Magnolia

Poprvé mě Magnolia úplně dostala, fascinovala a nadchla. Včera jsem ji viděl podruhé a historie se opakovala, jen byl celkový dojem ještě silnější. Tři hodiny čiré lidskosti, které nestačí ani na chvíli nudit, žádná z dějových linií nepůsobí zbytečně, PTA mezi nimi přeskakuje s ohromnou lehkostí, v jednu chvíli je atmosféra v každé z nich maximálně intenzivní, pak zase zpomalí, pečlivě dávkuje emoce a celou dobu si drží divákovu maximální pozornost. Pak ještě ke konci přihodí dvě scény, které by vůbec neměly fungovat a udělá z nich vrchol filmu. Dokonalost. 10/10 (31.12.2018)

70% (28.04.2020)

V podstatě souhlasím s komentářem Geminiho. Ono je možná ode mě hloupé cvaknout jen dvě hvězdičky, ale nemohu si pomoci. Od začátku filmu se mluvilo o náhodách a tak jsem byl pln očekávání, co strhujícího a proplétajícího se bude dít v kompozici tohoto snímku. Očekával jsem vynikající mindfuck jako v knihách Murakamiho Kafka na pobřeží nebo Konec světa a Hard-boiled Wonderland, kde se rovněž měla uplatnit podobná kompozice nebo ve filmu Atlas mraků. Nic takového se tu ovšem nestalo, bohužel. Sledujeme neskutečně roztahaný děj několika lidí, kterým se vlastně ani nic pořádně zvláštního a originálního nestalo. Takové věci se zkrátka v životě stávájí a já za sebe mohu říct, že se mi už v mém věku staly daleko šílenější zkušenosti, než vidíme zde. K čemu dobré herecké výkony (Cruise byl skvělý), k čemu dobrá hudba a i velmi povedená dynamika filmu, když se nakonec stejně ani nic nestalo a vše vyšumělo do prázdna. Všechny tyto postavy jsou v tomto snímku jakýmisi outsidery, kteří se snaží posbírat aspoň kousky své cti a odvahy, aby udělali odvážný krok. V tomto případě tento cíl zvládl jen Cruise, policista a částečně i geniální dítě - i zde se ale nabízelo mnohem lepší řešení. A co televizní producent, co manželka umírajícího muže, co muž, který byl v dětství považován za génia - za mě úplné vyšumění do prázdna bez pointy. Magnolia se možná zdá býti velkolepým dílem, avšak po strhnutí skořápky zjistíme, že tomu tak není. Pár smutných příběhů několika lidí, které se dějí každodenně v této realitě. Hvězdičky dávám za pěknou hudbu, která aspoň trochu vykreslovala atmosféru a také za pár pěkných citátů samotných postav. Nic víc zde ovšem k nabídnutí není - a pointa padajících žab zcela mimo mísu. (01.01.2021)

Filmy jako Magnolia, které se pokouší pojednávat o předsevzatém tématu (v tomto případě smíření a odpuštění inspirované zkušeností s umíráním autorova otce) skrze dějové linky různorodých postav, bývají velmi ambiciózní a nezkušenému tvůrci se takový rozvětvený narativ může rozpadnou pod rukama anebo se ho nemusí podařit dobře vystupňovat kvůli přílišné rozkročenosti a výsledek tak bude tematicky rozmělněný a jaksi "o ničem". Rizikem tohoto schématu bývá jistá vyumělkovanost, jež tkví ve snaze svázat osudy různých postav a propojit je skrze dané téma. Vždy to nepůsobí dostatečně organicky, což může narušit imerzivnost díla. PTA byl tehdy ovšem na vrcholu (jeho tvorba od Mistra po Lékořicovou Pizzu mě buď plně nestrhává a nebo vyloženě nudí) a poradil si s tím bravurně i proto, že si uvědomoval rizika. Hned na začátku tedy nastaví tón, aby divák přistoupil na danou hru - v tomto případě tedy na to, že náhody se dějí a nepravděpodobné se navzdory vší nepravděpodobnosti může stát uskutečněným. Kvalitní vyprávění a lidskost postav jím prostoupena ovšem vrhá spíše dojem osudovosti - nikoli vyumělkovanosti, jak tomu tak často bývá v případě nekvalitní scénáristiky. PTA si s tím poradil natolik dobře, že Magnolia se stala jedním z nejlepších filmů roku 1999 - a tehdy byla opravdu velká konkurence. Vlastně je to jeden z nejlepších filmů vůbec, čímž obstála ještě v silnější konkurenci. (17.04.2024)

