Marie Antoinette
Mária Antoinetta
Marie Antoinette
Marie Antoinette
Marie Antoinette
Režie:
Sofia CoppolaScénář:
Sofia CoppolaKamera:
Lance AcordHrají:
Kirsten Dunst, Jason Schwartzman, Judy Davis, Rip Torn, Rose Byrne, Asia Argento, Molly Shannon, Shirley Henderson, Danny Huston, Marianne Faithfull (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Rakouská princezna Marie Antoinette byla téměř ještě v dětském věku, když se stala manželkou mladého francouzského krále Ludvíka XVI., aby tak byly uspokojeny politické zájmy francouzské i rakouské vládnoucí dynastie. Ale ani Versailles se svou příslovečnou nádherou nemůže zastřít skutečnost, že se Marie Antoinette ve dvorské atmosféře skandálů a intrik cítí velmi osamocená. Další rána ji stihne v okamžiku, kdy zjistí, že je jí král nevěrný s jednou z dvorních dam. Frustrovaná královna hledá útěchu v nekonečných bezuzdných výstřelcích, čímž ovšem na svou hlavu přivolá hněv šlechty i lidu. A to nakonec zpečetí její osud. (AMC Czech)
(více)Recenze (569)
Sofia Coppola prichádza po rokoch s dlho očakávaným novým filmom, čo bude jeden z dôvodov jeho slabšieho úspechu. Po Lost in translation zrejme každý očakával niečo svetoborné, čo by reflektovalo súčasnú spoločnosť. V podstate s tým prišla, ale v komornom historickom filme o francúzskej královne, ktorý nie je ani zďaleka pre všetkých. Ukazuje ju ako prirodzené mladé dievča, ktoré si robí, čo sa jej zachce, zároveň dokáže byť ale lojálna voči manželovi. Film bohužial príliš negraduje a skôr sa časom stáva viac melancholický. Hudba mi nesadla, nie som fanúšikom britskej scény spred 25 rokov. Nechápem nezáujem nášho distribútora, predchádzajúci Sofiin film bol v kinách, teraz sa po vačku plesklo aj štúdio a je to predsa film z historickej Európy. Tak trochu problematický postmodernizmus. ()
Úžasné kostýmy, prostredie veľmi krásne, ale v historickom filme mi nesedeli tie moderné zábery na štýl dákeho tínedžerského filmu, i keď Marie vtedy bola tínedžerkou. ()
Sofia Coppola patří mezi režiséry s bezkonkurenčně nejlepším hudebním vkusem, a co víc, ve svých filmech to dokáže patřičně prodat. Taky její odvaha a cit při výběru hudby by těžko hledala srovnání. Pokud má člověk rád rock a kvalitní pop, je na správný adrese, a to dokonce i v historickým filmu, jakým je Marie Antoinette. Skvělý. Příběh je zajímavej hlavně tím, že se dokáže dívat na historii, nebo spíš na lidi, kteří tehdy žili, otevřenýma očima dnešního člověka. Díky tomu nabízí Sofie ve svým filmu víc, než je v žánru historickýho kostýmního dramatu (jímž film taky je) obvyklý. Rozhodně neboří všechna žánrová klišé, ale některým z nich dá pěkně na frak. ()
Aristokratická spoločnosť na vrchole blaha. Marie Antoinetta na dvore svojho muža kráľa Ľudvika XVI - už od narodenia bola predurčená k tomu, aby sa stala francúzkou kráľovnou (diplomatický zázrak). Vykreslenie tejto spoločnosti, márnotrapnosti, pýchy, psychologických pochodov je úplne skvelé, ehm. Kirsten Dunst nemala problem zo stotožnením postavy. Pre mňa veľkým prekvapením, úplne ma očarila. Marie Antoinetta je historická dráma, ktorej koniec je každému vopred známy - v snímku sa však nevyskytuje. Snímok zobrazuje márnotrapný život na dvore kráľa "Slnko", luxus, sex, hazardné hry a predovšetkým Mariu Antoinettu a jej osud. Sofií Coppole sa podaril nevšedný kúsok plný farieb, hudby, kostýmov a herectva... 7/10 PS: odstupom času hrozne trápny koment, ach jo. ()
První polovina filmu (zhruba do královy smrti) je naprosto úžasná jízda, ale pak se to bohužel výrazně zpomalí. Některé královny měly se svým milostným životem velké problémy (viz. Mladá Kateřina Veliká)... ()
Takovéhle filmy si pouští švédští studenti filmovědy v sále stockholmské kinotéky. ()
