Matrix Revolutions

Kapky pořád padají, hrdinové zůstávají stejní, ale ten kód se nám nějak změnil. Je sice zelený, ale nepadá dolů plynule. Zadrhává se a místo po kvalitní dějové linii plyne po neopodstatněných proslovech, nevěrohodných dialozích a smutně nefunkčních akčních scénách. Když si při počínání v Sionu vzpomenu na dokonalost prvního dílu, na přesně definované postavy a na nezapomenutelné dvě hodiny, na které se dá dívat pořád dokola bez toho, že by ztratily kouzlo, je až nespravedlivý pocit, že mě Wachovskis fatálně podvedli a navždy mi zkazili jeden nezapomenutelný příběh. Morpheus se stal pouhou motivační figurkou, Niobe sama o sobě nemá roli, ať už zachraňuje kohokoli a jen hmatatelné pouto Nea a Trinity mi dává pocit jisté životnosti. A ani perfektní závěrečný souboj mi onen zkažený dojem nenapraví. Program provedl neplatnou operaci a bude ukončen. (13.07.2005)

Kdybych měl být upřímný, o žádné pokračování jsem nestál. Vše, co jsem potřeboval, se jedničkou uzavřelo a pocit dokonalého uspokojení jsem si nechtěl nechat vzít. Dialogy stejně jako ve druhém díle vypadají, jako kdyby si tvůrci z diváka dělali legraci. Asi by někdo namítl, že se všechno dá vysvětlit a vše má svůj smysl. Jenže já se chci u Matrixu bavit. Udržet v hlavě celý koncept je navíc poměrně obtížné. Filosofické cákance ze dvojky nejsou nikterak zúročené, prostě nabalujeme další scény a vrstvy, až se nám v tom všem nechce vůbec přehrabovat. Navíc mi přijde, že ve trojce jsme už v úplně jiném žánru, realistická sci-fi je pryč, Neo a spol. jsou v jakémsi fantasy patvaru, atmosféra je definitivně tatam, akce prakticky vůbec nestrhne. Co na tom, že na velký fight se připravují obří dvounozí roboti, kterým ubozí přihrávači rozvážejí na jakýchsi trakařích náhradní munici (ano, přesně tak). Za chvíli tahle pasáž omrzí, což se u jedničky u žádné akce říct nedalo. Ani finální monumentální souboj při přihlížení stovek agentů Smithů nestrhne. Žádná revoluce, průměrný kus, který nenutí se k němu vracet. Neříkám, že se třetí díl vyloženě nepovedl, ale prostě se neuvěřitelně vyvedla jednička. A od té se všechno odvíjí. (07.09.2016)

Zklamání se dostavuje stejně jako pocit naprosté zbytečnosti druhého dílu. I tady je to až moc akční. Ocenil bych více psychologie, více srozumitelnosti, lepší dabing (za což samotní tvůrci pochopitelně nemohou). Zase musím ocenit ten depresivní pocit, kdy se stroje probourávají do Sionu. Ne poprvé se mi stalo, že jsem fandil té druhé - "špatné" straně. Efekty mě nijak zvlášť neberou a tímto si mě Wachovští příliš nezískali. Je to tak trochu zkažený námět. Možná měli páni režiséři zůstat u prvního dílu a nechat divákovi možnost dokončit si příběh podle vlastních představ. Ale to by se zase tolik nevydělalo, že? (20.06.2005)

Oh my god no!! Chraň nás před podobnýma vocasárnama! Nevím do jaký míry moje hodnocení ovlivňuje fakt, že do příběhu a pojetí série Matrix jsem se nikdy nedostal, ale bylo to z každým dalším dílem horší a horší. Co naplat, když je pro mě něco odpad, tak je to odpad. Za to, že to byla naštěstí jenom trilogie dám 5% (05.02.2015)

Jak jsem už psal u "Reloaded", pokračování jinak bezchybného "Matrixu" neměla vzniknout...Pokud ale vezmu všechny tři filmy jako celek, jak na mě zapůsobilo ukončení série? Příjemné zjištění že celá trilogie do sebe hladce zapadá....Když odhlédnu od dokonalého vizuálního ztvárnění společnému všem "Matrixům", včetně závěrečné megabitvy, co nám zbylo? Je toho docela dost....Z pochopitelných důvodů neprozradím konec, spíš se pokusím popsat, jak jsem si já vyložil "poselství" celé trilogie...Nevím, do jaké míry byla filosofická rovina filmů v moci bří.Wachowských, co vložili do filmů úmyslně...Mnohokrát jsem slyšel, že "Matrix" je o volbě, o tom, že svobodná vůle může změnit běh událostí...Mně vysvítá pravý opak - "Matrix" je o OSUDU, o tom, že vše je "nalinkováno", a že žádná lidská snaha nemůže ovlivnit to, jak věci skončí. Vše dopadne tak, jak má, tak jak to bylo kdysi někým určeno. Lidé mohou pouze pozdržet nevyhnutelné, dobrat se ke konci čehokoliv jinými cestičkami - nic jiného není v našich silách...Myslím, že tohle je nádherně zobrazené v postavách Vědmy a Architekta - pro mě symbolizují vyšší bytosti, které řídí běh všeho a lidé jsou pouze figurky v jejich rukách...Není to příjemné zjištění, ale o to mi přijde pravdivější. (09.12.2003)