Jak nemam Cruise rada, za tento vykon mu konecne patri pochvala! Jinak tezky film s uzasnymi momenty. (09.07.2003)

Vynikající mozaika osudů postav různorodě spojených. Ačkoli tenhle vzor nemám příliš v lásce, tenhle film na mě zapůsobil. A velmi příjemně mě překvapili Tom Cruis a Julianne Moore, které jsem neměl za příliš dobré herce (o Cruisovi jsem si tenhle názor zase rychle obnovil). Vynikající je i hudba od Aimee Mann. (18.11.2006)

Magnolie je jeden ze zásadních snímků posledních let. O jejich kvalitách vypovídá i využitá stopáž která trošku straší, nicméně uteče jako voda a vy zjistíte, že ani jedno filmové políčko nebylo ve snímku zbytečně. Armáda hereckých hvězd v rolích, které jim daly možnost projevit se a ukázat se v jiném světle, tuto možnost využila bravurně a jejich emoční herectví je velmi uvěřitelné. Jako by se každy pro svou roli narodil. Film je nasnínám a nastříhán taky velmi originálně a bravurně, kdy vyloženě klipové záběry a střihy střídají dlouhé nájezdy a pohledy. Film nás nenechá odpočinout a vyloženě vyžaduje naši pozornost. Magnolia je vlastně mozajka, kterou před námi Tvůrci pomalinku skládají za zvuků vynikající hudby a na konci možná zjistíme, že to není ani tak mozajka jako spíše zrcadlo. (23.03.2007)

Ačkoliv mám v hodnocení spoustu nezávislých filmů, tak tenhle kousek jde velikánskou oklikou kolem mě. Jediný příběh, který mě jakžtakž přitáhl k obrazovce, byl o chlapci, co soutěžil v televizním studiu. Ale zbytek...? Možná že ho časem ještě docením, ovšem protentokrát dva. (02.07.2007)

Výborný scénář, skvělé herecké výkony, prostě všechno super - 5* (17.07.2008)

*****...Za Cruisovu roli bezcharakterního klátiče, který si na tom postavil živnost. Za kluka, který se snaží zavděčit a stoupnout v očích svého otce tím, že stáví všechen svůj čas studováním v knihovně a pak všecho zahodí ve chvíly kdy potřebuje ve vědomostní soutěži nutně na záchod. Za slušného policistu co ztratil zbraň. Za fetačku co se nemůže se svojí závislosti vymanit. Za zhýralého bývalého génia soutěže, co dělá pitomou práci a miluje barmana s rovnátky, a scénu s podnikovým trezofem. Za apokalyptický žabý déšť. Za krásný úvod, propletenost a zašmodrchanost filmu... (22.12.2008)

Magnolia není vůbec žádná komedie, ale já se skoro celý film opravdu ze srdce smál. (05.03.2010)

Neviem ako je možné, že som si tento film nechával tak dlho ujsť. Či už to bolo kvôli stopáži alebo kvôli niečomu inému, teraz viem že to bola obrovská chyba. Tento komentár píšem ešte pri znení piesne pri záverečných titulkách a stále cítim zimomriavky. Nechcem písať o úžasnej hudbe, o skvelých hereckých výkonoch, pretože by to bolo zbytočné. Napíšem len, že to bol jeden z najkrajších príbehov, aké som mal zatiaľ možnosť vidieť. Krásna mozaika životných osudov, pri ktorých vami budú lomcovať tie najsilnejšie emócie. A k tomu ten neuveriteľný záver, ktorý si zrejme každý bude dlho pamätať. Ako povedal sám režisér, niektoré veci by sa nemali vysvetľovať a každý by si ich mal vysvetliť sám. Tí, ktorí tento film ešte nemali možnosť vidieť, by mali svoju chybu rýchlo napraviť, tak ako ja. U mňa je to za čistých 5*. (26.11.2010)

Délka filmu je na první pohled vskutku odrazující, ale v průběhu filmu není tskoro znát. Možná jen posledních 45 minut před koncem si člověk řekne, že už se dívá nějak podezřele dlouho. Určitě je to snímek, který stojí za to vidět, ale na druhé straně se člověk zase o tolik neochudí, pokud ho ty tři hodiny rovnou odradí. Ono je to dobře natočené. Dokonce moc dobře. Celá ta prolínavá kompozice představující jeden život za druhým, jejich problémy, masky a přání. I výkony herců jsou velmi solidní. Ale celý ten dojem něčeho, co na vás silně zapůsobí, kazí ten fakt, že to všechno je podáno takřka bez emocí, chybí tomu ta hloubka, která se ztrácí právě v té dokonale sestříhané mozaice. (27.06.2011)

