Červený drak

Režisérovi Brettu Ratnerovi tento žánr až tak moc nesedí. Může být rád, že se podařilo přemluvit Hopkinse, Nortona a Fiennese, ale ani oni nebyli dokonale přesvědčiví. Po dokonalé úvodní scéně, už ve filmu překvapí snad jen ukousnutý jazyk. Film nemusel za každou cenu šokovat. Stačilo, aby se zapracovalo více na scénáři a angažoval se režisér mající s podobným žánrem zkušenosti. Ani jedno se nestalo a výsledkem je celkem rutině natočený a snadno zaměnitelný thriller. (02.12.2010)

Úplně jiné než Mlčení jehňátek, ale přesto mimořádně působivé. Zatímco první díl série byl naprosto postaven na postavě Hannibala Lectera, tady dostává Hopkins poměrně malý prostor. Možná že časově o nic menší, zato charakterově určitě. Místo vyrovnaného profesora s dobrým vkusem a mimořádným přehledem ve všech oblastech, tak dostáváme v mladí zneužívaného muže podrobeného ďáblu. A toho Fiennes zvládl tak bravurně, že skoro na Lectera i zapomenete. Škoda jenom, že se film víc nezaměřil na to, jak se podařilo mladému policistovi Lectera dopadnout. Osobně by mě to zajímalo přece jen o něco víc. (Mimochodem, William Blake je génius!) (02.12.2007)

Ratner měl k dispozici ingredience potřebné k natočení výborného thrilleru, včetně víc než solidního scénáře i výtečných herců, ale jeho k uzoufání sterilní a nudná filmařina (všimněte si nekonečného počtu záběrů libivolného herce uprostřed obrazu mluvícího přímo na kameru) není schopná dodat potřebnou atmosféru a napětí. Takhle jsme skončili u lehounkého nadprůměru. (07.10.2018)

Možná by Červenému draku prospělo konečně vypustit Anthonyho Hopkinse. Jeho nekonečná recyklace v jedné postavě, která se objevuje opět ne zrovna ve velkém prostoru, začíná být unavující. Herec je to výborný, ale postavit na jeho "skeči" film už nelze. Ralph Fienness je podle mě kvalitní náhradou, která byla trochu špatně využita a ve výsledku působí méně hrozivě. Emily Watson jsem shlédl s radostí a její postavy mají v sobě vždycky něco navíc... Edward Norton jako náhrada za slavnou oblíbenkyni davů je příjemný a jeho kvality se nedají zapřít, jen si nejsem jistý, jestli se do podobně laděného snímku hodí. Trochu lepší scénář a silnější atmosféra by ze snímku udělali rozhodně adepta na konečně dostatečně kvalitní "pokračování" Mlčení jehňátek. (25.02.2007)

80% - Napodruhé jsem si Červeného draka užil mnohem víc, než poprvé, před nějakými šesti lety. Atmosféru Jehňátek a Hannibala film opravdu bohužel neměl, ale zato mě potěšil vynikajícím začátkem, výkony hlavních herců a oproti Hannibalovi, kde postavy občas jednaly pěkně nelogicky, jsem zde nic takového nazaregistroval... (10.05.2007)