Luther

Nejdříve přišli George Gently spolu s Wallanderem, poté se připojil Sherlock a mezi ně se vklínil Luther. Čtyři jména ze stáje BBC One, všechno kriminálky, které sice mnohé spojuje, ale přesto je každá úplně jiná. Tam kde jsou první dva jmenovaní (nejlepšími možnými) zástupci klasického "oldschool" přístupu k žánru (jeden v šedesátkách a druhý v současnosti a oba výrazně po svém), tam kde ten třetí je jejich (nejlepším možným) přesným opakem, tak tam je Luther nikoli mezi nimi, ale na čtvrtém vrcholu pomyslného čtyřúhelníku, byť především díky závěrečným dvěma epizodám, které do té doby "jen" nadstandardně kvalitní seriál tahají do nepoznaných výšin. První čtyři epizody totiž zaujmou charaktery a především pnutím v originálním "vztahu" Johna a Alice (úplně vidím crossover Dexter Morgan meets Alice Morgan). Zase až tak ovšem nezaujmou případy samotné. Ty nejsou vůbec špatné, ale obdobné jste již jistě viděli i jinde a tak si říkáte "řešte osobní rovinu, řešte osobní rovinu". No a ono to přijde, nebojte. A jakmile to přijde, tak tolik nekompromisních zvratů a intenzivního napětí, aby jeden pohledal. A stejně by nenašel. Ve druhé sérii (dva samostatné případy rozdělené do čtyř dílů) si tvůrci naštěstí uvědomili v čem byli nejsilnější během první sezóny a zkombinovali tedy vypjatost a nekompromisnost v osobní rovině s "běžnými" případy. Je to taková zlatá střední cesta mezi oběma přístupy z minulé sezóny, která mírně drhne snad jen v prvním rozjezdovém dílu a především v tom, že Alice by to chtělo podstatně více (a hlavně jejího sexy "mig-mig"). A Elba v roli znatelně roste; jestli minule mohly nějaké hnidopišské výtky na jeho výkon být, tak zde už je to bez debat naprosté splynutí s postavou. Třetí série je ovšem nejen usnutí na vavřínech, ale i pád z nich. Tuctové, nedotažené a zacyklené ve schématech minulých sériích. Autoři se snaží o osudovou linii, ale v závěrečné epizodě je Luther odsunut na třetí kolej. A tak je to tu se vším; spousta dobrých motivů, spousta nápadů, ale vše tak nějak vyzní do ztracena. I ten návrat Alice je takový nijaký. Elba táhne co to jde, ale nemohu si pomoct, že celá linie s vnitřními záležitostmi je blbá až hrůza. A ve stínu dějové linie (a ostatně i stylu) Line of Duty to zarazí o to více. Stále nadprůměr, ale i tak jde o znatelný pokles kvality. Čtvrtá série pak hraje na jistotu a recykluje to, co fungovalo nejlépe. Což možná nepotěší, ale na ploše pouhých dvou epizod to nesporně funguje; o tom žádná. S1: 4/5 S2: 4/5 S3: 3/5 S4: 4/5 (20.02.2011)

Docela příjemné překvapení... Postava geniální psychopatky mi byla původně nesympatická, ale pak jsem si na ní zvykl. Seriál pracuje v takovém tom britském stylu, který je blízký třeba i novému seriálovému Sherlockovi. Zběsilý střih (pro rychlost i nějaké pseudo jump-cuty), rychlé dialogy, inteligentní postavy, šedý Londýn... Je zde méně humoru a hraje si to na takovou temnou atmosféru... Prakticky jediné, co mi trochu vadilo je, že krom prvního a posledních dvou dílu jsou jednotlivé epizody příliš upnuté na epizodní šetření nějakých zločinů.. Mnohdy jsem měl dojem konvenční detektivky v novém kabátě... Asi je to příliš subjektivní problém, protože mě krimi seriály obvykle ponechávají chladným. Nicméně vyústění a proměny v rámci hlavní dějové linie jsem si užil jako malé dítě... Krása... Moc se těším na dva dodatečné filmy... (18.01.2011)

