Východní přísliby

David Cronenberg stárne a moudří. Točí filmy, které jsou pro větší publikum než jehož dříve natočené snímky. Je to rozhodně dobře, protože Dějiny násilí jsou kvalitní podívaná a Eastern promise rozhodně ještě lepší. Opět je zde Viggo Mortensen, který podle mě předvádí oscarový výkon, v roli řidiče syna významné osobnosti ruské mafie. Hned vedle něj je krásná Naomi Watts , která jako by mládla a v každém dalším snímku je krásnější a krásnější. Celé obsazení je naprosto skvělé, bez jediné chybičky trefené, včetně Vincenta Cassela, který mě osobně velmi překvapil. David Cronenberg pečlivě buduje atmosféru a v některých okamžicích dá vzpomenout na svou "krvavou a úchylnou" minulost. je to jedině dobře, protože takovéhle scény dodávají snímku realističnost a trochu té brutality. Je jisté, že všechny okouzlí Viggo Mortensen, který předvádí neskutečný výkon a například jeho hlas prošel obrovskou změnou. Jediná nevýhoda tohoto snímku je jeho průhlednost. Po půl hodině, možná dřív, je vám všechno až do konce jasné a to je opravdu u tak kvalitního a skvěle obsazeného snímku smutné. Přesto je Eastern promise skvělý snímek, který nikomu nesmí uniknout, protože je horkým kandidátem minimálně na nějakou oscarovou nominaci. (31.12.2007)

U sledování Východních příslibů si nejspíš nejeden filmový fanda řekl - zaplaťbůh za to, že Cronenberg na stará kolena dostal rozum a začal točit srozumitelné žánrové snímky přístupné širšímu publiku. Mám raději toho starého "úchylného" Cronenberga, který experimentoval a přicházel s originálními příběhy za hranicí hlavního proudu kinematografie. Východní přísliby ale vůbec nejsou špatné, i když scénář není rozhodně originální a zkušený divák odhadne, kam příběh směřuje, už po chvíli. Scénáristovi např. chyběla odvaha překročit žánrová tabu smrti dětského hrdiny. Čím tenhle thriller boduje a staví se nad průměr běžné produkce, je výborné obsazení a skvělé herecké výkony na hony vzdálené typické béčkové produkci. Atraktivní je pochopitelně i prostředí cizojazyčné ruské mafie s jejími tajnými rituály, tetováním a "mytologií". Celkový dojem: 75 %. Rušivě na mě působilo zobrazení několika příliš naturalistických záběrů jako bylo probodnutí lidského oka ve rvačce nebo zohavování mrtvoly, výše uvedené ale naopak mnozí fanoušci nejspíš ocení.:-) (26.09.2008)

Vánoce, Vánoce přicházejí a v prosincovém Londýně se chystá vraždění neviňátka, jehož buclaté prstíky novorozence mají nečekanou spojitost se zdánlivě obyčejnými obyvateli zdánlivě obyčejné ruské restaurace. A zdánlivě obyčejná porodní asistentka, spalovaná touhou držet na rukou dítě pro změnu vlastní, se zaplete do pohádky o nevinné princezně v hodně temném lese. Cronenbergovu tvorbu příliš neznám (pokorně klopím hlavu a očekávám trest za vetření se do hájemství filmových znalců), ale tenhle lákavý boršč, obsahující přesně vyvážený podíl masa, křupavé zeleniny i smetany, je víc než lákavou pozvánkou k dalším stolům rejžovy kuchyně. A pokud jde o šéfkuchařovy asistenty - Aragorn je zaplaťvalar mrtev a král se vrátil, protože pro to, co předvádí Viggo Mortensen, je ožvýkané spojení herecký koncert slaboučky nevýstižné, mistr ztotožnění se s postavou si omotal celý ten orchestr kolem potetovaného malíčku, laskavý dědeček Armina Muehler-Stahla se lusknutím prstů stává perníkovým dědkem měnícím nevinné dívenky v maso a krev, Vincent Cassell rozehrává svého Kyrilla tak, že to, z čeho by slabší herec udělal parodii na zločinecké kreatury, je v jeho podání plnohodnotná a fascinující postava, akorát Naomi Watts nejenže zaostává za pány o několik koňských délek, oni ji do toho dostihu totiž vůbec nepřihlásili, ale neubráním se dojmu, že jde o záměr, aby ta labutí běloba kontra mafiánská říše vlků vynikla tím víc. Při pohledu na údiv některých pánů nad borščem skutečným musím pobaveně zkonstatovat, že je vidět, že se ke sporáku v životě nepřiblížili, mně jeho filmová varianta přišla k hodně velké chuti a co se týče toho smetanového milostného přídavku, tak se, myšičko moje milá, neboj, zvláštní osoby, které si takhle představují romantiku, jsme tady přinejmenším dvě. Jeden z filmů roku - ač úředně loňského a při vší letošní konkurenci. (19.12.2008)

Naprosto zásadní "překladové" dílo Davida Cronenberga, které zrcadlí předchozí morální thriller Dějiny násilí a tématizuje celou tvorbu nejznámějšiho Kanaďana, je zároveň jeho narativně nejkomplexnějšim. (Všem lidem vyčitajícím filmu poslední patnáctiminutovku a konkrétně dva poslední zábéry: pamatujete na Dějiny násilí, na jídlo, které se tam servírovalo, a zkoušeli jste si přiradit narátora - onen předčítaný deník mladou 14letou zavraždénou prostitutkou - konkrétní osobě v jednotlivých scénách?) Malá restaurace s rodinnou atmosférou je zde vyměněna za velkou rodinnou, konfrontace s podraďnými padouchy ve třech čtvrtinách filmu a následné "kdo ve skutečnosti jsi?" v nemocnici, závěrečná scéna večeře... - Východní přisliby jsou jsou filmem, v němž se postava Tomma Stala/Joeyho z Dějin násilí nezbavila své násilné a i homosexuální minulosti. Zasazení do období Vánoc, upomínající na Rabid, dovoluje Cronenbergovi po rodinném filmu Dějiny násilí natočit ten nejlepši vánoční film, v němž jsou přebrány jednotlivé náboženské motivy se subverzivností Cronenbergovi vlastní a se sociální výpovědí o Východňářích na Západu scénáristy Stevea Knighta (Špína Londýna). _____ Zatímco v Dějinäch násilí se tvůrce až úzkostlivě vyhýbal všem cronenbergovštinám a jednu jedinou natočenou, upomínající na Videodrome, vystřihnul, Východní přisliby jsou cronenbergovské celé od první poklesle béčkové minuty do poslední zvrácené variace na happy-end, která je asi tím nejsprostšim, co si kdy jaký tvůrce dovolil provést divákovi._____ Iniciačním procesem, kdy se na jeho konci z člověka stane něco jiného a jemu se to možná zalíbí, zde neprochází jedna postava, ale dvě - muž a žena, přičemž nejdou spolu, jako tomu bylo v v existenZ, ale navzájem se tak nějak míjejí a ženský prvek představuje cronenbergovskou grindhouseovou tvorbu a ten mužský tu artovou._____ Stylizace Vigga do Cronenberga, mafiánské rodiny vory v zakone do filmového štábu, který je pro Cronenberga už jako rodina, protože s ním spoluprace dlouhé desítky let, je pak včetně závěrečného obrazu upřimným vyznáním tvůrce, z nějž se, aniž by dosáhnul statutu "prince", stal "král", který je ve skutečnosti dvojitým agentem, jenž rozvrací systém zevnitř._____ Je to geniální a sral jsem blahem každou pikosendu. (09.12.2007)