Rocky V

Italský hřebec má po masáži od Dragových anabolických kladiv problémy s hlavou. No dle mého je má už od úvodu jedničky.. Návrat ke kořenům společně s Avildsenem přinesl defilé otřepaných rodinných dramat, hip hopu, pánské ješitnosti a otravných postav. Od zanedbávaného spratka s náušničkou, přes manipulující promotérskou karikaturu, až po ten oklahomský balík, co si při šněrování boxerských bot plete tkaničky se slámou. Paní Balboová je měla všechny tři proplesknout. Manžela, sic by si taky zasloužil, už raději ne, protože by v pak v rozevlátém postoji ještě více mentorsky blábolil. Není se co divit, že tohle celou sérii na čas obložilo ledem. Vždyť při streetfight finále nechybělo mnoho a parodie zvítězila na body.. (03.08.2020)

Ahoj, Rocky. Abych byla upřímná, nikdy jsi mi k srdci nepřirostl. Promiň, Rocky, ale jsi prostě moc blbej; já vím, když se jeden nechá pořád mlátit do hlavy... Dej ty pěsti dolů, jsem jen upřímná a říkám ti, co stejně každý vidí a slyší. Přestaň se tvářit jako spráskaný pes a blábolit něco o srdci, vůli a tyhle kraviny, vždyť je to příšerné klišé, dokolečka dokola ve všech filmech se sportovní tématikou. Prostě jsi takový tupoun, až mi to leze na nervy, asi bys měl akorát boxovat a vůbec neotvírat klapačku. Tvé osudy jsou jak přes kopírák - s mírnými odchylkami - nahoru a dolů, extáze, deprese, zvednutí se, umlácení nepřítele, extáze... Pravda, ten pátý příběh se trochu liší, tváří se jako rodinné drama, okrajově lízne i sociální téma, do ringu už lezeš pouze jako trenér a realizuješ se přes svého žáka. A tvým největším nepřítelem je ten bohatý černoch, asi promotér či co, tak zlý a chamtivý, až působí jako trapná parodie. Ale nakonec je to stejně o tom, jak jsi skvělý boxer, každého zmlátíš do krychličky a všichni obyčejní lidi ti aplaudují a mají tě rádi. Já tedy ne, víc mě zajímal osud tvého synka než tvůj, ovšem ani tam se žádné překvapení nekonalo. Nesnáším tyhle pateticky kýčovité konce, kdybys v závěru skončil jako invalidní troska, tvůj syn úspěšně pokračoval v započaté dráze malého kriminálníka a manželka se na Tebe vyprdla, pak bych uznale pokývala hlavou a přihodila jednu hvězdičku do slušného nadprůměru. Takhle vidím, že se dál ždímá dávno suchý hadr, využívá se popularita tvého jména, nic se nemění. Pro mě jsi jen snesitelný průměr, Rocky... a vážně: radši nemluv, pak se z tebe stává velmi těžko snesitelný průměr. 55% (06.11.2009)

Stallonův návrat k původnímu konceptu jedničky,který zhýčkaní diváci předešlých popcornových hitů nepřijali a odsoudili...typické chování.I když sám Sly tvrdí že tenhle díl nemá rád,je to podle mě jen zástěrka kvůli fanouškům.Osobně si myslim že přesně takhle si Sly konec představoval a taky ho tak kdysi natočil.Pro mě je pětka sice druhá nejméně oblíbená,ale o proti příšerné dvojce je to naprosto artová pecka.Ovšem díky bohu za Rockyho Balbou. 70% (08.01.2007)

Po osmdesátkově epické čtyřce se bitvou století působila komorní pětka vracející se k sedmdesátkovým kořenům rozpačitě. Ale s odstupem ji hodnotím jako moc fajn uzavření série (po kterém jsme dostali ještě fajnový epilog). Sly se tu vyrovnává se svým celoživotním strachem z pádu z hvězdných výšin zpátky na dno a celý ten hořkosladký návrat na začátek, druhou šanci i zklamání se v trénování nového boxera, krizi se synem i závěrečný pouliční souboj bez rukavic, to vše Sly vymyslel pěkně. Stejně jako poslední scénu filmu, v níž Rocky symbolicky zjišťuje, že schody po kterých v rámci tréninků vždycky běhal vedou k muzeu umění. V kinech ale film propadl, což spolu se slabým ohlasem třetího Ramba přimělo Slye nechat obě postavy dalších 15 let spát. (31.07.2005)

Pátý díl se už nese zcela na béčkové vlně a to ve všem. Ve scénáři, hercích, provedení. Rocky, muž, který měl slávu a vybojoval ty největší zápasy v ringu, bojuje finální zápas se sráčem (no, né ta docela, ale oproti němu jo) na ulici. Tak někdy končí legendy. Tři hvězdičky díky nostalgii, protože i když tento díl někdy pomlouvám, dívám se na něj a bavím se. (21.08.2006)