Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)VOD (1)
Epizody(6)
-
Snad to nebude tak hrozné (E01)
-
Past na svědomí (E02)
-
Krev, půda a strach (E03)
-
A přece se točí (E04)
-
Vyhrát za každou cenu (E05)
-
Dvojí tváře (E06)
Obsahy(1)
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (244)
Hlavní problém tkví ve scénáři. Je nudný a dialogy šustí papírem. Herci tak hrají suše a celé vzezření je tak nějak chladné a bez emocí a to včetně scén, které mají být vypjaté (oznamování zaměstnancům AB Barrandov, že židi tam nemají místo) . Hercům vůbec nevěřím, co říkají. Pokud je zlatým hřebem prvního dílu imitace Vlasty Buriana (nutno říci, že dobrá), pak je to málo. U režiséra Sedláčka se ukázalo již v Českém století, že mnoho herců je režisérova smrt. A to se ještě režisér jal ukočírovat neherce (což se věru nepodařilo). Prostě mi přijde, že se tam jen čte text a nehraje. Zůstaly jen mluvící hlavy. Zkrátka atmosféra první republiky bez atmosféry. Zvláštní (ne)koncepce a vyloženě otravná hudba - skoro jak legendární midi formát. Možná se to někam rozvine, co do příběhu, ale pochybuji, že se změní i atmosféra. ()
6/6 Doporučuju rozhovor Terezy Brdečkové pro DVTV, protože tato paní to skutečně nemá v hlavě v pořádku. Ve výsledném tvaru Bohémy stojí za pozornost pouze Javorského variace na téma Burian, vše ostatní je promarněné, hloupé, naivní, zbytečné. V zemi, kde se nepracuje ani s tak samozřejmými možnostmi jako je obsazení herecky aktivních potomků do rolí předků, je liché naprosto vše. V literatuře takovýto "román" je často označen za škvár. V televizi za dílo hodné pozornosti větší části kulturní veřejnosti. Pokud nedokážete přečíst srance jako jsou Sokyně Miloše Smetany nebo volná trilogie Vladimíra Přibského Adina / Lída / Nataša, pak není důvod totéž sledovat na televizní obrazovce. Brdečková se Sedláčkem vytvořili cosi, co vynašlo prvotní šok laika z toho, že ty "milé staré" filmy byly natáčeny i za války. Všichni totiž dle těchto umělců (za vydatného přispění konzultací Dvořákové a Koury) zřejmě / zjevně byli kurvy. Děkujeme, odejděte. "Syndrom vařené žáby a kdo kdy šňupal koks." ()
Zatím nejsem úplně přesvědčená. Námět super, ale proč je to jenom o chlapech? Jasně, je tam nemastná neslaná hlavní "hrdinka" a pár manželek, které cosi řeší, ale jinak se seriál točí kolem (nesporně velkých a důležitých, ale přece jen) mužů. Módu "vyprávění ve vyprávění" - tady vzpomínky na válku versus rok 1968 taky moc nechápu, ale třeba se k tomu tvůrci nějak doberou. V prvním díle mě z vykreslení předválečných nálad mrazilo, ta paralela je mnohem bližší současnosti než šedesátému osmému. Ale ve druhém díle je mrazení to tam, a člověk má dojem, že vlastně za války bylo u filmu všechno pořád nablýskaně krásné. Možná bylo. Ale je to nuda. ()
Pozitivum seriálu vidím v tom, že se snaží věrným a byť hodně schematickým způsobem se snaží ukázat herce slavných jmen - dalo by se říci naše rodinné stříbro, tak trochu v jiném světle. Generace našich dnes už pradědů a dědů to věru neměla jednoduché. Po krvavé válce je čekalo budování republiky, pak válka druhá - ještě krvavější a když člověk myslel, že už je pokoj, přišli komunisté a radostná budovatelská léta padesátá... tedy radostná jen pro někoho. V těchto dějinných vlnobitích nebylo snadné svoji bárku udržet na vodě s čistým svědomím pro běžného člověka natož pro tehdejší celebrity. Ony sice byly také jen lidmi, ale zároveň byly stromy do nichž ,,bouchají blesky''. Byly vidět, určovaly tón módy, chování, národ je miloval. Ale lid je nevděčné publikum a od ovací neměl nikdy daleko k házení shnilých vajec a zeleniny. Ba co víc. Český národ úspěchy moc neodpouští a když je možnost podržet souseda, tak jedině tak mu podržet hlavinku pod vodou... A pád celebrit, to je úplně to nejlepší. Vždyť na tom je vidět, že i ony jsou