Gauneři

Quentin Tarantino. Je hodně lidí, kterým stačí slyšet toto jméno a film má ihned 4-5 hvězdiček. Mezi ně rozhodně nepatřím a Gauneři jako prvotina Quentina není rozhodně dokonalým snímkem, ale pro mě není ani nadprůměrným. Místo jmen se používají přezdívky podle barev, které jsou jim dány. Odehraje se akce v pozadí a jen vidíte jak se něco pokazilo a postupně se dovídáte v jednom opuštěném skladě co se stalo a proč. To je vše. Humor není nijak přelomoví a možná potěší šílenec Michael Madsen, který si rád hraje s policisty. Nic víc mě nepotěšilo, celý film poměrně zklamal a jen nechápu co kdo vidí na Gaunerech tak úžasného. (18.02.2007)

(1001) Rok 2009: Za film bych dala tři, za Tima Rotha a za konec čtvrtou. Tarantino, u kterého jsem si uvědomila, proč nemám ráda Tarantina. A to jsem ho do té doby měla ráda, ha! Zajímalo by mě, jestli, a jestli ano, tak kdy, zase změním názor. Rok 2014: A přitom tohle je film, který považuji za jeho nejkvalitnější, co se týče toho, jak moc dává smysl ten vyprávěcí postup. Plus jednota místa, času, děje, což je vždycky krása nesmírná. (07.01.2009)

Gauneři, Tarantinovo slavný celovečerní debut, nezapřou originální, byť poněkud úchylnou obsesi svého stvořitele (scénář, režie i jedna z rolí) světem brakových románů, béčkových gangsterek a vůbec tímhle zvláštním subžánrem americké kinematografie. Brak (anglicky pulp) tu dostává nový rozměr - Tarantino ho povyšuje na zábavu širokých vrstev mainstreamového publika (k absolutní dokonalosti to dotáhl samozřejmě až svým následujícím filmem, který o tom vypovídá již svým názvem - Pulp Fiction). Vtip je v tom, že ačkoliv ,,šílený samouk z videopůjčovny" adoruje fenomén béčkového filmu, o béčkový film se ve své podstatě nejedná - Tarantino provádí skvělý a promyšlený casting, dokonce se dá říci, že má film napěchovaný hvězdami (i když spíše amerického nezávislého filmu), i přes přemíru krvavosti nikdy nesklouzne k přímému zobrazení skutečně drastické scény (atribut drastičnosti je posunut do jazykové roviny, která skutečně stojí za to...míra vulgarity je skutečně abnormální) - např. řezání ucha sleduje kamera natočena mimo epicentrum scény atd., už ve fázi scénáře je geniálně postižen trend verbální podstaty takového filmu - správný ,,drsňák" totiž spíše než zabíjí na potkání hlavně vypouští ultrastylové ,,hlášky, což scénárista Tarantino umí skutečně mistrovsky (a zabíjení má i morální podtext - být ,,gaunerem" se alespoň v tomhle filmu nevyplácí). Nelze nezmínit ani postmoderně řešené rozbití klasické stavby filmového vyprávění, což k dokonalosti dotáhl opět ve svém následujícím filmu, členěném do nelineárně řazených kapitol. Je divné psát o Gaunerech ve smyslu, že jsou zábavní, ale to je vlastně práce Quentina Tarantina - oprášil zašlou slávu tohoto žánru a otevřel ho i většinovému divákovi. Podobné filmy: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (05.02.2009)

Počátkem 90. let filmový svět naplno objevil génia Quentina Tarantina a kinematografie už nikdy neměla být stejná. Mistr pastiše začal ke zděšení publika i kritiků servírovat znepokojivě násilné výjevy, od nichž nelze ani dnes odtrhnout zrak. Více zde. (03.04.2007)

Ultralevné, ultranudné. Pochybuji, že jsem jenom neměl náladu, anebo že Tarantinovi jako tvůrci nerozumím (proč by mě jinak bavil Kill Bill), spíš mám dojem, že tu někteří adorují film s dobrými postavami, ale dějem a scénkami, u nichž se snad ani nejde bavit. Dialogy sice nejsou tak o ničem jako v Autě zabiják, ale jinak si s tímhle Quentinovým brakem v ničem nezadají. Asi jsem měl nějakou cenzurovanou verzi, z které utekly všechny hlášky, geniální scény (co mají všichni s tím řezáním ucha - je to samoúčelné až na půdu) a hlavně logika a momenty překvapení. Možná je to tím, že mám Quentina prokouknutého, možná jsem měl jenom štěstí, že jsem "zásadní odhalení" uhádl na míle dopředu, ale jedno vím určitě - nazvat Gaunery geniálním debutem, musel bych si vyříznout jazyk a vytřít si s ním zadek jak bych se styděl. (14.11.2008)