Nechutná kombinace teen komedie a historického dramatu. Na jednu stranu je tu vykreslován "přetěžký" život mladické panovnice, který je plný intrik, pomluv, nudy, luxusu, šílených poměrů a přeplácaného (ne)vkusu. To je však jen zlomek celého díla. Zbytek je nechutná fraška bez jakýchkoli historických milníků, které by divákovi alespoň něco daly. Celé mi to přišlo jako Pretty Woman zasazená do středověku, skombinovaná s výletem do Las Vegas. Zřejmě špatný pokus nalákat teenagery k historii, když už ty dnešní mladé generace ví kulové o tom, jak to tehdá vlastně bylo. Hudba, která doprovázela celý film, to jen podtrhuje. Smutný průměr 45% ()
Další ze série zbytečných filmů, co jsem si sice pustil, ale nic zvláštního mě při něm neupoutalo. Něco jiného jsou dokumenty na VIASAT HISTORY o M.A. Syté, faktické, a deset minut je v těch dvou dokumentech hodnotnějších, než celý tenhle film řadící se do balíku těch zbytečných. ()
Na tomhle filmu mohu ocenit kostýmy, masky, účesy, výpravu a kameru, která to všechno v opulentním balení zabírá. Možná také hudbu, u které je nejdůležitější nálada (poznal jsem jen The Cure a New Order). Kirsten Dunstová se hlavní role zhostila také skvěle, ale prostě mě ten příběh nějak ne a ne chytit. ()
Historici skritizovali celkový prejav filmu a jeho dejinné nezmysly a to je aj základom reálnej kritiky filmu. Coppola síce chcela ukázať Antoinettu ako obyčajné dievča, ktoré bolo strhnuté osudom, ale mimo toho si popíjala len šampus, jedla koláčiky a jahody, ale ono to celkovo vôbec nebolo tak a jej osobnosť je síce poňatá moderne, ale zároveň plocho. Na úrovni nejakej beletrie bez poznania faktov. Krutý osud tu nakoniec vôbec nebol ukázaný a kto sa chcel niečo dozvedieť o okolnostiach, o osobnostiach a o danej dobe, sa nedozvedel vlastne nič. Jedným z pozitív tak ostáva, že woke agenda v roku 2006 ešte neúradovala a tak Kirsten Dunst mohla hrať nešťastnú kráľovnú. Dnes by to bola určite už černoška alebo minimálne Aziatka! ()
Sofia Coppola vás zve na výlet plný banketů, nádherných kostýmů, šperků a jiných pozlátek, aby vám mohla vyprávět příběh Marie Antoinetty. Při čemž se vyhýbá historickým událostem, které měly vliv na její život a smrt. Takže neuvidíme nic z francouzské podpory v americké občanské válce, nic z Ludvíkova pokusu zdanit privilegované stavy, útoku na Bastilu, Ludvíkovu popravu a konečně ani popravu samotné hýřivé královny. Coppola sleduje všechny události z pohledu mladé Antoinetty od jejího vytržení z rodného Rakouska až po lidové povstání. Vyhýbáním se oněm historickým faktům však své hrdince nedovoluje velké emoce. Takže jednou z mála emocí, kterou nám královna předvede jsou rozpaky ať už ze života, který francouzský dvůr vede, nebo neschopnosti svého manžela v posteli. Sama režisérka se zase nemůže rozhodnout jestli bude používat ruční kameru, nebo statickou a někdy je střídání stylu snímání do očí bijící. Za to u hudby byla pevně rozhodnutá pro moderní skladby a tahle sázka jí z mého pohledu vyšla. Další věcí kromě zvláštní kamery, která moc nevyšla jsou scénáristické skoky. Kirsten Dunst ve filmu prakticky nestárne a tak jediným vodítkem pro určení toku času je stárnutí jejích dětí. Marie Antoinetta je velice pomalým tempem vyprávěný obraz plný nádherných kostýmů o jedné z nejzajímavějších postav francouzských dějin. ()
Sofii zbožňuji převážně díky snímku "Ztraceno v překladu", ale bohužel, žádný jiný snímek, mě nedokázal natolik okouzlit, tudíž můj obdiv k této režisérce, nikdy nebude takový, jaký by si možná zasloužila. V tomto snímku se režisérka vrací do minulosti a nabízí nám životní příběh, poněkud výstřední francouzské královny Marie Antoinetty. Kdo by však čekal, komorní, kostýmní drama, bude udiven, protože vyjma kulis a kostýmů se film vyobrazenou dobou tolik nezabývá a díky moderní muzice, (v tomto případě jsou moderní muzikou i fláky z 80. let, které ve filmu zazní) tak snímek působí daleko odvážněji, než by tomu bylo v případě konzervativnějších režisérů. Audiovizuálně pěkné, ale pro mě nepříliš zajímavé. ()
