Battle Royale II: Requiem

Tak na famózní a atmosférickou jedničku to nemá ani náhodou. Je tu opravdu hódně moc věcí, které nedávají absolutně smysl (včetně samotného programu BR2), nicméně celkově se na to jakž takž koukat dá, úplná nuda to není, ačkoli se tu většina obsahu točí kolem akce a boje, což není zrovna ideál. Na druhou stranu úvodní "náborové" scény a instruktor jsou celkem fajn, oproti tomu za ten závěr bych fakt zabíjel :-) 50% (06.09.2015)

Musím říct, že tento film mě velice silně dostal svým jednoznačně správným a hlavně nevybíravě tvrdým poselstvím. Battle Royale 2 je podle mě daleko silnější a hlavně vyhraněnější než první díl a to právě díky svému nezakrývanému protiamerickému a v podstatě i protikapitalistickému postoji a to je jedině dobře. Po filmové stránce by se pár věcí zlepšit dalo, ale celkově se jedná o velice kvalitně natočený snímek s dokonale zpracovanou akcí a neskutečně silnou atmosférou. (13.03.2013)

Japonci v tomhle případě zklamali. Film je dobře natočený, na to jsou Japonci velcí profesionálové, hlavně pokud se jedná o větší produkce, ale od snímku čekáte nějaký přesah, jenže dostanete jen střílení. Ano, je zde ještě příběh, který by se navíc mohl dál rozvíjet, ale tohle naštěstí není nekonečná manga. Je to dobře. Kdyby zůstalo jen u prvního filmu, je to asi nejlepší, ten druhý nic zásadního nepřinesl. (03.11.2013)

Tak zlé ako sa len dá. BR 2 z jednotky zobralo len to zbytočné a spojilo to s neznesiteľnou dávkou PÁTOSU. V podstate narozdiel od jednotky mi boli protivné všetky postavy do jedného. To by bol dobrý predpoklad pre vychutnanie si skutočne hodne krvavo poňatých akčných orgií - ale ani tu som nezabral (neustály pocit samoúčelnosti a zbytočnosti som mal počas celej dĺžky). O príbehu pomlčím (takúto kravinu nemá zmysel ofrflávať). A ázijské poňatie emócií mi problém obvykle tiež nerobí (ale tu slovo prehrávanie naberá iné dimenzie). Jednoducho už dlho si nepamätám, že by som tak trpel pri sledovaní filmu. Takže u mňa sa druhé BR zapíše ako Blbosť Roku. (12.09.2005)

Huuuh. Nářez, jízda od začátku do konce. Nebudete litovat! Kdykoli jakékoli postavy promluví, naskytne se příležitost vychutnat si učebnicový příklad osvědčeného japonského patosu, mnohokrát se pobavíte nad očividnými filmařskými kiksy, umíracími akčňáckými klišé: "Takahamoro, nééééééééééé, BUŠ SPPLAŠH, BUMBUM", srdcervoucími myšlenkovými výlevy těsně před smrtí, náhlému zmizení nepřátel právě při srdcervoucích scénách. To je jen malá ochutnávka z této perly, no a ten konec, ten je...překvapivý...potlesk si zasluhující... (01.04.2006)