obyčejné a zranitelné. A tak nás seriál zavádí do těch napjatých let, kdy se tříbily charaktery a kdy nebylo jednoduché být slavným a oblíbeným. Javorský nám skvěle zahrál Vlastu Buriana a já opravdu občas žasl nad tou podobou ne jen vizuální, ale mimiky, kterou musel Javorský asi sakra cvičit! U Buriana jsem rád, že se konečně širší veřejnosti předvádí, že nekolaboroval a spíše naopak, využíval svého vlivu u Němců k lecčemus dobrému pro lidi a odboj. Bohužel na pošpinění jeho jména mělo velký vliv i zámořské vysílání V+W, kteří bez potřebných informací vycházeli jen z toho co se říkalo, případně ze samotných prezentací Buriana... Kdo překvapil byl Marvan, který uměl držet tempo v kterékoliv době bez vážnější újmy... Dodnes obdivuji odvahu O. Nového, který neopustil svoji židovskou manželku a nerozvedl se... Zpracování třicátých a čtyřicátých let se velmi podařilo, na rozpočtu se asi moc nešetřilo a tak interiéry i exteriéry působí opravdu dobově. To vše jsou vlastně flasbacky a reál 1968 mně moc nebaví. Nebaví mně ani znázorňování dobového natáčení, dnešní herci tam působí nepřirozeně (snad kromě Javorského) i jejich mluva přizpůsobená tehdejšímu způsobu intonace. A jestli mně něco ve filmu opravdu sere (pardon) tak je to neustálá potřeba pana režiséra ,,vyznamenaná mikina'' ukazovat v každém díle alespoň jeden holý chlupatý pánský zadek. Proti gustu žádný dyšputát (někoho to třeba vzrušuje ..), ale to - že Miloš Havel byl gay netřeba vysvětlovat jeho holou řití na obrazovce s holou řití jeho milence... On už hambatej Dr. Edvard Beneš mně vyděsil v Českém století, tam jsem to ale považoval za jakýsi režisérský úlet. Nyní vím, že to byl záměr díky rejžově zálibě v pánských pozadích... Jestli mohu poprosit, tak když zadeček, tak příště třeba Judyt Bárdos než ten Pleslův (nic proti Jaroslavu Pleslovi! ).... Sečteno podtrženo, zatím průměr a baví mně se na to koukat, což se mi u serošů ČT kromě Kosma a Světa pod hlavou už dlouho nestalo. ---- Dodatek k poslednímu dílu ---- Javorský byl neskutečný a jeho smutná postava Vlasty Buriana zamyšleně hledící do vln bazénu (patřícího mateřské školce), který kdysi býval jeho, stejně jako tak zahrady a vila mně opravdu dojala. Znovu jsem si musel odplivnout nad rudým morem a nejen padesátými léty. * * * () (méně) (více)
Nápad seriálu Bohéma je vysloveně skvělý. Také je vidět, že nad obsazením někdo přemýšlel, protože třeba Javorský v roli Buriana je tak dobře zahraný, že se u mě řadí mezi jedny z nejlepších seriálových rolí současnosti. Seriálu ale ubírá způsob, jak je natočen. Přišel jsem si totiž během sledování jak v nějaké levné telenovele. Každou chvílí ve všelijakých scénách hrála vysloveně podbízivá rádoby dobová hudba, která vytvářela obrovský pocit levnosti a nekvality, což mě hrozně mrzelo. Mrzelo proto, že pár scén bylo naopak naprosto excelentních. Například scény s Burianem a nebo s Annou Letenskou, kde mě vysloveně mrazilo. Jenže co na plat, když zbytek seriálu je opravdu jak levná telenovela z barrandovských ateliérů třicátých let dvacátého století. Proč proboha… ()
Galerie (189)
Photo © Česká televize / Karel Cudlín
Zajímavosti (41)
- V interiérech budovy někdejšího sídla ÚV KSČ (a dnešní budovy Ministerstva dopravy) na Nábřeží Ludvíka Svobody se natáčely scény odehrávající se v sídle pražského gestapa. (HonzaBez)
- Vlasta Burian (Vladimír Javorský) si rozšíření svého pozemku o tenisový kurt nevymohl protekcí u německých úřadů, ale povolení (o které žádal už od roku 1939) dostal od českých úředníků, nacisté mu naopak povolení zrušili. (raininface)
- Nákladní vůz, kterým Němci svážejí odsouzené na popravu, je Mercedes-Benz L 1500 S LLG. Jedná se o lehký nákladní automobil vyrobený společností Daimler-Benz pro německý Wehrmacht a ve velkém měřítku pro hasičské sbory během druhé světové války. (sator)
Reklama