Žúrovanie a míňanie peňazí chce povedať čosi viac o hlavnej hrdinke, ale na mňa to nefungovalo. Moderná hudba je tiež akási bojazlivá (v PRÍBEHU RYTIERA fungoval moderný prístup lepšie). Akoby sa tvorcovia zamerali len na bombastický vizuál - od krásnych kostýmov po pekné lokácie. VOJVODKYŇA pôsobila poctivejšie a lepšie pracovala s postavami, SKANDÁLNÍ ŽIVOT LADY WORLSEY zmysluplnejšie ukázal hýrivý život šľachty... ()
Sex, drogy a opera... tak je nám to podáno, tak se mi to líbí! Sic je třeba poněkud přehodit pořadí, neboť i poslední královský poddaný měl přehršel toho, co tolik chybělo Marii Antoinettě... Kostýmní podívaná v optice současnosti uvolněně mapuje cestu mladičké Rakušanky na francouzský královský dvůr, kde ji kromě stesku po domově a kapounovitého Ludvíka čeká ne právě přívětivá atmosféra, tvořená vrtkavou šlechtou a umocněná směšnými rituály (až na ty hlásiče (ne požární :-)), ti chlápci se svými pokřiky u prostřené tabule neměli chybu!), tak kdo by se divil troše té zábavy, co si sem tam dopřála, protože - co dělat ve Versailles, když člověk (sexuálně) nežije? Lesk francouzského dvora by sám o sobě byl ničím, nebýt citlivě zachycených intimních okamžiků královské nevěsty i radovánek z luxusu, ale hlavně její naprosto úžasné představitelky, která svou zářící aurou dokázala v neblahé Mariině památce zbagatelizovat i nějaký ten škraloup, takže mě hodně potěšilo, že od onoho výroku o chlebu a koláčích byla očištěna, jelikož jej už tehdy roznesl ten všivý bulvár ;-). Nesmím zapomenout na hudbu, která by jistě mohla popudit kdejakého staromilce, já však moderní prvky v historických kulisách, pokud dobře sednou, jednoduše zbožňuju... a že tady sedly! A laskomina nakonec... možná právě ona rozhodla o čtvrté hvězdě - v záběru na dobové botky z atlasu a brokátu se daly zahlédnout dívčí tenisky, které s největší pravděpodobností patřily Kirsten Dunst... takové rozkošné pomrknutí na všímavého diváka :-) ()
popová opereta mixnutá trochou klasiky, bez většího děje, přesto nenudící, ale tak nějak tam kromě na historický film netypické odvážné hudby a pár filmařsky zajímavých záběrů není nic,co by mě nějak oslovilo. 65% Ono je dost těžké natočit intimní pocitový snímek o vypatlané povrchní aristokratce, jejíž nízká inteligence je mezi všemi dějepisáři legendární...možná britney spears by byla v hlavní roli typově vhodnější, kirsten mi tam moc neseděla. ()
Tenhle film mě docela zklamal, čekal jsem úplně něco jiného. Ostatní možná ne, ale já jako zastánce klasiky považuju hudební doprovod rockovou hudbou za pěkně stupidní nápad a kacířství. Experimentovat ano, ale ne takhle, prosím. Druhá věc, Kirsten Dunst. Prostě ji nemám rád a do role Antoinetty se mi vůbec nehodila. Kdyby neměla barokní oděvy, unudím se při pohledu na ni k smrti. Pochválit musím skvělou výpravu, ale jinak zlatý Forman. ()
Dvouhodinový klip o nudě, osamění a nezáživných společenských rituálech. Protože film nemá téměř žádný příběh, zmocní se pocit nudy a marnosti i diváka. /22. 1. 12./ ()
SOFIA COPPOLA založila svoj režijný štýl na glorifikácii nudy. Lenže kým jej predchádzajúce opusy považujem za príšerné odpady (jeden známy LOST IN TRANSLATION dokonca charakterizoval ako film pri ktorom cítil ako pomaly "skapíňa" spolu s hlavným hrdinom), pri MARIE ANTOINETTE funguje tento spôsob autorského rukopisu nesmierne osviežujúco a novátorsky. Síce som si nevšimol oné povestné tenisky, ale anachronizmus hudobnej zložky považujem za geniálny a oveľa lepšie použitý než v podobne realizovaných starších látkach (PRÍBEH RYTIERA, PLUNKETT & McLEANE). A to napriek tomu, že k historickým filmom mám vo všeobecnosti averziu. TECHNICKÁ POZNÁMKA: Podobne ako film sú skvelé aj bonusy na DVD. Bohužiaľ im chýba česká podpora. (16.7.2007) ()
