Kleopatra
Cleopatra
Cleopatra
Kleopatra
Cleopatra
Hudba:
Alex NorthHrají:
Elizabeth Taylor, Richard Burton, Rex Harrison, Pamela Brown, George Cole, Hume Cronyn, Cesare Danova, Kenneth Haigh, Andrew Keir, Martin Landau (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Caesarovy legie – výkvět mocného Říma – vítězí v občanské válce. Další Caesarovy kroky směřují do Egypta, kde právě probíhají spory o trůn mezi králem Ptolemaiem a jeho sestrou Kleopatrou, které se chce král zbavit. Kleopatra zde není a je patrné, že mladého krále zcela ovládá eunuch Pothinus. Caesar ale přijíždí právě proto, aby sourozence smířil a dohlédl na jejich společné vládnutí. Večer se objevuje Kleopatra. Do Caesarových komnat ji tajně přináší její věrný sluha Apollodorus smotanou v koberci. Kleopatra se pokouší Caesara přemluvit, aby pouze ji dosadil na trůn. Caesar skrývá velké tajemství – mívá nepříjemné záchvaty. Ale lstivá Kleopatra se o tom samozřejmě dozví. Caesar si uvědomuje, jak je na cizím území zranitelný. Nechává proto spálit egyptské loďstvo. Bohužel při požáru shoří i velká knihovna. To rozlítí Kleopatru, ale Caesar jí dává najevo svoji převahu i jako muž. Za tento čin je nucen svést první bitvu, ve které vítězí. Mezitím se eunuch Pothinus pokusí Kleopatru zabít. Za tento čin je Caesarem odsouzen na smrt a jeho pán – král Ptolemaios – je poslán do středu svých beztak obklíčených vojsk. Kleopatra je tak Caesarem jako jediná dosazena na trůn a mladý král téměř odsouzen na smrt. Kleopatra a Caesar se velmi sbližují. Ona by chtěla, aby zůstal v Egyptě a odsud společně vládli. Caesar však pomýšlí na návrat do Říma. Nakonec zůstává, protože mu Kleopatra oznámí, že s ním čeká dítě. O tom, že se Caesar v Egyptě oženil a zplodil syna, se dozvídá nejen jeho římská manželka, ale i celý Řím. Ne všichni jsou jeho činem nadšeni. Caesar se loučí s Kleopatrou a odjíždí do Říma, kde chce vše připravit k tomu, aby i ona se synem mohli vyrazit za ním... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (266)
Konecne sa mi podarilo po dlhych rokoch vidiet Elizabeth Taylor v ulohe, ktora ju najviac preslavila a teraz po zhliadnuti tohto filmu si uz tazko dokazem predstavit inu herecku v ulohe Kleopatry, ale Hollywoodu dam vzdy sancu v pripade remaku, pretoze tieto filmy ma bavia. Na 60-te roky to musel byt velky hit, jednak krasny farebny film, ale hlavne megalomanska vyprava a o kostymoch ani nehovorim. Velmi sa mi pacila scena, kde prvykrat navstivila Kleopatra Caesara v Rime. V tej chvili sa mi to nezdalo byt nijako nudne alebo natiahnute, pretoze to bolo jednoducho excelentne natocene. Film okrem styroch Oscarov mal este zvysnych 5 nominacii, medzi nimi Najlepsi film a Herec za hlavnu ulohu Rex Harrison. Avsak najlepsim filmom roka 1963 sa stala dobrodruzna komedia TOM JONES s Albertom Finneym a Oscara za najlepsieho herca v hl. ulohe ziskal Sidney Poitier za dramu POLNI LILIE. _______ Elizabeth Taylor - (Kleopatra) +++ Rex Harrison - (Julius Caesar) +++ Richard Burton - (Mark Antony) +++ Martin Landau - (Rufio) +++ George Cole - (Flavius) +++ Hume Cronyn - (Sosigenes) +++ Cesare Danova - (Apollodorus) +++ Kenneth Haigh - (Brutus) +++ Andrew Keir - (Agrippa) +++ ()
