Maximální limit

Nevinně vyhlížející děj nakonec naplní mé touhy. Nikdy bych nečekal, že film o sázení by mě mohl bavit. Vsadil jsem si v životě pouze dvakrát. Ještě jako osmnáctiletý kluk, který sotva dosáhl k prosklenému okýnku, jsem si vsadil 20 Kč na to, že naši vyhrají mistrovství světa v hokeji... no a ti machři to opravdu vyhráli a tak jsem dostal 80 Kč. Druhý rok jsem udělal to samé... no a ti debilové prohráli. Od té doby na to kašlu a jsem stále 40 Kč v plusu :D. V tomto filmu ovšem sází i svoje životy dva suprovní herci a já jsem si jejich intriky skvěle užil. Nevsadil jsem na něj nic, ale hodně získal. ... SA (10.11.2014)

80%. Základním kamenem Maximálního limitu je přes moje překvapení humor. Úplně klidně si ho umím představit bez dramatické zápletky, se kterou jsem problém neměl, ale byla naprosto předvídatelná a až příliš vzorová - velký talent, kterého si všimnou, vypracuje se v legendu, následuje hluboký pád a nakonec všechno skončí dobře. Nic nového, navíc dosti specifické téma - komu sportovní sázení nic neříká, pravděpodobně ho Maximální limit nezaujme. Jste-li však vášnivým sázkařem, bude se vám líbit, protože je převážně zábavný, po herecké stránce velice kvalitní (hodně se vyzdvihuje výkon Al Pacina, který byl opravdu parádní, ale ani McConaughey nezaostával) a rozhodně ani na vteřinu nenudí, ať je kýčovitý jakkoliv. Johny Anthony a Walter Abrams jsou vážně geniální dvojka. Maximální limit se v mnohém podobá novějšímu Vlkovi z Wall Street - je to konverzačka, která stojí na humorných scénách, kopíruje určité zažité narativní dogma, není nijak originální nebo převratný, ale má tu schopnost, že vás prostě dostane svou uvolněností a povrchností. Jestli bych se bez něčeho obešel, pak to byla dobře hrající, ale pro příběh naprosto zbytečná Rene Russo a vůbec celý tenhle milostný trojúhelník. A když už to muselo být, pak by to tu lépe sedělo interpretované spíše satiricky, jako je tomu třeba ve zmiňovaném Vlkovi z Wall Street. Jinak jsem byl ale spokojen, tento film si prostě buď oblíbíte, nebo jej zařadíte mezi ostatní průměrné snímky, které vám v paměti dlouho nezůstanou. Já si ho oblíbil, i přesto, že zdaleka není dokonalý. (05.06.2014)

Typická 70tka. Film je veľmi slušný na to, aby som ho šupol do priemeru, ale plnohodnotná 80tka to tiež nie je... Scenár je trochu naivný, pár krát aj nudný ale ako celok v pohode stráviteľný. Hlavným poztívom sú samozrejme herecké výkony šandardne skvelého Al Pacina a veľmi slušného Connaugheyho. Či bolo jeho obsadenie najlepším nápadom, vzhľadom ne dej filmu neviem -s jeho sedláckym texaským prízvukom by som mu asi nezveril milióny dolárov, ani keby mal na hlave liter gélu a oblek od Armaniho ;)))) Každopádne je však chvályhodné obsadenie Rene Russo, ktorá podáva skvelý výkon + nebezpečne dobre vyzerá! A ako bonus tu ešte je aj genitálny Armand Assante! Na tú scénu v parku len tak nezabudnem.... (30.01.2006)

Možná to bylo tím, jak scénáristé postavy napsali, nebo jak je vyprofiloval režisér, či snad hercům prostě nesedly, ale po herecké stránce jsem příliš nadšen nebyl. Na scénáři i režii se myslím dalo ještě zapracovat. Zajímavý pro mě začal být až závěr filmu a pravdou je, že výš ho táhl i Al Pacino, který ovšem nebyl tak dobrý, jak jsem doufal. (10.07.2009)

Emoční hloubku a vůbec celkovou hodnotu nelze srovnávat, nicméně mám za to, že Two for the Money je v jistých ohledech takovým Requiem for a Dream ze sázkařského prostředí. První polovina filmu je dokonalou ukázkou fungujícího amerického snu, kde je vše perfektní a kde jsou téměř všichni spokojení. Jakmile se ovšem snímek přesune do druhé poloviny, začne D.J. Caruso postupně ukazovat tak jako Aronofsky (samozřejmě ne tak sugestivním způsobem) neblahé důsledky stavu, kdy je člověk na něčem závislý takovým způsobem, že není naprosto schopný racionálního uvažování a v určitém momentu se stává nebezpečným jak sám sobě, tak svému okolí. Al Pacinův výkon nepotřebuje žádný komentář, McConaughey výborný. (10.11.2012)