Nejdelší den

Ne vojín Ryan. TOHLE je nejlepší válečný film. Je zde dost vidět, že to dělalo více režisérů. Německé scény - super. Americké scény - průměr. Bojové scény - super. Francouzské scény - dobré. Vyskytuje se zde jedna menší vada na kráse a to jsou hodně bizardní pokusy o vtip. To prostě do válečných filmů nepatří! Herci jsou super. Od Alberta až po Johna Wayna zde nenajdeme špatné herce. I podobnost se skutečnými postavami se povedla (Eisenhower). Co se týče historické přesnosti, tak zde se jedná asi o nejpřesnější rekonstrukci všech dob. Veškerá technika autentická (lepší žádné tanky než napodobeniny).Celkově si teda myslím, že kdo tomuto filmu udělí z různých důvodů špatné hodnocení, nemůže rozumět historii. Maršál Žukov by měl tvrdě pykat za hodnocení, které filmu udělil ve svých pamětech (napsal jsem to do zajímavostí). (12.08.2010)

Reálny deň: Keď si chcete naštudovať tému vylodenia v Normandii, nemusíte siahať po knihách, stačí vidieť tento film. Nevyznám sa v tom, možno ma tvorcovia zavádzali, ale neverím, že by to tak mohlo byť. Natoľko detailne spracovaná rekonštrukcia nejakej udalosti sa vo filme nevidí často a keď už hej, treba mu za to priznať istú dávku edukatívnej hodnoty. Navyše to musela byť pre celý štáb neskutočná fuška. Kvantá bojových scén, nevynechávajúcich ani demoláciu okolia, museli v tej dobe znamenať nevídané množstvo vynaloženého úsilia (oscar za efekty bol teda celkom na mieste). Hviezdny deň: Film mal toľko postáv, že osobnosti ako Richard Burton alebo Henry Fonda vôbec nemali mnou očakávaný dostatok priestoru. Na druhej strane by sa dal rozdeliť najskôr na pasáže kedy hrá prím John Wayne, kedy Robert Mitchum a na prestrihy medzi taktizujúcich nacistov a francúzskych civilistov čakajúcich v tichu pred búrkou. Ľudský deň: Dialógy postáv medzi streľbou a inými ničivými zvukmi zrejme tvorili "len" vyjadrenie ľudskej roviny, v ktorej sa malo ukázať, že pod uniformou sú to všetko zraniteľní jedinci, snažiaci sa prežiť navzdory okolitému dianiu ("chcel by som vedieť, čo znamená bitte, bitte"). Čo síce bolo vidieť, ale nemám to filmu za zlé. Rušivá mi prišla skôr trochu zbytočná postava Seana Conneryho, ktorá pôsobila až komicky a mala asi pre zmenu zobrazovať charakterovú rôznorodosť vojakov. Najdlhší deň: Vskutku náročný film. Občas som si vravel, že môže držať v napätí počas celej stopáže iba zarytých fanúšikov vojnových filmov. A občas strhol aj mňa. Za odvedenú prácu si určite zaslúži plné hodnotenie, ale ja som len obyčajný civil z inej doby, ktorý nepíše históriu, ale čsfd komentár a hovno o tom vie. (08.03.2014)

Z Nejdelšího dnu, podobně jako z mnoha dalších válečných filmů, je se zaměřují na jednu konkrétní vojenskou operaci či bitvu, cítím nejenom snahu diváka dojmout, vzdát čest bojovníkům, ale také diváka vzdělat, nabidnout mu velké množsví faktů. Onen vzdělávací záměr se pak otiskává do výsledku, často velmi sympaticky a organicky, jindy pro změnu okatě a lehounce křečovitě. To druhé (už jsem si na to stěžoval v komentáři k Bitvě o Midway) cítím hlavně v mnoha replikách, jež jsou napsány tak, aby divákovi daly přehled o situaci a zhodnotily význam jednotlivých dílčích událostí. Když velitel německého "náletu" na vyloďovací pláže ironicky glosuje: "Tohle je slavný den pro Luftwaffe," slyším, jak učitel v pozadí říká: "Uvědomte si, prosím, že v červnu 1944 již na západě Luftwaffe nepředstavovala významnou bojovou sílu." A v rozhovoru točícím se kolem (ne)buzení führera zase musí explicitně zaznít, že Třetí říše prohraje dost možná proto, že ho patřiční lidé včas neinformovali a zároveň odmítli rozhodovat bez něj. Trochu víc důvery v divákovu inteligenci bych na takových místech uvítal. Spolu s pro mě sice pochopitelným, ale mně ne zcela příjemným zařazením komických postaviček a ne vždy zajímavých epizodek řadových vojáků před akcí, jde však o jediné výtky, které se mi chce přednést. K ocenění je toho mnohem víc. Sympatické je mi komplexní uchopení celé operace od přípravy po provedení, od vojínů po generály, od strany ke straně (Němci, Britové, Američané, odboj...). Výsadek, Gold, Juno, Sword, Utah, Omaha... Stopáž filmu se tím sice natahuje, ale věřím, že je to na místě. Výborně zvolené jsou lokace, reálie jsou věrné, boje přesvědčivé - angažování mnoha skutečných účastníků této události, včetně Lovata, Blumentritta či Pluskata se vyplatilo. Konečně i srdce "nemilitantního" filmového fanouška občas zaplesá nad nápaditostí, s kterou jsou snímány boje ve velkých celcích. Mně kupříkladu učarovala poměrně dlouhá kamerová jízda nad právě ztékaným Ouistrehamem. Stejně tak i výkony představitelů mnoha důstojníků, bůhvíproč hlavně těch německých :) (17.05.2010)

Presne ten typ vojnového veľkofilmu, aký nepotrebujem. Remeselne dobre zvládnutá, pre diváka čo najpríťažlivejšia a najnenáročnejšia kapitola z dejín, stránka za stránkou, komplikovanejšie či menej jasné pasáže vypustené, širší kontext rozhodnutí prehliadaný. Nič extra proti, ale inak zaslúžene zastaralá záležitosť. [50%] (22.06.2009)

To, co tady sledujeme tři hodiny, zvládl o 36 let později Spielberg odvyprávět v Ryanovi za necelou úvodní půlhodinu. A mnohem působivěji... Pro tyhle klasické hollywoodské válečné velkofilmy se superhvězdným obsazením (viz Příliš vzdálený most), rekonstruující stežejní události druhé světové války, zkrátka asi nemám buňky, abych si je dokázal adekvátně užít i desítky let po jejich vzniku. Daný žánr se od té doby vyvinul několika různými směry a tenhle styl výpravných a produkčně obdivuhodných, ale současně dost uniformních a hlavně “beznázorových” epik mě holt ze všech oslovuje asi nejméně. 65 % (15.08.2020)