"YOU, A DESCENDANT OF GENERATIONS OF INBRED, INCESTUOUS, MENTAL DEFECTIVES!" -------------------------- Kleopatra je takmer 5 hodinový historický veľkofilm, ktorý svojou majestátnosťou instantne prekonáva všetko doposiaľ natočené, no zároveň stále neprekonáva (ale je sakramentsky blízko) božskú Griffithovu Intoleranciu z roku 1916. Kleopatra je filmom so zaujímavým príbehom svojej produkcie, filmom, ktorý doslova zničil režiséra a takmer zničil 20th Century Fox. Taktiež sa jedná o jediný film kinematografie, ktorý zarobil v prvý rok vydania zo všetkých najviac, no zároveň bol stratovým pre štúdio. Som za takéto snímky veľmi rád. Ich sledovanie je pre mňa vždy o čosi viac, než sledovanie bežného 90 min filmu. Nielenže ukazujú možnosti a búrajú limity filmárskeho umenia (najmä v dobe vzniku), skúšajú aj možnosti samotného (dnešného) diváka, ale hlavne ponúkajú iný a intenzívnejší pocit vžitia sa do daného diela tak, ako to (minimálne mne) nedokáže poskytnúť dvojhodinový film. Pevne verím, že sa tie dodatočné dve stratené hodiny niekedy nájdu a bude tak možnosť zhliadnuť pôvodnú Mankiewiczovu víziu, trvajúcu úctyhodných 320 minút. Kleopatre by som mohol s čistým svedomím nadeliť 5 hviezd, tie si však už pre seba uchmatol D. W. Griffith, takže aspoň nesmierne silné 4. ()
V téhle fázi historie jsem na dost nebezpečné a nejisté půdě. Miluju Egypt, nemusím Kleopatru (Řekyni), i když ji obdivuju. Mám rád Julia Caesara, ale už ne Marca Antonia. Více fandím Octavianovi. A teď co s tím? První polovina, tedy část s Juliem, ta je na hodně silné čtyři hvězdy. Herecké výkony dost dobré, kulisy okázalé a jejich věrnost je dostatečná, Taylorová je moc pěkná (CO? JAK?) ženská a její Kleopatra má styl. Celkově to člověka i dnes zaskočí svou výpravou, koncepcí a stylem. Miluju třeba příjezd Egypťanů do Říma. Ale jak snímek pokračuje, všechno tak nějak zevšedňuje, dvojice Markus Antonius-Kleopatra mi dvakrát zamilovaná nepřijde, ani to mezi nimi moc nejiskří. Taylorová má sice pořád styl a hraje fakt dobře, ale Burton to všechno jen kazí, podle mě je to pořádný prkno. Z Octaviana tady navíc udělali takový zrzavý děcko, který ale později nabývá na charismatu. No, prostě se v druhé polovině každou chvíli díváte na hodinky a čekáte, kdy už konečně ta ženská přiloží kobru k svému prsu a umře. Tuplem od bitvy u Actia se člověk na tu chvíli těší s každou minutou víc a víc. Nakonec přijde nejdřív zklamání a pak ještě k tomu rozmrzelost. Zklamání, že se nechala kousnout do prstu a rozmrzelost, možná až naštvanost, že se tam na podlaze plazila jakási malá hadička spíš podobná zmiji. Což o to, stejně je Kleopatřina smrt vybásněná. Ale je vybásněná dokonale a nádherně, tak proč to měnit? Druhá polovina na 3*. Celkově přesně mezi, ale nakonec se přikláním k vyššímu hodnocení. ()
