Vikingové

No, neřek bych, že Michael Crichton je zrovna "pisálek", ale budiž. Ten počáteční nápad, kdy se Arab "octne" mezi Vikingy, tedy exkurz pro něj i diváka, je zajímavý, některé akční scény také, ale např. začátek je zbytečně rychlý a některé scény hlavně v druhé půli naopak moc utahané. A orientální momenty hudby Jerryho Goldsmithe mi velmi výrazně připomněly Mumii. (19.08.2005)

Himbajs šúviks, řekl by někdo od kresleného příběho J.Foglara :-) ... Atraktivní téma, nadprůměrná hudba, dokonce i Banderas mě přesvědčil, že není napomádovaný seladon a tajtrdlík a miláček bulváru, režisér, co sem tam umí (má své chvilky), solidní předloha a podpořená Crichtonem a hle: film propadl do komerčního i uměleckého podprůměru, kde se stala chyba? Levoboček Tiernanův? I to je možné, vidím na podceněnění jak cílové skupiny tak tématu, jasné detailové nedotažení... život a doba vikingů je mimořádně atraktivní téma, tenhkle film beru průkopnicky, i když mě osobně (jen mě) vcelku zklamal, čekal jsem víc díky reklamě, v žádném případě tenhle film i přes mírně negativní hodnocení nezatracuji, škoda balastních věcí a věřím, že další film ala Vikingové bude lahůdka.... přeji si to a držím palce (17.09.2005)

Půl hodiny je vážně, na co koukat. Banderasovi coby vyhnanci z exotických krajů, který se dostane na drsný sever mezi Vikingy, to opravdu sekne, a onen nespatřený nepřítel budí skutečně hrůzu. A k tomu všemu nádherná, tajemná mlhavá krajina. Jenomže pak, jakmile se toho troška poodhalí, to upadá do zdlouhavosti a nudnosti, takže nám nezbývá nic jiného, než se těšit na pořádnou řež v nadcházejících bitvách. Jenže najednou nám mrzne úsměv na rtech, když místo bitev vidíme nějakou nepřehlednou změť sem tam se mihnoucí oceli, koňských nohou, lidí atd... Takže i v jednom z hlavních důvodů, proč jsme na Vikingy do kina šli, nás zklamali :-( (01.08.2002)

Velmi svižně natočený akční horor, který ani chvilku nenudí (málokdy se mi stane, že kouknu na hodinky, kolik zbývá do konce, až po skoro hodině filmu), jen mne mrzí, že konec je poněkud odfláklý (jak Araba vítali doma? Vzal si s sebou tu bloncku domů? Na rohy si měl dát pozor ne u bohyně, ale vůdce...), protože pár otázek zbylo a šlo to ještě trošku poposunout v samotném doznění do dokonalosti. Mně se na tom líbilo, že film nebyl pojat až tak drsné, jako třeba Maso a krev od Verhoevena (tedy surově a syrově naturalisticky), ale že se drží nějaká rytířská čest (čímž snímek odkazuje spíše ke středověkým legendám o Artušovi) a že filmu nechybí ani občasný humor. Téma berserků vůbec by stálo za větší zpracování, ostatně tento kult měl vliv i na Tolkiena při psaní Pána prstenů. (20.08.2018)

Krvavý výlet na chladný Sever léta páně 922 poznamenaný tvůrčími neshodami mezi autorem předlohy a producentem Michaelem Crichtonem a osvědčeným režisérem Johnem McTiernanem. Vážený arabský učenec Antonio Banderas je za svůj hřích (ano, žena v tom byla) poslán coby vyslanec své říše do nehostinného kraje a záhy se připlete mezi drsné muže a jejich plánování válečné výpravy. Do mystické třináctky zbývá ještě jeden bojovník a podle kmenové čarodějnice to musí být cizinec. Je evidentní, kdo jím bude. Mnohé momenty mají solidní atmosféru a zejména úchvatné exteriéry, většina děje je ovšem matná, akční momenty mdlé a vlastně to už celé začíná u Banderase, který je skrz naskrz průměrný a nezajímavý, vývoj postav je odfláknutý. A dříve mnohokrát zmiňované sestříhávání a dotáčení zřejmě zapříčinily, že mnohé linie postrádají logiku. Přitom to mohl být syrový historický flák s atraktivním námětem. Zdaleka není. (07.12.2019)