Vlkodlak: Noční lovec

Tohle je něco, díky čemu by mě mohlo MCU zase začít trochu zajímat... dávám plnou palbu, protože s Gaicchinem máme očividně podobnou slabost pro poetiku universalovských, potažmo hammerovských (to se vztahuje spíš k samotnému konci) monster filmů. Příběh je jednoduchý, ale taky jednoduše funkční a celkově hezky vystavěný a já jsem si díky přesným hercům (přesný Bernal a hlavně perfektní Donnelly) užil i toliko kritizovanou druhou třetinu. To, jak se film rozjede v samém závěru, je už hotové žánrové potěšení, Giacchinova režie je mistrná, jeho soundrack přesný a hravý, imitace dobové estetiky decentní a masky hezky staromilské. A Ted... Ted je vyloženě boží. A závěr má i to pomyslné srdíčko...jo tohohle bych klidně bral víc. P.S.: Gore v cajku, na poměry MCU hotový odvaz. (09.10.2022)

Oznámením experimentu Werewolf by Night jsem byl vcelku zaujat. Bylo to něco neokoukaného a originálního, čímž se i výsledný projekt stal. Tento experiment dostal na starost známý skladatel Michael Giacchino, který se ukázal jako zručný režisér a všem dokázal, že na to má. Posledních pár let se Marvel snaží experimentovat čím dál víc, ale vždy to bohužel dopadlo skoro stejně. Vždy to vypadalo, že se Marvel někde v půlce sekl a základní nápad nijak nedokončil. Werewolf by Night je ovšem opakem, který je dokončen až do konce. Malé množství postav a kratší stopáž určitě film nesráží a poukazují, že menší příběhy dokážou mnohdy víc, než veliké tříhodinové blockbustery. Černobílý filtr také ničemu neuškodil a barvy mi po celý film nijak nechyběli. Gael García Bernal a Laura Donnelly jsou velmi sympatičtí a alespoň pro mě si to dost dávali. Choreografie v soubojím tělo na tělo je perfektně natočená a záběry z dálky, aby diváci měli přehled jsou skvělým nápadem. To vše zakončené jedním praktickým záběrem v menší chodbě. Prostě parádní jednoduchý 50 minutový speciál. 5/5 (08.10.2022)

Nečekaná parádička v podobě netradičně vyhlížejícího krátkometrážního snímku. Dnes, po celé sérii propadáku, již na Marvel pohlížím poněkud skepticky, ale tento temný kousek se skutečně vydařil. Tak akorát zajímavé a celkem sympatické postavy, vhodně zvolená legenda, dobře napsané, a zároveň vtipné rozhovory a k tomu jako bonus špičkové akční scény. To navíc bez jakékoli zbytečné výplně. Sice mi trochu vrtá hlavou, jak by si soutěžící lovci s monstrem poradili, neboť na něj evidentně nikdo z nich ani z daleka nestačil. S tím je ostatně spjata i druhá otázka, neboť později jediný vlkodlak prakticky zničil onu celou špičkovou společnost. Ale i tak velká spokojenost! (17.10.2022)

Michael Giacchino kromě režijní tvorby druhých táhne svým soundtrackem k zemi už i svojí vlastní. A tak sledujeme sice zručně natočenou poctu klasickým filmům, který vybudovaly „horror“ coby filmovej žánr, zato poctu s impotentním soundtrackem (byť před sto lety obstojným), kterej filmu bere všechnu atmosféru i napětí. Takže když už vznikne marvelovka, která se současnýmu Marvelu na míle vzdaluje, je dojebaná stejným orchestrálním paskvilem jako všechny ostatní. Podobný mini filmy jsou ale pro Marvel dobrou cestou, jak hledat nová uchopení budoucí tvorby, takže klidně víc! (10.10.2022)

Já jsem zatím s novou fázi MCU více méně spokojen a to hlavně proto, že se nebojí experimentovat. Dobrá, ne vždy to vyjde, ale tentokrát ano. Vlkodlak: Noční lovec je natočený s hravostí a láskou ke klasický monster filmům a šikovně to kombinuje s typickými marvelovskými prvky. Přidává fajn obsazení, působivou hudbu a na marvelovské poměry drsnou brutalitu a vychází z toho speciál, který je opravdu speciální. (07.10.2022)