužiaľ kopíruje aj zbytočnú a nezmyselnú scénu boja Lívia s cisárom Commodom v aréne. Záver s upálenými Germánmi je však správne patetický a v poriadku... Po vláde Marca Aurélia totiž skutočne začala Rímska ríša pomaly upadať, aj keď to trvalo ešte 200 rokov... ()
První klasický historický velkofilm, který se ke mně dostal, byl bohužel zklamáním. Množství davových scén ještě není zárukou kvalitní podívané, stejně jako přítomnost tehdejších hereckých hvězd (kterým někdy scénář předepisoval opravdu hloupoučké repliky). Také se tu hodně jezdí na koních a během cesty spolu postavy po několik minut nepromluví ani slovo, takové scény diváka dost ubíjejí. Scottův "Gladiátor", se kterým nelze nesrovnávat, je vyspělejší minimálně po herecké a scenáristické stránce. ()
ocenenia : MFF Cannes 1964 - nesúťažný výber ()
Imperium Romanum je uz dlhodobo moja laska, a o danej problematike uz nieco viem. Takze najprv zopar fucktov z adoptivnej dynastie rimskych cisarov : Marcus Aurelius vladol v rokoch 166 az 180 po Kristovi, viedol za svojho zivota narkomanske vojny proti narkomanom. Teda pardon, som sa pomylil, a chcel som napisat Markomanske vojny proti kmenu Markomanov. Rimsky Cisar Commodus- 180 - 192 po Kristovi - sa niekde uvadza ako uplne posledny adoptivny Cisar, ako spomina Karel Chrocht - nerad s nim suhlasim, ale tuto vetu mu uznam - Aurelius sa skutocne rozhodol pre dynasticky princip a chcel Commoda /180 - 192 po Kristovi/ adoptovat. Ci ho Commodus zabil alebo nie, je myslim s odstupom vyse 1830 rokov uplne jedno. Nikto uz nezije z toho obdobia. Film sa teda nedrzi historickych fucktov, akasi "vzbura vychodnych provincii" - teda o tej neviem nic, a to je Imperium Romanum moja celozivotna laska. Dialogy smrdia umelostou, herci sa ani poriadne do problematiky nevyznali, hoci reziserovi sa podarilo zohnat dostatok kvalitnych hercov, konkretne Sophia Loren, Christopher Plummer, Alec Guiness, Omar Sharif atd atd atd. Miestny konspiratorsky picus a nazi retard Karel Chrocht si pomylil vladu Commoda s vladou rimskeho cisara Domitiana /81 - 96 po kristovi/. To, co opisal Karel Chrocht rozhodne neplati pre cisara Commoda. Uz len preto, ze to bola Domitianova napln prace. Kulisy plane, dialogy su len sproste ovatovane a rezisersky je to odbite, natocene rutinersky bez kuska originality . 66 % ()
Nudne, nepresne a nepresvedcive herecke vykony. ()
22. Zlatý Glóbus za rok 1964 - cena (1) - *Nejlepší hudba - Dimitri Tiomkin ()
Patřičně velkolepě pojaté, nicméně ve výsledku takové nějaké upachtěné ... a tím pádem i rozvleklé. Krom toho ... při vší úctě ke všem přednostem Sophie Loren ... s trochou ženské škodolibosti musím podotknout, že bych si ji dokázala představit spíš jako manželku Marca Aurelia nežli jako jeho dceru. Co se týká poselství filmu, líbí se mi, o tom žádná, nicméně zdá se mi poněkud naivní až utopické. Nevěřím, že pokud člověk obdrží římská či jakákoli jiná lidská práva - a k tomu třeba i půdu nebo nějaké další hmotné statky, přejdou ho navždycky válečnické a dobyvačné choutky a on si bude spokojeně žít v klidu a míru a pospolitosti se všemi svými sousedy. Co světlo světa spatřila lidská rasa, klid a mír byly vždycky jenom dočasné - a nebýt jaderných zbraní, které svými účinky vcelku spolehlivě odrazují od velkého ozbrojeného konfliktu, měli jsme tu dávno třetí, a dost možná i čtvrtou světovou. Takhle si velké i menší mocnosti poměřují síly "jen" prostřednictvím regionálních zástupných konfliktů, kde se angažují na té či oné straně barikády - jak jim velí jejich vlastní strategické a finanční mocenské zájmy. Ve výsledku jejich hrátky bohužel neznamenají menší utrpení, jen se odehrávají na menších a především na CIZÍCH územích. ()
Milí Američané! Jste pokračovatelé říše římské, i vy máte od Boha za úkol spojit celý svět pod jednu americkou střechu přesně tak, jak to chtěl císař Marcus Aurelius. A i vy můžete podlehnout moci a místo moudré vlády nad koloniemi je budete vykořisťovat až bude bojovat bratr s bratrem a říše americká padne stejným způsobem jako říše římská. / Pád říše římské je průhlednou alegorií a proto se nedrží historických faktů. Rozpočet se vyčerpal kulisami ve Španělsku, hvězdným obsazením, a sledovat po tři hodiny, jak americký militantní křesťanský nacionalismus kape z každé věty, vyžaduje silnou náturu. ()
Veľkolepý historický film so známymi tvárami tej doby (Loren, Mason, Boyd, Plummer). Veľkolepé kulisy, zo začiatku netypické (o to zaujímavejšie) zasnežené prostredie pre Rimanov, pekná výprava, súboje tiež obstoja na tú dobu. Bitka na vozoch bola zaujímavá až pozoruhodná, ľutujem však tie kone. Mínusom je otravná hudba a neskutočne dlhočizná stopáž, ktorá robí problém pri koncentrácii. Veľa scén je zbytočne preťahovaných, aj tie (auto)monógy si mohli tvorcovia odpustiť. Oveľa kratšia stopáž a držanie sa viac histórie by filmu len prospeli. ()
70% ()