poster

Královna Alžběta (TV seriál)

  • USA

    Elizabeth I

Životopisný / Drama / Historický / Romantický

USA / Velká Británie, 2005, 2x110 min

  • Rex Mundi
    ****

    Ďalšia, ale opäť niečím zaujímavá a nová verzia už tak zpopularizovaného života kráľovny Alžbety I. (veľmi odporúčam minisériu The Virgin Queen so skvelou Anne-Marie Duff v hlavnej úlohe). V tomto prípade majstrovský výkon a prevtelenie Helen Mirren ukazuje jej postavu ako silnú i slabú zároveň, typicky autoritársku kráľovnú, v súkromnom živote striedavo realistickú aj zaslepene naivnú... s ešte ďalšou stovkou veľmi ľudských a v tomto spracovaní veľmi pravdepodobných vlastností. Všetky kúsky tu zobrazenej osobnosti krásne zapadajú a keď preniknete do jej duše, vidíte, že tvorcovia spolu s herečkou vytvorili snáď najkomplexnejšie zobrazenie toľkokrát spracovanej postavy. Múch je málo, okrem miernej rozťahanosti najviac vidieť už spomínaný nedostatok komparzu, ktorý skutočne bije do očí, no vynahradí ho hlavná zostava hercov, kostýmy, kulisy i celková atmosféra, výborná práca so svetlom... Je to naozaj kvalitný historický film so všetkými potrebnými atribútmi na toto označenie.(5.4.2007)

  • Gary
    ****

    První část je skvělá a objeví se tam nejlepší okamžiky, včetně popravy sestřenky Marie a vztah Alžběty s hrabětem z Leicesteru (Irons). Druhá půlka je však zbytečně roztahovaná a skoro celá se motá kolem Roberta z Essexu (Dancy) a toho, kdo vlastně zradil královnu. Celý film je ale vcelku přirozeně natočený, i když moc peněz na kompars asi nebylo (viz. bitva proti Španělsku) a nepostrádá kvalitní herecké výkony v čele s Helen Mirrenovou a Jeremy Ironsem. 70%.(15.8.2006)

  • UncleG
    ****

    Jestliže se tento televizní film nemůže vyhnout srovnání s "Královnou Alžbětou" z roku 98, pak tedy jedině dobře. V mých očích totiž televizní "pisálci" a pan Hooper zválcovali velkorozpočtového Kapura na plné čáře. Zatímco doják s Kate Blanchett připomíná spíš nablbou pohádku typu "Shakespear in love", Elizabeth ´05 se daleko více tváří jako reálný příběh z britské historie. Ať už je to mnohem lepší dějovostí a schopností vyprávět, věrohodnějším a plnohodnotným popisem historických událostí, schopností sdělovat společnenské nálady oné doby a nebo rozumným a věkově úměrným obsazením. Místo hollywoodských krasavců přichází charismatičtí herci, pompézní kýčovitou pohádkovost vystřídal "uměřený britský přepych", srdcervoucí lovestory nahradil příběh o nenaplněných láskách stárnoucí ženy. Výsledkem je velmi koukatelná historická freska nebo přinejměnším zajímavý film. Pochopitelně že i v tomto případě prošla naše milá královna dramatickou stylizací, člověk si kolikrát řekne "takhle to nejspíš nebylo"... jenže i přesto je film jako celek civilní a uvěřitelný. Jediným nešvarem televizní produkce zůstává určitá nízkorozpočtovost, která přes pozlátko nádherných kostýmů a úžasných interiérů tu a tam nechtěně vykoukne. Především nedostatek statistů v některých masových scénách (např. pobřežní bitevně-nebitevní výjev) byl až komicky tristní... Velké a davové záležitosti pak byly šikovně filmařsky "obejity". :) Snímek ovšem v žádném případě nepůsobí komorním nebo studiovým dojmem. Kdo nemusí mít ke štěstí stovky mrtvol, ten bude spokojen.(3.10.2010)

