Volavka III

Třetí film nás vezme ještě hlouběji než jeho předchůdci a nabídne zcela nové úhly pohledu. Jedná se o pokračování, ale Andrew Lau vás protáhne tolika flashbacky, že čas, který je věnován událostem, odehrávajícím se po prvním dílu, je minoritní. Musíte sakra pozorně sledovat obrazovku, protože jen rychlé textové titulky vám oznámí, že jste zrovna skočili v čase. Kdo si počkal do konce závěrečných titulků v jedničce, ten ví, že Ming byl odveden v poutech. Trojka tedy navazuje ve chvíli, kdy byl jeho případ vyřízen a on se po nezbytném papírování vrací na post šéfa vnitřních záležitostí. V tu chvíli se poprvé dozvíme, že existuje Security Wing, jakási nadřazená policejní sekce, která má přednost přede všemi a kde je všechno tajné. Ming je nasazen na svůj původní úkol, tj. najít zbývající špehy, které do policejních struktur nasadil Sam. Jedním z nich by mohl být seržant Yeung šéfující onomu tajnému oddělení. Ming se začne hrabat v archivu, aby našel nějaké spojitosti (a především zničil všechny stopy, které by mohly vést k němu) a jak se mu začnou rojit v hlavě vzpomínky (flashbacků je tu opravdu dost a Tony Leung si zahrál ve většině scén), začne mu z toho trochu hrabat. Začne brát svou práci vážně a špehuje Yeunga všemi legálními i nelegálními způsoby - pásky, které má v trezoru, stejně jako fotky nalezené v archivu, vedou k podezření, že úzce spolupracoval se Samem i jeho společníky (jistými překupníky zbraní z Číny). Mohl by konečně Ming usvědčit posledního podrazáka? Očistilo by to zároveň v jeho očích i skutky, které sám provedl? Při zametání stop se setká s Yanovou psycholožkou, což sice přinese spoustu nových flashbacků, ale pro Minga má tohle hrabání v minulosti smrtící následky. Začne vídat Yana v zrcadle, přicházejí první halucinace a Ming si není jistý, jestli se mu to všechno kolem jenom nezdá. Po slabší dvojce Andrew Lau nasazuje úplně nové tempo a úplně nový styl. Fanoušci trilogie sice mohou být konsternováni přeflashbackovaním a určitou pomalostí snímku, ale Lauovi se povede nádherně všem zamotat hlavu, když přivede další nové postavy a dodá akcím v předchozích filmech nové vrstvy. Zatímco u dvojky tohle "vylepšování" nemohlo stát samo o sobě, trojka plní mnohem důležitější funkci, protože ona linie odehrávající se po prvním díle elegantně uzavírá Mingovy osudy a v závěru se střetne se zdánlivě jinam vedoucími flashbacky, celé to udělá hlasité cvak a vy máte najednou chuť pustit si to celé znovu, abyste si ověřili, že to funguje dohromady. Trojka dává celé trilogii finální směr, konečně zjistíte o kom vlastně tyhle filmy byly, odkud a kam chtěly dojít. Mohl bych Laua pokárat za poměrně levné halucinační scény, kdy se snaží diváka zmást tím, že ho vrhne do naprosto nelogických situací, ale... i když je to podpásovka, funguje to a hustá atmosféra úspěšně supluje pomalejší tempo. Pro Laua bylo natáčení třetího filmu velkým riskem, protože vzhledem k vysoké úmrtnosti operoval s nízkým počtem postav, které diváci znali z předchozích dílů. Z tohoto hlediska se flashbacky jevily jako nezbytnost, scenáristicky je však celá záležitost vyřešena skutečně šalamounsky a částečně na tom má zásluhu i Andy Lau, jehož Mingovi skutečně věříte pominutí mysli. Dvojka a trojka navíc vznikaly současně (Matrix model), takže se nedočkáte děr v logice, jako v případě přechodu z jedničky na dvojku. Trojka je závěrečným aktem a potřebuje několik minut na rozehrání, možná by se našlo i pár berliček pro pomalejší diváky, ale pokud to překousnete a vytrváte, odmění se vám stejně napínavou atmosférou jako první a druhý díl. 80% (20.04.2017) (méně) (více)