Planeta pokladů

Bez mučení se přiznám, že Planeta pokladů je moje srdeční záležitost. V dobách mých pubertálních u mě běželo jen HBO téměř, a Planeta pokladů denně. Jedna z posledních klasicky ručně malovaných pohádek dostala nový kabát a vyrazila do vesmíru, kde se tvůrci pokusili zkombinovat námět z Ostrova pokladů a Star treku. Výsledek? Čistě kriticky naprosto bezzubá pohádka o odstrčeným klukovi, co získal přátelé, přepral ty zlý a jako bonus dostal nejlepšího kamaráda, kterýho jsme si všichni přáli mít, roztomile žvatlající růžovou kouli. 3* za nostalgii a ústřední píseň, která mi dodnes nahání husí kůži. (19.04.2016)

Kombinace starého světa s budoucností mi upřímně vůbec nesedla, Planeta pokladů působí jako taková spleť všeho možného, s velice pomalým rozjezdem, se spoustou hluchých míst a jednodušším příběhem. Postavy mě moc neoslovily, naopak oceňuji pěknou animaci a s tím spojené krásné prostředí. Podmanivá hudba pana Howarda je doslova balzám na duši. Škoda, mít kvalitnější scénář, hned by to bylo o něčem jiném. 6/10. (01.02.2021)

„Neopustím svojho kamoša... Ibaže by sa na mňa TAKTO pozeral.“ Nechápem, prečo mal Disney potrebu previesť Stevensonovu (dobrú) knižnú klasiku do budúcnosti (navyše nebol prvý – už v roku 1987 legendárny Anthony Quinn hral v taliansko-nemeckej sci-fi verzii), pretože je to úplne to isté (dokonca vrátane čosi ako „kozmických veľrýb“), len sa to odohráva vo vesmíre. Kto čítal knižku, bude vždy o niekoľko krokov vpredu, lebo sa jedná o relatívne presnú adaptáciu. Slušná animácia poteší a vlastne je to celé fajn. Len je škoda, že taká tradičná firma, akou je/bolo Disney Pictures, nie je schopná mať umeleckú víziu, krásnu tradíciu geniálneho Walta hádže bezhlavo za hlavu a prichádza so stále trápnejšími filmami, kde stále nejaká komická postavička spieva – dofrasa, už to robte aspoň trocha inak! (21.01.2010)

Tak jako tohle mě hodně překvapilo. Předlohu, ze které si to bere základ (Ostrov pokladů) jsem v životě nečetl ani neviděl, číst ani nechtěl a popravdě ani netuším, o co tam jde, jen že tam budou piráti, asi něco s pokladem a budou mít na rameni papoušky (půlku z toho mám ze Simpsonů, z toho Bartova odborného výkladu :D), každopádně tenhle typ příběhů šel vždycky tak trochu okolo mě a čekal jsem, že stejně na mě zapůsobí i tenhle film. Navzdory tomu, že je to převedené do sci-fi. A dostal jsem úplný opak toho, co jsem čekal. Já tomu filmu vlastně nemám ani co vyčítat, kromě pár hodně malicherných drobností, které jsou tak malicherné, že ani nemá smysl je zmiňovat. Jinak to ale má sympatické a překvapivě i nečernobílé postavy, zajímavý a dobře a chytře vedený, vůbec jsem se u toho nenudil. je to i správně dobrodružné a nepřeplácané, pár vtipných scén mě pobavilo a krásně se to vyhnulo všem těm infantilním pokusům o humor. Vlastně se to vyhýbá skoro všemu, co mi normálně u animáků vadí, žádné kýčovité nebo patetické scény, dokonce ani citové vydírání, žádná přehnaná snaha působit hlavně a jenom na děti... Prostě to podle mě funguje naprosto skvěle. Akorát tomu klišé, že hlavní hrdina má jen jednoho rodiče se to nevyhnulo, ale jinak mi tu nic většího fakt nevadilo. Fakt hodně mile mě to překvapilo a celkem se divím, že to tak moc zapadlo, protože tenhle animák si částečné zapomenutí nezaslouží ani náhodou. Celkově ale mám pocit, že nejlepší animáky asi vznikaly v letech 2000-2005, vždyť v téhle době vznikly první dva díly Shreka, Doba ledová, Spongebob v kalhotách: Film, Eldorádo, Prokletí králíkodlaka, Slepičí úlet, Lilo a Stitch, Medvědí bratři, teď pro mě i Planeta pokladů a určitě jsem na něco zapomněl. Všechny ty animáky mám rád a ke všem se stále rád vracím i po letech. 5* (08.05.2021)

DOOOST podceňovaná disneyovka, která přestože se k tématu snažila přistoupit netradičně, většinou se drží své předlohy těsně jako mořský… ehm, pardon – vesmírný vlk flašky rumu. Velké plus pak tvoří soundtrack: v některých ohledech typický pro Disneyho filmy, ve většině částí však nezpívaný (sic!), čistě akustický – leč vynikající – doprovod. (14.02.2015)