  • sportovec
    *****

    "Alternativní" Alžběta - míněna její mladá léta ztělesněná Blanchettovou - je dámou pokročilejších středních let (měřeno tehdejší dobou), u níž se očekávání sňatku s nadějí na potomka z přání postupně mění ve vysněnou chiméru. Oč viditelněji pro ni zaniká vyhlídka na pokořující sňatek, o to více se hromadí vládní potíže "panenské královny". Ne vždycky vystačí se šarmem, ne vždy upoutá bonmotem. Situace, které vyžadují rázná státnická gesta, ji znejisťují, a to, co se od ní očekává v mužském okolí královnina dvora, podstupuje po nemalém váhání, uhýbání a odkladech. Nastane-li však rozhodný moment, v němž od ní všichni očekávají projev stranické vůle, arogance a sebevědomí, dokáže se projevit s důrazem, z něhož lordům běhá po zádech mrazivá hrůza. Žádný - i ten nejbližší - si nemůže být v odůvodněných případech jist životem. Tím spíš to platí pro proradnou, nabubřelou Marii Stuartovnu Skotskou, jejíž vládychtivost nezchladila ani nenávist jejích skotských poddaných, daná Mariinou spoluvinou na vraždě mladého manžela. Spoléhajíc na chiméry, předstírajíc sobě samé sílu, která i ve španělském případě byla utkvělou myšlenkou, pokusila se opakovaně o zvrat poměrů proti jedné z nejinteligentnějších a nejráznějších žen světových dějin. Rozdíl mezi oběma sestřenicemi tu zvlášť vyniká. Podobně Alžběta postupuje o deset let později v samém závěru svého takřka půlstoletého, dějinně přelomového vladaření. Popsaná základní data doby, k níž se tento velkorysý televizní film vztahuje, jsou i koncepcí, s níž ke ztvárnění své životní role přistoupila Jelena Mironova, posléze přijavší anglickou verzi svého jména. Její Alžbětě nechybí ani hravost, ani vtipnost, ani duchaplnost, nepostrádá však ani ráznost a ctižádostivost (díky ní pokus o španělskou invazi Filipa II. Habsburského dopadl, jak dopadl, totálním krachem). Velikost, kterou své postavě propůjčuje, je vyvažována pro muže nenapodobitelnými a nepochopitelnými ženskými stavy nerozhodnosti, tápání, nejistot, zvláštního, jakoby malodušného alibismu i prostomyslnosti, s níž stárnoucí padesátnice uvěří v domnělou lásku muže, který mohl být jejím vnukem (Robert Deveraux, druhý hrabě z Leicestru, nevlastní syn Alžbětina přítele z dětství a později milence, který se pokusil o její svržení a získání trůnu). I tady však vítězí rozum nad citem, byť s vědomím, že tato vynucená exekuce je tak trochu sebevraždou, uspišující Alžbětin skon o půdruhého roku později). Mimořádné je v KRÁLOVNĚ pojetí Stuartovny, její samolibé arogance, nedostatku nadhledu, asi ne dovršené dospělosti, které ji zcela zbavuje idealizujících rysů, propůjčených jí romantismem XVIII. a XIX. století. Jako arogantní polohlupák se stačí projevit i Mariin syn Jakub I. (na skotském trůnu VI.; jeho dcera Alžběta se stane r. 1619 po boku Fridricha I. Falckého nakrátko českou zimní královnou). Intelektuálka na trůně, kterou Alžběta Veliká nepochybně byla, jako dějinná osobnost vyniká na tomto pozadí v celé složitosti svého povahopisného půdorysu o to víc. Fyzicky slabá žena, nadaná vůlí a charizmatem, stojí na předělu středověké a novověké Anglie. A je velkou nejen svou anglickostí, ale i v podstatě šlechetným, velkorysým všelidstvím, jež jí Mirrenová propůjčila. Rovněž také zážitkem, který je vším možným, jen ne opakováním toho, co jsme zanedbali při dějinách dějepisu.(20.10.2007)

  • Crazer
    ****

    V prvním díle byl Jeremy Irons v roli záporáka opravdu výbornej! Ve filmu mi zprvu drásal nervy svým věčným dolejzáním .. a postupem času jsem ho začal nesnášet. Tomu říkám herecké umění. V druhém díle již to byl Hugh Dancy, který mě opravdu překvapil svým dobrým výkonem a byl záporákem číslo 2. Občas jsem byl opravdu rozpačitý jaká Helen Mirren v roli Alžběty dokázala být najivní a jak jí všichni dokázali obelhávat. Malinko jsem byl zklamán závěrem, ale nijak to neovlivní mé hodnocení. Zajímavě podaný silný příběh o silné ženě, která dokázala přinést velkou oběť ku prospěchu svého lidu.(19.7.2007)

  • - David Bowman AT, Jimmy Kiddell, Russell Horth a Gurel Mehmet získali americkou cenu VES za nejlepší vizuální efekty. (Terva)

  • - Natáčení probíhalo v Litvě ve městě Vilnius. (Terva)

  • - Za nejlepší kostýmy pro televizní film nebo minisérii získal Mike O´Neill cenu Disigners Guild. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace