Režie:
Francis Ford CoppolaScénář:
William KennedyKamera:
Stephen GoldblattHudba:
John BarryHrají:
Richard Gere, Diane Lane, Mario Van Peebles, Gregory Hines, Lonette McKee, Bob Hoskins, James Remar, Nicolas Cage, Allen Garfield, Gwen Verdon, Maurice Hines (více)Obsahy(2)
Richard Gere v hlavní roli retro příběhu o velké lásce, jazzu a válce dvou gangů. Jeden z výrazných filmových titulů slavného amerického producenta a režiséra Francise F. Coppoly se odehrává v New Yorku v době hospodářské krize, kdy v Americe vládla prohibice. Do Cotton Clubu, známého nočního jazzového baru v Harlemu, kde se pravidelně setkávají vlivní šéfové z podsvětí, přichází mladý trumpetista. Dixie Dwyer si svým uměním na kornetu vydělává skromně, to se však rázem změní, když jednoho dne náhodou zachrání život jednomu z velkých gangsterů. Najednou má dostatek peněz, ale „známost“ s tímto mafiánem mu zkomplikuje hráčskou kariéru i soukromí… Hlavní roli, úspěšného Dixieho, představuje známý hollywoodský herec Richard Gere (Nebeské dny, Americký gigolo, Pretty Woman, Chicago), pozoruhodný herecký výkon tu vytvořil Gregory Hines v úloze černošského stepaře Sandmana Williamse. Film zaujme působivou a přesvědčivou dobovou atmosférou (za kamerou stál uznávaný Stephen Goldblatt), vynikající hudbou (pod níž je podepsán John Barry) a stepem. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (158)
Typický Coppolov rukopis, gangsterka s mladým R.Gerem, okorenená kabaretnými vstupmi, niektoré vsutku zaujímavé, iné mohli skončiť o čosi skôr. Na prvý pohľad možno zvláštna kombinácia, no vďaka réžijnému citu to dávalo do kopy vyvážený celok. Hlavný záporák ma chvíľkami dostával do úvah, či jeho herectvo brať s nadsázkou, ale ku koncu ma presvedčil, že to naozaj celú dobu hral dosť mimo. Postava mladého hudobníka, ktorú stvárnil R. Gere bola slabšie vykreslená a nevýrazne rozpracovaná, trochu na škodu, ale v podstate celý film fungoval a mne sa páčil. Príjemné retro. ()
V tomto filmu jsem poprvé spatřila "nového herce" Richarda GERE. Okamžitě mě zaujal. Tušila jsem v něm velkou vycházející hvězdu. Ale když zahrál na trubku (coby hudebník v Cotton klubu) byla jsem unešena a byla pevně přesvědčena, že to není kamufláž, že tento herec ten nástroj ovládá. (Později jsem se dopídila, že tomu tak skutečně je, že Gere má hudební vzdělání). Nyní k filmu : nebudu popisovat obsah, to si každý může v oficiální recenzi přečíst. Chci zdůraznit, že prohibice v Americe ve 20 tých letech minulého století vlastně ještě prohloubila kriminalitu a minula se tak zcela zamýšleným účinkem. Děj je opepřen trochou rivality o krásnou ženu (Diane LANE) a samozřejmě nutná dávka násilí je zde též zakomponována. Vždyť je ve hře mafie a prachy. Ale vše v únosné míře. Film je zajímavý a dobře obsazen, hudba absolutně "bezva". ()
Oná doba. Moja hudba, môj tanec, moja móda, moja láska. Coppolova superdrahá produkcia mala vo svojej dobe problém v tom, že si to isté čo ja povedalo veľmi málo divákov, pretože snímok nepôsobí ako niečo, čo by brali masy. A ono vážne chybuje k jeho dokonalosti a všeobecnému diváckemu zadosťučineniu, aspoň jedna ďalšia hodina pre konzistentnejší príbeh. Som ale spokojný, mohol som byť ale spokojnejší. ()
Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. ()
Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. ()
Galerie (100)
Zajímavosti (20)
- Cotton Club je jediným filmem, za nějž byl Francis Ford Coppola nominován na Zlatou malinu. (Terva)
- Coppola přijal práci na filmu poté, co se dostal do dluhů kvůli finančnímu neúspěchu filmu One from the Heart (1981), který sám částečně financoval. Náklady na tento film převýšily 26 milionů amerických dolarů a utržil jen něco přes půl milionu. (Tonula)
Reklama