Film jsem pochopil, moderní hudba má své opodstatnění, ale přesto mi tam moc nesedla. Nicméně krásně a výpravně nasnímané obrazy dělají z tohoto filmu nevšední zážitek. Při sledování jsem byl sice skeptický, ale díky skvělému konci to ve mně vybublalo vesměs pozitivně. Takže určitě stojí za pozornost. (pozn. trošku mě mrzelo, že film nezabíhá do detailu, a tak kupříkladu se ztratilo v překladu proč Ludvík XVI nemůže souložit - ve skutečnosti chudákovi museli udělat chirurgický zákrok, jinak řečeno obřízku, "nepřetáhl totiž dres přes svého fotbalistu" :) ()
Související novinky
OSCARS - výsledky
Rozdáno. Až na pár výjimek (jako například kategorii Nejlepší zahraniční film) se moc překvapení v letošních Oscarech neudálo. Nejvíce Oscarů, konkrétně v těch nejsilnějších filmařských kategoriích -… (více)
Oscary již po devětasedmdesáté
Rok se s rokem sešel a opět se budou vyhlašovat prestižní každoroční akademická ocenění - Oscary. Nejvíce nominací mají: Babel (7), Dreamgirls (8), El Laberinto del Fauno (6), Královna (6), Krvavý… (více)
Marie Antoinetta je žel zcela anachronickým filmem a to doslova od prvního záběru. Kirsten Dunst působí dojmem americké turistky, kterou kdosi oděl do rokokového kostýmu. Mladé princezny byly zcela samozřejmě a od nejútlejšího dětství připravovány na svůj úkol státi se ženami nejvýznamnějších aristokratů Evropy, francouzského krále z nich nevyjímajíc. U Marie Antoinetty se s tímto konkrétním sňatkem počítalo mnoho let dopředu. Bezprostřednost a civilnost její filmové podoby je zcela ahistorickým obrazem. Jakkoli byl rakouský dvůr skutečně méně škrobený a obřadný než ten francouzský, stále ještě by se lidem dvacátého století musel nepochybně zdát velmi neosobním a formálním. Srdečné objímání, pozdravy při vstupu do místnosti, rozpačitá pukrlata, to všechno bychom od skutečné Marie Antoinetty mohli jen těžko čekat. Dobová psychologie je však zoufale nezvládnuta nejen u titulní, ale prakticky u všech postav. Chyby jsou ovšem i v reáliích, přestože výprava je obecně asi nejpodařenější složkou filmu. Například společná ložnice je něco, co se s historickou realitou zcela míjí. Také Mariina osobní výchova dětí nemá s realitou nic společného. Ostatně také moudrost, statečnost a prozíravost, jíž Coppola svou hrdinku obdařila jsou zcela ahistorické. Mnoho společného s minulostí nemá ani jazyk, jímž postavy hovoří. Mnohé scény navíc působí spíše dojmem nechtěné parodie než jako součást vážně míněného historického filmu... Je třeba se ptát, do jaké míry režisérka tyto anachronismy vkládá vědomě, v podstatě podobně, jako do historického filmu vsouvá soudobou hudbu... Ta mi mimochodem většinou příliš neseděla a nejde tu o to, že by v historickém filmu nemohla soudobá hudba být, spíše se mi použitá hudba zdála na mnoha místech jaksi muzikálově laciná... Navíc, přestože se mnozí zmiňují o pompě, nádheře, a obřadnosti, film je ve skutečnosti jen velmi slabým odvárkem skutečného života na francouzském dvoře. Třeba jen množství lidí, koní i vozů při úvodní cestě do Francie by bylo třeba vynásobit minimálně deseti, abychom se byť jen přiblížili historické skutečnosti. Obdobně třeba svatební obřad byl ve skutečnosti daleko slavnostnějším. V podobném duchu by bylo nutno pokračovat scénu po scéně... Samozřejmě můžete argumentovat "uměleckou svobodou", ale to je po mém soudu prachsprostý alibismus... Rozhodnutím natočit historický film totiž režisér také nutně přijímá diktát historie a pokud to nemíní respektovat, měl by raději točit filmy ze současnosti... Coppola si žel nedokázala vybrat. Chtěla natočit historický film, ale neustále měla potřebu do něj vkládat nějaké aktualizace, z nichž tenisky v jedné scén jsou jen nejkřiklavějším příkladem... Patrně chtěla sdělit cosi o tom, co prožívají "děti slavných", vždyť jako dcera známého režiséra má s něčím takovým bohaté zkušenosti. Bylo by ovšem lepší, kdyby takové věci sdělovala přímo, bez historických kostýmů, které smysl sdělovaného spíše nezjasňují... Abych však jen nehaněl. Herecké výkony jsou vskutku velmi slušné a také kamera rozhodně stojí za pochvalu... Celkový dojem: 65% () (méně) (více)