poster

Šílení

  • Austrálie

    Lunacy

  • USA

    Lunacy

  • Velká Británie

    Lunacy

Horor / Drama / Komedie

Česko / Slovensko, 2005, 118 min

  • Frajer42
    odpad!

    Nějak jsem nemohl pochopit smysl těch animovaných scének, kde pochodují různé kusy masa a orgánů. Nějaký náznak jejich smysluplnosti jsem našel až v samotném závěru přesto si nejsem úplně jistý zda jsem to chápal správně. Na každý pád byla ta animace děsně ošklivá, ale tak už to u animací od Švankmajera bývá. Samotný příběh tohoto nesmyslu je nudný a debilní. Posledních asi 20 minut tvoří vyímku. Tam byl snad i nějaký náznak, že se mi to líbilo. Pavel Liška i Jan Tříska, dva herci které mám více než docela rád, mi do tohoto nesmyslu prostě nezapadali. Škoda, že jsem povídky, ze kterých pan Švankmajer údajně vychází nečetl. Jsem si však téměř jistý, že by tento film na Edgara Allana Poea dojem rozhodně neudělal. Je nad moje síly hodnotit něco tak ubohého jinak než odpadem.(11.2.2012)

  • klerik
    ****

    DRACULA+EXPERIMENT Švankmajer je umelec s velkým U a vie, čo je to surealizmus s veľkým S. Oroti NECO Z ALENKY viac sústredené na príbeh, ale jeho "animácie" a "bábkarstvo" je aj tu. Behajúce mäso sa snáží povedať čosi o našej spoločnosti. Na mňa však urobil dojem len horiaci strom na začiatku a "dýchajúce" mäso na konci. Tak či tak je to zaujímavý temný príbeh, kde sú výborní herci (len Pavel Liška dialógy hovorené priamo do kamery nie vždy zvláda). Vynikajúci (aj keď nevyrovnaný) herecký súboj dvoch maniakov (Tríska/Huba) ma však ozaj dostal...(10.5.2006)

  • Vančura
    *****

    Film výjimečný stejně jako postava jeho tvůrce - už dlouho chovám toho starého pána v nesmírně oblibě, jsa obeznámen s většinou jeho filmografie. Tento film z Švankmajerovy pozdní tvůrčí éry vykazuje všechny typické znaky mistrovy surrealistické poetiky, kterou jsem si tolik oblíbil již u jeho starších snímků - po této stránce vykazuje Švankmajerovo filmové i výtvarnické dílo pozoruhodnou kontinuitu v čase, která je i jedním z hlavních důvodů, proč je mi tolik sympatický. Švankmajer je zcela jistě umělecký velikán, staromilec a solitér, který v českých podmínkách nemá sobě rovného. Ostatně velkolepost jeho díla mě již dlouho ponouká k myšlence, že je to umělec v podstatě nedoceněný, protože jeho tvorba jde hodně mimo hlavní proud, a jeho filmy rozhodně nepatří k žádným divácky vděčným oddychovkám - naopak, jsou to díla plná jedinečné symboliky a mnoha významových rovin, která přímo vyžadují přemýšlivého a vzdělaného diváka vybaveného bezměrnou bezpředsudečností - je to s podivem, ale i v dnešní totálně mravně rozvolněné a pokleslé době působí celá řada momentů v tomto filmu velmi kontroverzně, až skandálně. To by ovšem nemělo opticky upozadit nezměrné kvality této velkolepé filmové frašky (kterou autor sám označuje jako "horor se všemi pokleslostmi, které jsou tomuto žánru vlastní") - osobně jsem například přesvědčený, že scény s arteterapií, černou mší v kostele či inscenací à la "Delacroix - Svoboda vede lid na barikády" jsou zcela geniální. Před začátkem filmu vystoupí samotný autor s krátkým prologem, který mi ještě před rozběhnutím filmu stihl vzít dech: ..."Umění je již téměř mrtvo. Nahradila ho jakási reklamní upoutávka na odraz narcisovy tváře na hladině vody... Tématem filmu není nic menšího, než ideologický spor o to, jak vést blázinec. Existují totiž dva základní, nebo chcete-li, dva extrémní způsoby, jak řídit takový ústav. Na jedné straně absolutní svoboda, a na druhé osvědčený konzervativní přístup "dohlížet a trestat". Existuje ovšem ještě třetí princip, který kombinuje a kulminuje ty nejnegativnější stránky obou systémů předcházejících. A to je blázinec, v kterém žijeme." Více zničující - a trefnější! - kritiku stávajícího světa jsem dlouho neslyšel. Mistrný a jedinečný film, který působí jako kapka živé vody v záplavě většiny idiotské současné produkce. 5 hvězd jen proto, že výše zde nejde hodnotit film, který se jakýmkoli hodnocením zcela vymyká. A - och bože - bezprostředně po dokoukání mám dokonce chuť si něco přečíst od toho starého blázna de Sade, neslýchané! Bravo, pán Švankmajer, toto se vážně povedlo.(11.10.2014)

