John Oliver: Co týden dal a vzal

Velice podařeným a inteligentním způsobem zpracovaná talk-show, kde se člověk nejenže skvěle a přitom chytře pobaví, ale ještě se dozví zábavnou a poučnou formou mnoho informací, které bychom jinak museli získávat nudnějšími cestami (jistě, je to V-sauce, ale to je oproti tomuto vyloženě nudná záležitost). Za mne musím říci, že jsem se skvěle bavil, neboť John Oliver ví, jak na diváky. A necílí na nějaké ověřené metody, kdy si zahrává s emocemi lidí, ale považuje je za posluchače, kteří jsou ochotni naslouchat tomu, co říká. Ne jenom se zasmát vtípkům a pak odejít, ale odnést si od toho ještě něco víc. Jednoznačně tak musím říci, že je to svěží moderní podívaná, která je tu vzácná skoro jako šafránu. Nejlépe by to vystihla kombinace Craiga Fergusona, Marka Ebena a Michaela Stevense + něco k tomu, co tomu dodává ty nevýslovně skvělé grády. Nemůžu jinak, než tomuto počinu dát plný počet hvězdiček a čestné místo mezi mými oblíbenými pořady. (10.07.2014)

John (alias prof. Duncan z Community) je průvodce současného nejlepšího talk-show programu. I když, ona to ani není talk-show. Teda, je ... No takhle, John mluví a je to skvělá show, to bez debaty. Ale to množství výzkumu, dat, vtipů a fakt, která během té půlhodinky zazní si nálepku talk-show nezaslouží. Já bych LWTWJO klidně nazvala investigativní žurnalistikou, ovšem v jedné epizodě se proti tomu ohraničil, tak takto také ne. No nic, vždyť to ani škatulku nepotřebuje. Stačí napsat, že vás John během půl hodinky provede minimálně jedním tématem pěkně do hloubky a vy se nejenom dozvíte spoustu nových informací (většinou teda o US a jejich problémech, ovšem sem tam se objeví i mezinárodní téma, třeba volby ve Francii nebo situace ve Venuzele) a narážek na Trumpu (teda na Drumpfa, sorry, já už mu jinak ani neříkám), ale navíc se pobavíte spoustou vtipů a grafik, které jiná show nemá. John je navíc jednoznačně moderní liberál, navíc dost progresivní, a s 99% jeho názorů a pohledů na svět souhlasím, což dělá show o to stravitelnější. (150%) (20.11.2019)

Já... já to nechápu. Nestává se mi to tak často, proto se divím. Jakto, sakra?! (ouvej, zapomněl jsem se podívat do POMOva slovníčku naučného, zda to není moc ošklivý termit) ... Především díky počáteční zvědavosti se mi podařilo dokoukat několik epizod téhle zoufale nevtipné šaškárny, a z každé jsem se cítil jen o fous míň vyčerpán, než z rozdováděného Mareše obmotaného stylovým kašmírem, co se na Primě urputně snaží parodovat Jimmyho Fallona. John Oliver mi přijde zhruba stejně zábavný, jako jeho gastro-jmenovec při míchání Casear salátu, a i přes veškerou minimální snahu se mi nedaří přijít na to, proč ostatním ne. Chápu, že s nerdovskými brýlemi je ten obšlehlý model "satirických" TV zpráv, co už asi 150 let běží pravidelně v SNL, o něco schůdnější i pro středoproudé masy, které do sebe s radostí nechají násilně natlačit veškerý zaručeně "osvětový" blaf, pokud se při tom zvyšuje hlas, mává rukama a bujaře pleská do kolen z publika, ale tohle prostě není vtipný, zatraceně (ha, snad nekonfliktní ekvivalent). Ne a ne a NE! 2* (30.10.2015)

Stephen Colbert na steroidech. John Oliver dokonle stírá rozdíl mezi komedií a angažovanou žurnalistikou. Udělat z jakéhokoliv problému show, aby ho veřejnost začala vůbec vnímat, působí u britského imigranta víc jako volba než nutnost. A možnost, jak tuhle antireklamu na USA provozovat. UPDATE 2021: Mediální Armageddon se dotkl prakticky všech. U něktrých to nepřekvapí, u jiných spíš zamrzí. (03.06.2015)

Jednoduše skvělé, a chytré. Show, která se nebojí se věnovat pozornost opravdu vážným tématům s nadhledem, jak je to jen možné. Můj obdiv za dramaturgii, díky které je každé téma opravdu velmi vhodně i na malém prostoru představeno a vyargumentováno, i provedení, Oliverovo frázování jsem si po prvním díle zamiloval. Jen tak dále! (17.08.2014)