Tři mušketýři: Královniny přívěsky

Bylo jednou jednou jedno francouzské království a v něm kdysi žil jeden udatný Gaskoňec a tři chrabří mušketýři. A pak tu byl král, královna a kardinál a vy už milé děti víte, jak to bylo dál. Film přetvořil Dumasovo historické dobrodružství do podoby barevné rozverné podívané, ve které je všechno tak lehké jako pírko - od citů až k šemování. Jenže tímto posunem neco důležitého zmizelo - skutečná tíha dějin a charakteristika jednotlivých postav. V Dumasově románu zabírá výprava do Anglie jen pár stránek. Ale to, k čemu se opakovaně rád vracím, filmaři vždy nemilosrdně vyškrtnou - d´Artagnan se po splnění úkolu vrací pozbírat své tři kamarády tam, kde je opustil, a najednou před námi v knize stojí skutečné postavy, skuteční lidé a nikoliv jako ve filmu jen barevně kostýmovaní a nepřirozeně se usmívající šermující paňácové. (09.03.2009)

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. (21.03.2013)

Patrně nejlepší verze Tří mušketýrů. Klasická, věrná předloze a hlavně francouzská. Geniální obsazení. snad jen v případě Rocheforta je o chlup lepší Christopher Lee, ale to je čistě záležitost osobních sympatií... Má to tu správnou šedesátkovou atmosféru romanitky a dobrodružství, navíc je to správně zábavné (opět dle předlohy) a akce je taky super. Jean Carmet jako Planchet je totální pán. (19.07.2020)

Šedesátá léta přinesla mimo jiné tohle zpracování slavného Dumasova románu.Kniha je opravdu velmi obsáhlá a tak se filmaři(správně a logicky)rozhodli natočit film dvoudílný.Tohle je tedy díl první.A opravdu je dobré hned na začátku říct,že se podle mě jedná o nejvěrnější přepis Dumasova románu na plátno.Je to po francouzsku šmrncovní a svěží,herci jsou vynikající-Gérard Barray je jako d'Artagnan skvělý(podle mě lepší a vyváženější než Michael York),stejně jako Mylene Demongeot jako hraběnka de Winter a opravdu jsem si užil Jeana Carmeta,který je pro mě nejlepším Planchetem vůbec.Šermířské souboje jsou skvělé a zábavné,stejně jako choreografie celého filmu.Postavy tří mušketýrů jsou trochu upozaděny a nepůsobily na mě takovým neohroženým dojmem,jako by měly(to je pro mě trio mušketýrů z verze z r.1993,kde byli také záporáci o něco zajímavější a živější).Také začátky střetů a soubojů s kardinálovou gardou jsou mírně usměvavé a působí scénáristicky neohrabaně,jinak souboje samotné jsou ovšem prvotřídní.Samozřejmě diváci zvyklí na dnešní dynamickou akci se asi budou nudit,ale myslím,že když člověk chce,dýchne na něj atmosféra dobrodružného filmu(a ano i šedesátých let).Trochu taky chtělo zapracovat na interiérech,které místy působí dost televizně a na kostýmech mušketýrů,které zas působí velmi levně(nejlepší kostýmy jsou u mě opět ve verzi z r.1993).Taky mi občas,na dobrodružný film,připadly dlouhé dialogové pasáže.Nic ale není moc zásadní a za většinou je podepsána doba a čas.Takže rozhodně jde o velmi povedenou verzi,která,myslím,většinu diváků potěší a pobaví.Určitě je o kousek lepší,než verze z r.1973 a u mě se vyrovná verzi z r.1993,takže dávám mušketýrských 75% a jakpak to asi dopadne? (05.12.2011)

Věřím tomu, že v šedesátých letech, kdy žánr dobrodružých filmů slavil úspěchy, byl tento snímek atraktivní. Jelikož jsem měla možnost ho zhlédnout v jednadvacátém století, ani při silně přihmouřených očích nechápu, proč bych měla jásat nad hyperaktivním, hihňajícím se mužíčkem, který do omrzení vykřikuje, že je Gaskoněc? Abych nekřivdila jen jemu, od poloviny filmu mu pomáhají noví kamarádi křičet sborově - tu otřepanou frázi o tom, jak "jeden za všechny....", která se zde stává až nesnesitelnou. Bohužel, jiné postřehy jsem si z filmu neodnesla, typická francouzská klišoidní taškařice. (05.04.2009)