Lovci pokladů

Možná by se dalo prohlásit o tomto snímku, že by stál za vidění, ale to by ho nesměl režírovat Jon Turtletaub. Jeho zcela průměrná, a místy i podprůměrná režie, dost drasticky vytahuje na povrch všechny nedostatky už tak poměrně přeplácaného scénáře. Herci si nevedli špatně, ale aby akční scény byly nepovedené a ze snímku se nedala zapamatovat jediná scéna, to se mně už dlouho nestalo. 40% (11.06.2010)

Jak to jen říct... Ten Nicholas Cage je tak úžasný, tak kladný, dobrý a spravedlivý, tak lstivý, vzdělaný, inteligentní i fyzicky zdatný, na všechno přijde a všechno mu vyjde. Má svého sidekicka, aby nemusel být k smíchu on sám. A samozřejmě okouzlí krásnou a vzdělanou ženu. Taky má přísného, zahořklého otce, ale to je maličkost, ten pochopitelně včas prohlédne, pozná a docení dokonalost a genialitu svého potomka. Co by to bylo za dobrodružný film kdyby chyběli zlodouši? Tak jich tady skupinku máme, jsou sice bezskrupulózní a celkem tvrdí, ovšem proti božskému Nickovi úplní žabaři. Pravda, hlavní záporák Sean Bean je docela chytrý, má postřeh a hlavně má dvě důležité věci oproti svému kladnému protějšku: peníze a CHARISMA. Víte, je to docela otrava, sledovat film, kde jsou karty od začátku jasně rozdané a držet přitom palce chlápkovi, kterému scénáristé určili potupnou roli padoucha bez šance na úspěch. Jakkoliv je tenhle snímek zdařilou parafrází Indiana Jonese, Nicholas Cage prostě není Harrison Ford; z mého hlediska nemá patřičné kouzlo osobnosti. Přes veškeré výhrady, nesmysly a klišé jsou však "Lovci pokladů" lepší podívanou než "Indiana Jones a křišťálová lebka", hodnotím tedy mírně nadprůměrně. 61% (20.04.2009)

Škoda slov na tohle téma. Lovci pokladů jsou filmem tak fenomenálně průměrným a chadným, že se jen marně dopátrávám příčiny komerčního úspěchu. Ano, americké památky jsou fajn, akční scény ve vší civilnosti a komornosti ujdou, Zednáři a Templáři jsou zajímavé téma... ale v Turteltaubově zpracování to vše vyznívá až příliš bezduše. Navíc, všechny herecké hvězdy jsou vyhaslé jak oheň v krbu kolem čtvrté ráno. Když uvážím možnosti, jaké tento tvůrce měl, nelze než hodnotit výsledek podprůměrnou známkou a odradit od jeho návštěvy všechny, kteří mají rádi kvalitní šlehnutí Indyho biče. (07.02.2005)

Z produkcie Jerryho Bruckheimera k nám znudene (hoci v Amerike to bol kasový trhák, nechápem) doklusala HONBA ZA POKLADOM TEMPLÁROV so štandardnou dávkou klišé. Sympatický hrdina (Cage), inteligentná kráska (meganudná Nemka Kruger) a tuctový zloduch (Bean). Nechýbajú klasické figúrky - komický hrdinov poskok, prísny, ale "správny" vyšetrovateľ FBI (alias Harvey Keitel zarába na nájom) a hrdinov otec v podaní Jona Voighta z VYSLOBODENIA a ANAKONDY. Ten už hral otca inému indianajonesovskému hrdinovi (či skôr hrdinke – konkrétne Lare Croftj). Plusmi v tomto rutinne zbúchanom stereotype sú dan-brownovské mystifikačné drobnosti (stopy na bankovkách, Deklarácia nezávislosti) a svižný hudobný sprievod. Čas vám napriek tomu bude ubiehať obdivuhodne pomaly. Nie je to vyložene atraktívny akčný titul, ale ak ho porovnám s televíznou šou Tii Carrere Lovkyňa tajomstiev, je to (o čosi) lepšie. (01.11.2005)

Je smutné pozorovat, jaké filmy dnes v Americe plní pokladny. Studio se patrně chtělo svézt na módní vlně knihy Šifra mistra Leonarda a narychlo spíchlo dohromady neuvěřitelně dementní zápletku s patřičně vlasteneckou tématikou. Postava Nicolase Cage je patrně génius - každou nicneříkající indicii dovede rozluštit během několika vteřin a ještě přitom americké školáky stihne poučit o demokratických zásadách Ameriky, bašty svobodného světa. Dalším problémem je, že se u Disneyů v honbě za mamonem rozhodli natočit film tak, aby na něj mohli chodit i nejmenší děti, takže v něm nikdo nikoho nezabije a nikdo nemluví sprostě (i neškodné "zatraceně" pronese Diane Krugerová raději v němčině), což v kombinaci s neschopnou režií posílá veškeré napětí do háje. A komerční úspěch se pochopitelně dostavil. Tak mě napadá - proč vlastně podobné filmy neumíme točit u nás? Potenciál na to rozhodně máme. Posuďte sami: ________DOMAŽLICE, 1431. Husité porážejí křižácké vojsko. Mezi uloupenou kořistí je i tajemný relikviář. Prokop Holý jej otevře a zjistí, že obsahuje legendární poklad, který objevili templáři v troskách chrámu krále Šalamouna. Prokop odveze poklad do Tábora a rozhodne se jej ukrýt a informace o jeho úkrytu předávat mezi členy husitského bratrstva z generace na generaci.________PITTSBURGH, 1918. Tomáš G. Masaryk podepisuje Pittsburskou dohodu o spojení Čechů a Slováků v samostatný Československý stát. Ukazuje se, že Masaryk je potomkem husitů a strážcem jejich tajemství, a rozhodne se na zadní stranu Pittsburské dohody napsat neviditelným písmem indicie vedoucí k pokladu. ________PRAHA, 1948. Ministr zahraničí Jan Masaryk je posledním v řadě strážců tajemství. Jednoho dne jej přepadne tajemný muž v kápi a snaží se tajemství vyzvědět. Jan Masaryk je ale statečný, tajemství neprozradí, a těsně předtím, než zemře na tvrdé dlažbě na nádvoří Černínského paláce, napíše na papírek indicii a ukryje jej do pukliny ve zdi. ________PRAHA, 2005. Černínský palác prochází rekonstrukcí a během ní ukrytou indicii objeví mladý profesor historie Marcel Hanáček. Okamžitě ji rozluští a ví, že musí najít Pittsburskou dohodu v podzemí Státního archivu. Tam se seznámí s mladou archivářkou Lenkou Masarykovou, Janovou pravnučkou. Společně ukradnou Pittsburskou dohodu, rozluští indicii na její zadní straně, a dojde jim, jaké tajemství husité ukrývali. Spolu pak postupují po dalších stopách ukrytých na stokorunové bankovce a na pečeti prezidenta republiky, přičemž jsou jim v patách Policie ČR a tajemní zabijáci v kápích. Nakonec ve velkolepém finále uvnitř hory Blaníku Marcel s Lenkou zvítězí, se zatajeným dechem otevřou poklad husitů, a dojde jim, že ne nadarmo měli husité ve znaku kalich. To by byl trhák! (31.08.2005)