  • Fretakata
    *

    Zasa film, keď som sa po X pokusoch rozhodla, že to vydržím a teraz sa za to hanbím. Vasci horor bol pozerat to, nez film samotny. Akoze sialeny smiech nasilu bol proste trapny. Prerusenia surovymi tkanivami a organmi - to malo byt akoze strasne? Boli zbytocne, zbytocne caste, prilis hlucne - ale hlavne: naco? Sibnute a neprijemne to bolo aj tak dost.(8.7.2011)

  • faced
    ***

    Obdiv ke krátkým animovaným filmům Jana Švankmajera předurčil, abych se s každým novým celovečerním a hraným filmem jeho tvorbě stále více vzdaloval. S tímto předsudkem jsem na Šílení čekal. Před projekcí producent (!) začal několika klišé, kterými diváky poučil, že "o filmech se nemluví, na filmy se dívá" a skutečně toho mnoho nepověděl, nicméně nezapomněl diváky dvakrát neskromně upozornit, že "film není jednoduchý, tedy ať je divák bedlivý". Však také režisér v úvodní sekvenci film sám představuje, pohovoří o inspiraci, nabízí orientaci. Film samotný nevybočuje ani neposunuje jeho tvorbu, přesto nelze mluvit o režisérově (předpokládané) vyčerpanosti. Animované variace s masem a dalšími pochutinami (B. Glaser), jsou však již vzhledem k jejich četnosti v předchozích filmech zoufale neobjevné a fungují jen jako vizuální dějové předěly zvyšující napětí, výtvarně nudí. Stylizace Pavla Lišky, oblepeného všemožnými nálepkami jeho předchozích postav, zatížena jeho typicky nesrozumitelnou artikulací a nedramatickou deklamací, svým (programovým?) naturalismem narušuje jinak sourodý herecký tým Martina Huby, Jaroslava Duška a zvláště (herecky) vyzrálého Jana Třísky. Především de Sade, který Třískou promlouvá provokativními monology, dovršenými obřady rozkoše, nenormálnosti a výsměchu křesťanství, je hlavním aktérem obrazu společnosti, kde šílené léčí šílenci nebo lékaři ještě šílenější a Foucaultovy Dějiny šílenství ještě zdaleka nejsou (a nemohou být) uzavřeny.(2.8.2006)

  • - Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 2006. (orkadimenza)

  • - Blázinec se nacházel na zámku Velké Březno. Filmovalo se i na hradě Lipnice nad Sázavou. (M.B)

  • - Aňa Geislerová začala film natáčet 2 měsíce po porodu, poslední klapku měla o 3 měsíce později. Právě scéna, kdy nahá běží po dvoře, je z doby, kdy měla skutečně pouhých 8 týdnů od porodu. Během natáčení s sebou měla syna Bruna a kojila. (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace