Cotton Club

Typický Coppolov rukopis, gangsterka s mladým R.Gerem, okorenená kabaretnými vstupmi, niektoré vsutku zaujímavé, iné mohli skončiť o čosi skôr. Na prvý pohľad možno zvláštna kombinácia, no vďaka réžijnému citu to dávalo do kopy vyvážený celok. Hlavný záporák ma chvíľkami dostával do úvah, či jeho herectvo brať s nadsázkou, ale ku koncu ma presvedčil, že to naozaj celú dobu hral dosť mimo. Postava mladého hudobníka, ktorú stvárnil R. Gere bola slabšie vykreslená a nevýrazne rozpracovaná, trochu na škodu, ale v podstate celý film fungoval a mne sa páčil. Príjemné retro. (14.08.2014)

V tomto filmu jsem poprvé spatřila "nového herce" Richarda GERE. Okamžitě mě zaujal. Tušila jsem v něm velkou vycházející hvězdu. Ale když zahrál na trubku (coby hudebník v Cotton klubu) byla jsem unešena a byla pevně přesvědčena, že to není kamufláž, že tento herec ten nástroj ovládá. (Později jsem se dopídila, že tomu tak skutečně je, že Gere má hudební vzdělání). Nyní k filmu : nebudu popisovat obsah, to si každý může v oficiální recenzi přečíst. Chci zdůraznit, že prohibice v Americe ve 20 tých letech minulého století vlastně ještě prohloubila kriminalitu a minula se tak zcela zamýšleným účinkem. Děj je opepřen trochou rivality o krásnou ženu (Diane LANE) a samozřejmě nutná dávka násilí je zde též zakomponována. Vždyť je ve hře mafie a prachy. Ale vše v únosné míře. Film je zajímavý a dobře obsazen, hudba absolutně "bezva". (29.09.2007)

Oná doba. Moja hudba, môj tanec, moja móda, moja láska. Coppolova superdrahá produkcia mala vo svojej dobe problém v tom, že si to isté čo ja povedalo veľmi málo divákov, pretože snímok nepôsobí ako niečo, čo by brali masy. A ono vážne chybuje k jeho dokonalosti a všeobecnému diváckemu zadosťučineniu, aspoň jedna ďalšia hodina pre konzistentnejší príbeh. Som ale spokojný, mohol som byť ale spokojnejší. (28.01.2017)

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (04.11.2008)

Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. (16.04.2016)