„Kleopatra,” s dodatkom VII. Filopator, narodená v egyptskej Alexandrii, pochádzajúca z dynastie Ptolemaiovcov, pričom v (ne)veľkolepom a v (ne)monumentálnom hollywoodskom spracovaní, a to konkrétne pod režisérskou taktovkou Josepha Lea Mankiewicza, (ináč bráško Herman Jacob Mankiewicz napísal scenár pre legendárny snímok Občan Kane), sa v podstate jedná o rozloženie síl do dvoch úsekov, keď práve v tom prvom i druhom, maximálne zahltenom záplavou samých dialógov, (som síce zástancom originálneho znenia pri sledovaní filmov, ale pokým neovládam angličtinu na sto percent, tak sa v tej smršti nekonečných rozhovorov jednoducho naveky stratím, skrátka, nestíhal by som čítať titulky, a to ani nehovoriac o tom, že by mi súčasne unikal i filmový obraz, a tak som pre istotu zvolil alternatívu - českého dabingu, ešte z roku 1994, ktorý slušne vynahrádza môj handicap), keďže prvé dve hodiny z celkovo viac, než 240 minútového filmu, teda lepšie povedané - rozšírenej verzie, to jest 1/2 sa predovšetkým zameriava na Kleopatrin vzťah s diktátorom Gaiusom Iuliusom Caesarom (asi vôbec najikonickejší "milenecký" pár v histórii ľudstva ?), ktorému sa po prvýkrát ukázala zabalená v koberci (avšak ani tento detail neušiel pozornému oku filmárov), z čoho neskoršie vzniklo počatie syna Caesariona, alebo ak chcete, tak („Malého cézara“). V tejto časti sa s reálne žijúcimi postavami väčšinou zdržiavam v Egypte, kedy Elizabeth Taylor neustále striedala svoju garderóbu, že vskutku tých pestrofarebných šiat s dokonalými výstrihmi, vystriedala viac, ako požehnane, aby sa napokon odhodlala prísť pozrieť samotnú kolísku civilizácie Rím, kde sa pochváli nielen svojimi vnadami, ale zároveň sa schyľuje i k povestnému dátumu - 15. marca 44 pred Kr., čo už raz a navždy ukončí jednu etapu jej života. / 2/2 filmu. Po Caesarovej smrti sa ujal vládnutia nielen jeho prasynovec, hlavný dedič Gaius Iulius Caesar Octavius, ale aj vojvodca Marcus Antonius, a to presne v druhom triumviráte, oficiálnom spojenectve, ktoré trvalo 10 rokov, ale nakoľko napätie medzi dvomi mužmi začalo postupne eskalovať, až tým pádom takmer vyvrcholilo pri námornej bitke pri Aktiu v 31 pred Kr. A z diaľky sa na horiace lode prizerala tiež i Kleopatra, ktorá si s Marcusom začala ďalší ľúbostný vzťah... Keď sa teraz zrovna nerozhodlo na mori, mohlo by sa predsa rozhodnúť na súši v Alexandrii, no to sa už pomaličky blížim do finále, ktoré bude pre niektorých zúčastnených tragického vyznenia, zase pre iných víťazoslavného vstúpenia ? ZOPÁR VIET K POČINU: Dať ho na jeden záťah, sa rovná maximalnému vypätiu všetkých síl, na čo som si tentokrát vôbec netrúfol. Je akosi príliš toporný a k tomu i neuveriteľne zdĺhavý, normálne nemá konca kraja, ako by trval snáď celú večnosť, že záverečné titulky nie a nie prísť. Najväčšiu nevýhodu má asi najviac v tom, že sa zväčša, to jest minimálne v 70. percentách odohráva výsostne iba v chrámových, či palácových interiéroch, z čoho v podstate pramení určitý pocit divadelnej teatrálnosti. Jednoducho povedané, nudím sa s postavami, ktoré sa buď len neustále hádajú, alebo hlavná herečka v jednom kuse vymieňa kostýmy, že som to už potom prestal normálne počítať ! Veľká škoda, že sa viacej nenakrúcalo v exteriéroch, čím by samotný snímok získal na potrebnejšej atraktivite. Asi vôbec najlepšia sekvencia z celého filmu, je jednoznačne tá, keď Kleopatra príde po prvýkrát a naposledy do Ríma, čo je absolútne pompézna a mimoriadne opulentná pasáž, že už na ďalšie poriadne nikdy nedôjde (čo už došli