Million Dollar Baby

Eastwood je mistr. Nejdříve to vypadá, že se drží klasických mantinelů "rockyovských" příběhů o outsiderech, kteří to světu natřou. Ale chyba lávky, za takový film by tolik ocenění dnes už jen stěží dostal. Nebudu ale prozrazovat, co by divák dopředu neměl vědět. Jasné je, že se Eastwoodovi podařilo natočit velmi silné drama, které vás emocionálně dostane a budete o něm i po skončení titulků přemýšlet. Natočil film, jaký byste v tradiční hollywoodské nabídce nečekali (a je docela ironické, že jej dlouho nechtěl nikdo zaplatit). Film vám ukáže, že Eastwood má žánrové filmy rád, ale dokáže se dostat nad ně. Nebál bych se říct, že tady končí Hollywood a začíná opravdové umění. (08.05.2005)

Nemám rád box, Eastwoodův film pro mne přesto byl (abych použil tolik oblíbeného klišé) těžkým knokautem. Minimalisticky pojaté probuzení z amerického snu je střídmé ve všech ohledech vyjma hereckých výkonů. Výtečných hereckých výkonů. Pro svou přímočarost a ochotu brát věci takové, jaké jsou, patří navíc k nejlepším snímkům o tématu, jemuž je věnována poslední třetina. 90% Zajímavé komentáře: k0C0UR, Jhershaw, k212, 2Pac, sud, Berry, reypal, Yara (07.03.2005)

Co dodat ku vsetkym komentarom...Film za milion. Jeden z tych, na ktore si spomeniete aj o desat rokov... Silne, emotivne, dojimave, bravurne zvladnute po vsetkych strankach a hlavne neprekombinovane. Zaujmu herecke vykony, kamera, rezia. Je to jednotny celok, ktory sa rozhodne oplati vidiet. Hilary Swank opat nesklamala, Freeman detto. Snad sa od Eastwooda dockame dalsieho skveleho snimku. Bravo majstre. (20.09.2006)

Moudra o boxu a životě trousící starý poloslepý vlčák Morgan, vzteklý vypelichaný dobrman Clint, který postupně sundává náhubek a fena stafordširského teriéra jménem Hilary, která ráda prokazuje bojovné srdce, věrnost a oddanost (pohledy na kouče po knock-outu). Tahle smečka nám ukáže, že život je pes. Občas zatoulaný, někdy ztracený, ale vždycky nejvěrnější přítel člověka. Mnohdy jediný.. Hozená kostička zn. Haggis směrem k diváckým emocím, zbytečná linie Bouchače, utíkání ze scén, které mohly zasáhnout hlouběji a oči v sloup nad jednorozměrnými postavami ala matka Maggie. I přes výše uvedené výtky si Eastwooda cením, protože je starý pes, co se nechce učit novým kouskům a rád řeší věci hned v prvním kole. A taky, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.. (08.10.2019)

(1001) Tak jistě, brečela jsem, ovšem v tomhle případě to nějak není zásluha autora nebo jak bych to řekla, spíš vlastně naopak je to zásluha autora až moc, zkrátka není to doklad geniality tvůrců jako jiné moje divácké slzy. Úplně na začátek mi vadí ten model (syndrom) povídkové adaptace. Protože jakkoliv bych mohla být členem spolku lidí volajících po svatořečení Morgana Freemana, tak už jsem vyrostla do té doby, že mi přijde trošku lenošské/odfláknuté spoléhat se na voiceover starého, unaveného a moudrého muže, a to zvláště v případě, že jeho vyprávění nijak nekontrastuje s příběhem a veškerý obsah se jím jen zdvojuje. Navíc se tím snímá břímě z herců, kteří nemusí být tak výmluvní řečí těla, když za ně jejich duševní pochody odvypráví hlas shůry. Tím přecházím k další hlavní výtce - hlavní postavou je totiž trenér Frankie a Clint jako jeho představitel je ve své roli neuvěřitelně nehybný a kožený, zvláště také proto, že po letech v businessu se prostě dopracoval k tomu, že už hraje jenom Clinta Eastwooda (protivného, ale v jádru dobráka). Jeho nulová expresivita extra vynikne vedle k zulíbání živelné Hilary, která ale žel bohu představuje jenom figurku v životním příběhu protivného trenéra, a nikoliv naopak. Poněkud umělé namontování "srdcařského" bojovníka Dangera do vyprávění za účelem vyrobit jednu z dalších point mi připadá jako další scenáristická lenost, stejně tak časté spoléhání na stmívačky není nic, z čeho bych si sedla na zadek. Nicméně je pravda, že po většinu svého dospělého života si plánuji, že druhá věc (a možná i první, záleží, jak to budu mít s akvárkem), kterou si pořídím do vlastního bydlení, bude boxovací pytel, takže po této stránce jsem si přišla na své. Sledovat muskulaturu na Hilary bylo příjemné potěšení, ještě větší blaho potom bylo sledovat dokonalý stroj Luciu Rijker v pohybu. Protože když se někomu říká nejnebezpečnější žena na světě, tak to mi sakra imponuje. (16.12.2014)