Červený trpaslík

"Bude-li důstojník přistižen, jak očichává sedlo rotopedu v dámské tělocvičně, bude propuštěn bez soudu." Kdo by neznal direktivu 196156, ten jakoby neznal Rimmera (odporného záprdka, intergalaktický hnisavý vřed, těhotného smradlavého lenochoda, hromádku trusu z myšího albína), Listera (čuramajzlíka, těhotnýho hrocha, kryptofašistu, hadronový střevo), Kocoura (kondomovou hlavu, dutohlava, chodící prezervativ), Krytona (skopovou hlavu, tupou starou tresku, hadrovou kebuli, trojskýho prasopsa) ani Hollyho (kosmopako, bažanta línýho). Já je všechny znám, proletěl jsem s nimi nejednu galaxii, královsky jsem se s nimi pobavil, ale přesto to pro mne není ten nejkultovatější ze všech kultů. (18.07.2016)

Beru a chápu, že je Červený trpaslík pro někoho jeden z nejlepších seriálů. Já sám, jsem ve svém okolí obklopen lidmi, kteří na Red Dwarfa nedají dopustit. Mě osobně ale humor seriálu nic neříká. Nevím čím to je, pár dílů jsem viděl ale za celý seriál jsem se tak dvakrát zasmál. Přitom britský humor mám opravdu rád. Seriály jako Black Books, IT Crowd považuju za jedny z nejlepších ale Red Dwarf není prostě můj šálek čaje. Proto mu dávám ***. (29.08.2007)

K Červenému trpaslíku se váže taková malá historka. Před několika lety, když jsem ještě jezdil spávat k babičce, za dob krásných jsem šel spáti. Bylo to po schodech nahoru v malé místnůstce, kde babička spávala, aby nemusela poslouchati dědovo chrápáníčko. V pokojíčku byla malá kryptofašistická modrá televize a já si jí zapnul. Ulehl jsem do postele, přepínal kanály a najednou mě zarazil takový chlápek se srandovní čepicí. Zaujalo mě to, tak jsem to nechal a užíval. Byl to Lister, myslím v dílu Psychoteror. Nečekal jsem, že mi tato chvíle změní život. Hned druhý den jsem se koukal do televizního programu, jak se ten seriál jmenoval. Byl to Červený trpaslík. (16.02.2012)

Až na o něco slabší 7.sérii si Červený trpaslík kvalitu udržel a i v poslední sérii překvapil novými nápady. I když to není třeba tak vtipné jako Partička IT, Otec Ted či Hotýlek (které ale zase nemají tolik dílů), tak je to stále špička britského humoru. Celého jsem zhlédl s 11 letým synem v původním znění s titulky a oba jsme se shodli, že i když je dabing z těch povedených, tak na původní hlasové odstíny Listera, Rimmera, Kocoura, Krytona ani Hollyho prostě nemá. (10.10.2007)

Nevím, jestli jsem se u Trpaslíka někdy z plných plic zasmál. Zato jsem všechny řady viděl několikrát, jak s dabingem tak v originále a marně si vybavuju seriál s tak neutuchajícím koeficientem pro znovuzhlédnutí. Poprvé jsem ho navíc viděl v době rozečteného Adamsova "Stopařova průvodce po galaxii" a nic zazím neodráží atmosféru knížky lépe. Vždyť Kryton pronese větu "Nepropadejte panice!" hned několikrát. Návrat po patnácti letech považuju za jeden z malých filmových zázraků. (15.04.2005)