money ?), ba ani námorná bitka, ktorú spomínam o pár riadkov vyššie, nie je tak dynamická, ako by si na prvý pohľad v skutočnosti zaslúžila. Kleopatra z roku 1963, je v určitom slova zmysle nespochybniteľnou klasikou, že pre mňa osobne ide o celkom zaujímavý (veľko)film s nemalými ambiciámi, ale napokon by som si asi vedel predstaviť nakrútenie filmu za megalomanských 44 miliónov dolárov (na dnešnú dobu ohromných viac, ako 350 melónov !!!) aj úplne inak ! PS: Vezmite si, že kinematografické skvosty, akými bezpochyby sú: Lawrence z Arabie, či Ben-Hur, mali až trojnásobne menší rozpočet, a v konečnom dôsledku vyzerajú oveľa lepšie, ako Kleopatra. Preboha, za čo sa investovalo toľko dolárov ? Na stavby kulís, výplň dekorácii interiérov, a či honorár a kostýmy pre Taylor, alebo taktiež platenie všetkých hercov, štatistov a komparzistov ? Takpovediac skoro vyhodené peniaze do Nílu ? () (méně) (více)
Tuto filmovou verzi velkého Kleopatřina životního příběhu, do nějž vstoupili i velcí Římané prvního a druhého triumvirátu na sklonku existence republikánské periody římských dějin, je nutno chápat jako poměrně solidní odraz věcného zpracování líčení pohnutého Kleopatřina života v klasické antické literatuře. Balancování mezi kasovním trhákem a pokusem o historickou věrnost i snahou odvést své hollywoodské představě o velkofilmu a přitažlivé, peněžně zajímavé podívané dopadlo nad očekávání dobře. Herecké výkony, velkolepá výprava, která neznenásilňuje tehdy známou dostupnou historickou skutečnost, to všechno mluví ve prospěch tohoto dnes již klasického díla. Pohlížíme-li na něj jako na výtvor své doby rozvoje žánru hraného filmu v širším celku národní i světové kinematografie, odpadne řada dalších možných výhrad a naopak přibude nadčasových kladů. I stáří má svůj půvab a lesk, zvláště, když má tak mladé a sličné tváře např. jako Elisabeth Taylorová nebo Richar Burton. ()
Galerie (193)
Zajímavosti (42)
- Natáčení bylo započato pod vedením Roubena Mamouliana. Ten byl však po různých problémech vystřídán Josephem L. Mankiewiczem. Všechen dosavadní materiál za 5 milionů amerických dolarů byl zničen. (Coldrex)
- Film byl zkrácen o hodinu, aby bylo možné v kinech odpromítat více představení. [Zdroj: Premiere] (zdeny99)
- Kvůli vážnému onemocnění Elizabeth Taylor muselo být natáčení na několik měsíců přerušeno. (Coldrex)
Související novinky
Bude Villeneuve u třetích dílů Duny a Sicaria?
Začněme tím podstatnějším. Za pár týdnů se všichni budeme nadšeně kochat obřími červy ve druhém díle Duny, který zadaptuje zbytek první knihy od Franka Herberta. Sága z pera slavného spisovatele ale… (více)
Gal Gadot bude Kleopatra
Studio Paramount oznámilo novou verzi Kleopatry. Velkofilm o nejslavnější egyptské panovnici – respektive nejslavnější panovnici vůbec – natočí režisérka Patty Jenkins (Wonder Woman), a jak už jste… (více)
Cinecittà – návrat ke slávě?
O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)
Elizabeth Taylor: 1932 – 2011
Dlouhodobým problémům se srdcem včera podlehla jedna z největších filmových legend. Právě když se studio Sony Pictures snaží vrátit královnu Kleopatru na plátna kin (po Jamesi Cameronovi a Paulu… (více)
Reklama