"Proč je to tak, Jimmy? Proč je to tak? Proč jsme takový, Jimmy?.....Já nevím Stanley" Drásavá podívaná, možná trochu příliš dlouhá, se silnými momenty ("Co to děláte? Chcete to vědět? Já vás tiše soudím", Wise Up přezpívavané postupně hlavními postavami!, úvodní seznámení s postavami při další skladbě od Amee Mann - One) a orámované bizarními příběhy. Anderson někdy tlačí zbytečně na pilu a ždíme emoce jak jen může, ale nakonec je pravda, že tenhle film exaltované emoce unese a přetaví je v silný zážitek. Obsazení je výtečné. (29.09.2011)

Tří hodinový film může horko težko člověka bavit po celou dobu, proto bych ubral pár scén. Film devíti příběhů které ukazují sílu rodiny a potřebu lásky po celou dobu doprovázen úžásnou hudbou. V oněh příbězích jsem ale nenašel spojitost se sestřihem náhod ze začátku a padajícími žábami, což by mohly být ony scény, jenž bych vynechal. (26.01.2012)

Moje hlava nápor tohoto filmu nezvládala a málem explodovala. Ke konci už jsem se pomalu vzpamatovával, konečně se postavil na nohy a vykřikl "Joo pobírám to" v tom mi na hlavu spadla žába. (05.06.2012)

Ľudia sa nestarajú. Ľudia sa nezaujímajú. Život je dlhý, ale ľudia až na jeho konci súdia seba. A to je ľahké, keď už viete, že vaša loď je v cieli. Nič iné nezostáva. Na ničom inom nezáleží. Neverte nikomu, kto vám radí, aby ste ničoho neľutovali. Neposlúchajte ho, nie. Môžete si ľutovať, čo chcete. Ale poučte sa z tej ľútosti. Nemôžete byť v momente niekym iným, ale môžete s tým začať. Minulosť tu je, a minulosť nás ovplyvňuje. Treba sa jej postaviť. (10.09.2012)

Filmy, které jsou vlastně takovou mozaikou lidských příběhů tvořící nakonec jedinou "vitráž", mám hodně ráda. Tento mi ovšem dlouho unikal a o jeho existenci jsem víceméně neměla ani ponětí. Jsem ráda, že mi nakonec neutekl, protože bych se i nadále ochuzovala o výborný zážitek. Odrazující může být délka (přes 3 hodiny), avšak ta se hodí k jisté rozvážnosti vyprávění. Náhody jsou stále náhody, jako u jiných podobných (a kratších) snímků, avšak ne tolik náhodné, tolik do očí bijících, když to tak napíšu. Postavy máme příležitost poznat opravdu do hloubky. Nemalou zásluhu na tom mají kromě scénáře a režie také samotní herci. Kdo mě nejvíce uchvátil - Philip Seymour Hoffman, William H. Macy, Tom Cruise a John C. Reilly. Nemohu vynechat při vychvalování hudbu, i ta je moc příjemná a především padnoucí. Doporučuji! (15.09.2013)

kino Mladosť,Bratislava, 2.10.200. Vtedy nepochopené, preto som nehodnotil. Odvtedy som magnóliu nevidel, mal by som to zmeniť.... (16.02.2015)

Je to nějakých devět, deset let, co jsem Magnolii viděl poprvé… a tentokrát jsem míň přísný, přeci jen ten film není zas tak nudný, po většinu času mě dokonce docela baví. Moore, kterou jinak nemám moc rád, se překonává a Seymour Hoffman a (byť místy přehrávající) Cruise jsou bezesporu největšími devizami Magnolie. Ale přesto nemůžu jít nad tři hvězdy. Spousta symboliky a paralel působí uměle, těžkopádně a naroubovaně, jako celek scénář připomíná práci studenta druhého ročníku, úvodní sestřih hlavních postav je kýč nad kýč a i když jsem docela chtěl být vstřícný a Magnolii si oblíbit, ta délka, ta délka!!! Jako fanouška dlouhých filmů mě často neuslyšíte stěžovat si zrovna na stopáž, nicméně nelze popřít, že po prostříhání téměř každé dějové linie a zhuštění snímku na nějaké dvě hodiny deset by Andersonovo dílo působilo úderněji, naléhavěji a možná bych přemýšlel i o pěti hvězdách. Takto ale bohužel… přesto, PTA má talent. (01.04.2015)