"Dá se tomu říkat poměr, když spím se svou ženou za zády jejího milence?" Na tuto otázku neumím odpovědět. Stejně tak na otázku, co se mi na Lutherovi vlastně nelíbilo, když jsem jeho sledování zabalil po 1. sérii? Vždyť je to takovej sympaťák. Trošku cholerickej, ale sympaťák. A jak se umí tvářit, že přemýšlí, to je fakt prvoligový. Jenže já jsem se při tom trošku nudil a vlastně mi bylo zcela jedno, jestli něco vyřeší, zasukujou se mu mozkový závity nebo mu Alice utáhne péro ve svěráku. Možná za to může čerstvě odhalený podezření, že jsem rasista, když mi vadí cokoli černýho pocházejícího z Anglie. Asi budu muset míň čumět na fotbal. (05.08.2021)

Prvá séria štartovacia a teda trošku opatrná, ale i tak super (70%). Idris Elba stvárnil svoju pravdepodobne životnú rolu. Luther je ikonická postava, atmosféra pochmúrnej a drsnej Veľkej Británie je stvárnená krásne stiesňujúco (milujem tú krajinu) a super sú i dialógy, temné zápletky a drastickí vrahovia. Tvorcovia nemajú občas problém odpraviť ani pre dej kľúčovú postavu. V druhej a tretej sérii sa to ešte zlepšilo (obe 80%). Bohužiaľ, štvrtá (60%) séria sa príliš nevydarila. Bola síce skrátená, obsahovala len dva diely, ale aj to bolo o dva viac, než bolo treba. Piata (40%) na tom bola ešte horšie. Štvrtá a piata vyslala Luthera na cestu, ktorá ho sprotivila mnohým jeho fanúšikom. Mne určite. Najvýraznejším mínusom seriálu je nepochopiteľné sústredenie na nesympatickú psychopatku Alice, z ktorej sa tvorcovia (márne) snažili urobiť Lutherovu Nemesis. (14.11.2016)

Londýn - životem pulsující gigantická metropole, která se pyšní luxusními ulicemi, chrámy konzumu, univerzitami, bankami či muzei. Jenže o nich seriál nevypráví a v jejich interiérech se jeho příběhy obvykle nedějí. Hrdinou seriálu je totiž policista, který se specializuje na nejtěžší zločiny a jeho úkolem není pohybovat se v příjemném prostředí rezidenčních čtvrtí mezi počestnými daňovými poplatníky vedenými těmi nejlepšími úmysly a vykonávajícími ty nejušlechtilejší skutky. Jeho údělem je prohrabávat kal na dně, odkrývat špínu, mařit záměry psychopatů a zločinců vedených nenávistí, touhou po pomstě nebo po majetku. Z řady dalších seriálů podobného ražení Luthera vydělují postavy. Luther je totiž posedlý svou prací a obětuje jí i své rodinné zázemí. Jeho nasazení a intuice z něj dělají nadmíru nebezpečného soupeře podsvětí, jenže jeho protivníci taky nejsou žádná béčka a dokážou zasadit úder na tom nejcitlivějším místě. Luther není seriál o kapsářích nebo kasařích, ale o velkých nočních můrách moderních společností a velkých měst. Je o teroristech, vyděračích či sériových vrazích. Ty zločiny jsou někdy až příliš monstrózní, Lutherova intuice přehnaná a zápletky či vztah mezi hrdiny poněkud vykonstruované, ale postupem času jsem se naučil vnímat Luthera jako realističtější a míň umělohmotnou obdobu zábavných sérií typu Dextera. Z Luthera jsou cítit skutečné emoce, páchne to tam tu přízemní, tu heroickou člověčinou. Jeho rozhodování o životu a smrti dvou žen, které pro něj měly zásadní význam a představovaly hodnotový protipól, který se v každém z nás neustále sváří, považuju za jednu z nejsilnějších seriálových scén, které jsem kdy viděl. Navíc postava inteligentní a nevypočitatelné Alice Morgan patří k těm nejcharismatičtějším padouchům, kteří kdy měli tu čest bavit publikum na televizních obrazovkách, a jejich vzájemný vztah s Lutherem je asi tím nejpošahanějším a zároveň divácky nejvděčnějším, jaký kdy vytvořil scénárista mezi kriminalistou a pachatelem zločinu. Tak sympatickou psychopatku jsme tu myslím ještě neměli... Celkový dojem: 95 %. (04.09.2014)