Hořící keř

S radosťou dávam to najvyššie hodnotenie. Kvalitný český seriál, ktorý si vzal na mušku skutočné udalosti okolo ´69 od momentu upálenia Jána Palacha. Všetko od scenára, kamery, atmosféry funguje na výbornú, charaktery postáv sú dostatočne vykreslené a pútavé a fakt, že sa všetko reálne odohralo ma mrazí ešte teraz. Respekt. (11.09.2013)

Nesdílím zdejší nadšení. Jako do značné míry dokumentární obrázek, jak to působí, je to hrubě nepřesné, byť se to tváří jako historicky věrné, a jako drama se zdá, že se to drží natolik úporně skutečnosti, až to jako fabulační záležitost příliš nefunguje. Čechov: jestliže ve hře v prvním dějství visí na stěně puška, musí nejpozději v posledním dějství vystřelit. Z tohoto pohledu nerozumím, proč si třeba soudkyně na schodech láme podpatek, proč se v závěru zničehonic odehrává vášnivý manželský sex a spoustě dalších momentů, které jsem už pro jejich zbytečnost zapomněl. Vlastně to všechno funguje zejména díky síle námětu a skvělým hercům v čele s Ivanem Trojanem. (16.02.2013)

(p)O Palachově činu. Abychom získali patřičný odstup (nejen) k Palachově činu na literárním poli, tak jsme potřebovali pohled zvenčí Poláka Mariusza Szczygieła. A abychom odstup získali i na poli filmovém, tak potřebujeme pohled zvenčí Polky Agnieszky Holland. I když potřebujeme... Částečně ano, ale krom režie je to „naše“ a konečně tedy díky Hulíkovi lze říci, že již i u nás se umíme vypořádat s dějinnými kostlivci ve skříních (a že jich máme!), tak jak to předvádějí v posledních letech především Němci. Ne, není to ještě to zcela nezúčastněné zpracování, ale sem ta mírná dávka patosu i rozškatulkování postav sedne, ne že ne; zvlášť když má prostor jen v první epizodě, kde to je pochopitelné. Nesporně to nejdůležitější co tu za poslední roky vzniklo a sice zároveň ne i to nejlepší (i když za tu třetí "normalizační" epizodu jsem tomu názoru nakloněn také), ale i tak plné silných "nenápadných" scén a detailů, které rozhodně nebývají v našich luzích a hájích na denním pořádku. PS: Jsem rád, že konečně někdo našel odvahu dát dlouholeté tahounce Divadle v Dlouhé a jedné z nejtalentovanějších hereček své generace Jaroslavě Pokorné ve filmu více než jen štěk; však již bylo na čase. (28.01.2013)

Zrůdnost zvůle Kremelského režimu v celé své nahotě... a zbabělost českého plebsu bohužel taky. Dvacet let muselo trvat než jsme se toho Ruského svrabu zbavili, málo jsme měli Palachů a Mašínů, málo je lid následoval. Naštěstí Ukrajinci tu odvahu dnes mají. A stejně tak je škoda na to aby u nás vzniklo něco opravdu kvalitního, tak musí přijít Americká společnost a najmout na natáčení Poláky. Jen scénárista je Čech - a nepřekvapuje mě ani trochu že tohle napsal někdo z Uherského Hradiště, kde ve vyhlášeném lágru v centru města komunisté mučili politické vězně. (28.04.2023)

Nebudu se pouštět do argumentačního střetu s některými komentátory z mé topky, a brojit proti jejich (pro mě nepochopitelnému) požadavku na korektní "objektivitu" ani proti neadekvátní potřebě rozvádět myšlenky o tom, že současnost je stejně prohnilá, jako období totality. To je vážně spíš důkaz oné nic neříkající a po povrchu věci plující "blbé nálady". Pro mě jde každopádně o jeden ze tří nejlepších "českých" porevolučních snímků a zároveň o další důkaz, že zdaleka největší problém naší kinematografie tkví v tom, kteří režiséři se dostávají k financím pro natočení celovečerních snímků. (11.01.2014)