Vymítač ďábla

Jedna z vlajkových lodí hororového žánru a dnes již velká klasika. Líbila se mi hlavně závěrečná dvacetiminutovka s vymítáním a potom některé záchvaty, které měla malá Regan během filmu. Zejména její děsivý hlas a otočená hlava stojí za to. Mezitím však bylo několik nudnějších pasáží a během celého filmu jsem bohužel neměl ten správný hororový pocit, na který jsem se tolik těšil. V roce 1973 musel Exorcista nejednoho diváka vylekat, dnes už jde spíše pouze o zajímavý pohled na poničenou duši dívky, kterou ovládají démoni. Lehký nadprůměr. (17.02.2013)

Vymýtač ďábla natočil zjevně tvůrce, který rozuměl filmovému řemeslu, divákům i trhu. V době natáčení vrcholila vlna zájmu o módní satanistickou tématiku a publikum už bylo na ledascos zvyklé. K jedněm z mála tabu, které zbývaly, patřilo spojení satanismu s dítětem coby symbolem nevinnosti. Během krátké doby vznikly hned tři žánrové kousky, které se o to se zdarem pokusily a získaly status kultovních filmů. Vedle Omen a Rosemary má děťátko to byl právě Vymýtač ďábla. Šokovaní diváci se zatajeným dechem sledovali, jak se z křehké dívky stává vulgární monstrum plné zloby. Pro mě bohužel byl Exorcista vždycky film, kde funguje prolog a závěrečná scéna. To, co je mezi tím, a je toho logicky drtivá většina, jde pro svou přílišnou doslovnost mimo mě. Prolog, který vlastně ani dějově nesouvisí se zbytkem příběhu, je naplněný zlověstným očekáváním, napětím a hrozivou předtuchou. Něco není v pořádku, ale ještě netušíte, odkud přijde úder. V poslední scéně snímku kamera míří na schodiště před domem, kde krátce předtím zahynul člověk. V tom pohledu cítíte nevyřčenou otázku - bude ten děs pokračovat? Zbytek filmu hraje s natolik otevřenými kartami, je tak popisný, že je pro mě zkrátka nezajímavý. Režisér se mnou chce citově manipulovat, jenže nepíšeme počátek 70. let a už to nefunguje. Pro mě stále platí, že strach a napětí vyvolává nejlépe to, co nevidíš a neznáš. Tam, kde tě nechají tápat v nejistotě, bývá film nejsilnější. Takový snímek V moci ďábla je pro mě mnohem atraktivnější a působivější. Celkový dojem: 40 %. (08.11.2013)

No nevím, nějak jsem při znalosti Vymítačova lehce mladšího bratříčka The Omen čekal od režiséra legendární French Connection větší grády. Atmosféra se po výborném úvodu, jemuž vévodí Max von Sydow, na hodinu a něco mění z toho temného mrazení převážně na fyzicky nepříjemné pocity z lékařských procedur. "Světlo" vnáší jen kvalitní výkon Ellen Burstynové coby hroutící se milující matky a několik krátkých scén otce Karrase - ty jsou ale pohříchu jaksi vytržené z kontextu a víc než co jiného působí rušivě. On vůbec celý film působí jako nešikovně sesazený dohromady z několika kusů a těch několik vyloženě libových záběrů nemá příliš šanci ten dojem napravit. Třeba by se tím director's cutem mé dojmy napravily, ale takhle nemůžu jinak - 70%. (13.10.2007)

Exorcistu mohu respektovat za upevnění formy klasických hororů, ale užít jsem si ho prostě a jednoduše nemohl. Předlouhá expozice s nesympatickými postavami byla naprosto ubíjející, první hodina filmu je jen minimálně relevantní a i když filmy samozřejmě nejsou jen o hlavní linii a posunu kupředu, nýbrž mohou stát klidně i z větší části na tom, že zajímavě/poutavě/zábavně vypráví méně podstatnou látku, Exorcista k těmto případům nepatří. Od začátku si můžeme dovodit (navíc je to i z názvu patrné, byť se samotný film snaží až překvapivě soustředit na racionální stránku věci), co se bude dít a snad i kdo bude hrát jakou roli, ale přesto trvá více než 3/4 filmu, než se k tomu režisér dokope. Takhle si gradování tedy nepředstavuji. Psychologie postav je ještě ucházející, ale atmosféra není nikterak strašidelná, z filmu nesálá pocit mysteriózna. Holt písky času jsou neúprosné... 4/10 (19.02.2010)

Bohužel opět musím napsat mou hodně neoblíbenou větu "Velká očekávání plodí velká zklamání." I když v tomto případě to zas tak strašné není, to bych tomuto filmu křivdil. The Exorcist je mnohými označován jako jeden z nestrašidelnějších či vůbec nejstrašidelnější film všech dob. Ne. Přelomovým ve své době, ano a právě v té době byl 100% i nejstrašidelnějším filmem, ano. Umím si taky představit, jaký rozruch ten film způsobil v konzervativních Státech (a nejen tam, viz zajímavosti). Takže po tom všem, co jsem o tomto filmu slyšel a viděl, jsem si sehnal režisérskou edici (132 minut) v HD. Musím říct, že film umí budovat napětí a má opravdu geniální soundtrack, jehož ústřední melodii zná prakticky každý, jen o tom neví. Nicméně mnohdy to budování napětí zanikne do prázdna a snímek mě nedokázal nijak vylekat či opravdu vyděsit. Jak říkám, chápu, že kdybych to viděl v té době, nebo dejme tomu před deseti lety, kdy mi bylo… no o deset let méně, :-) asi bych měl jiný názor. Dnes se (pro mě) jedná o lehce nadprůměrný horor, který si momentální status IMHO nezaslouží. Za těch pár scének, které i dneska dokážou jakžtakž zapůsobit (pavoučí chůze či otáčení hlavy) dávám 70 %. (18.04.2013)