Černá Dahlia

Černá Dahlia není jeden film, ale hned šest filmů v jednom: kriminálka/romance, retro pastiš na klasický Hollywood a filmy-noir, dobová výpovědi o poválečných 40kách v L.A., kde vedle mocných a dekadentních zbohatlických rodinek skomírají děvky, sérioví vrazi a další odpadlíci, dále je to exkurze do světa hvězd vykreslující jejich pomíjivý status, autobiografie autora předlohy, jíž se vypořádával se smrtí zavražděný matky, a konečně stylová podívaná poháněná neskutečně bohatým a rozkošatělým vizuálem jak z Caravaggia, která spojuje mimořádným způsobem povahu barevných a širokoúhlých spektáklů s klaustrofobním světem černobílých noirů, jinak řečeno 2.35:1 s 1.37:1. Spíše než o filmu tak můžeme mluvit o obrovský mapě, kde se každý může vydat, kamkoliv se mu zamane. Pokaždé však narazí na artisticky chladnou, technicistně manipulativní ruku Briana De Palmy, který si zakládá na tom vyprávět příběhy obrazy, což by nás ovšem nemělo vést k tomu, abychom přehlíželi výtečný scénář. ____ Umístění do 40tých let přesně mezi sentimentálně klasický Hollywood a temný film-noir se odráží i v hlavních charakterech, poněvadž horkokrevný Mr. Fire (A. Eckhart) přísluší zjevně do první éry, kdežto zádumčivější Mr. Ice (J. Hartnett) náleží už do tý druhý éry nioru. (-spoilery-) Vztah obou epoch i obou postav trochu připomíná Marxův geniální postřeh o událostech stávajících se dvakrát, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. To, co z pohledu Mr. Fire vypadá jako tragédie, prožívá o něco později i Mr. Ice, ale už jen jako frašku, když si začne s jeho bejvalkou a stává se stejně jako jeho kolega čím dál posedlejším případem. Odsud je také dost zřetelně patrné, komu z těch dvou je souzeno žít déle a být tak už tak začátku současně hlavní postavou. Vztah obou ovšem není nijak jednoznačný či idylický, jelikož Mr.Fire svého parťáka využil, ačkoliv ten žije pořád v domnění, že mu Mr. Fire zachránil život. Mr. Fire tím tak trochu odhaluje iluzivnost klasického Hollywoodu, kde na jednu přeplacenou hvězdu připadá desítky tisíc živořících (nenacházíme totéž například ve fotbale?), a Mr. Ice zase sice spadá do bezútěšný krajiny noiru, ale je to správnej chlap, kterého trápí výčitky viny a otázky bez odpovědí, respektive mrtvoly bez vraha. (28.07.2011)

Tohle neni jednoduchy film. Ani svym dejem, ani k ohodnoceni. Ambicioznost se setkava s nedotazenym scenarem a to bohuzel fatalne. Nicmene sceny samotne jsou zvladle mistrovsky. Je jich tu nekolik z nichz se mi zatajil dech tak jako uz dlouho ne. Ackloli tedy hodne prekombinovane, zaroven velmi, velmi dobre koukatelne, zabane a tajemne. (05.03.2007)

Myslím, že Brian už to v živote nenakopne. Vyrobiť z takej atraktívnej témy (podanej mnohovrstvovým, žiada sa povedať epickým a opäť dobu širokospektrálne zachytávajúcim námetom Jamesa Ellroya) takýto studený, bezkrvný a v konečnom dôsledku skrz-naskrz nudný film, to už je fakt dôkaz, že Brian je starý a mal by sa na filmárčinu konečne vykašľať. Dobová atmosféra slušná, dlhé zábery fajn, niektoré kamerové fintičky pripomínajú Briana v dobrej forme, ale inak nič, nič, nič. Postavy nezaujímavé, herecké výkony buď ako z encyklopédie sterility alebo predimenzované ako z komédie (čo je hlavne v záverečnom výstupe vraha absolútne mimo). To už ma fakt viac bavila Femme Fatale, tam aspoň pobehovala Rebecca Romijn-Stamos v spodnom prádle. (25.03.2007)

Myslím že už z titulku určite tušíte, o čo sa bude jednať. Film na motívy podľa skutočných udalostí, ktoré sa odohrali v 40.tych rokoch v Amerike. Na tento film som sa dlho tešil ale nemohol som ho nikde zohnať. Výborní herci, kamera, celková nálada filmu. Určite sa tvorcovia veľmi snažili vytvoriť "noir" atmosféru tej doby a v skutku sa to podarilo. Fakt je, že film je nabitý dejom a človek často len trocha tuší, ako to presne bolo. Pochváliť musím obe herečky (Scarlett Johansson a Hilary Swank), ktorým to veľmi pristalo v dobových kostýmoch a s nastailovanými vlasmi ala 40.te roky. Muži nezaostávali (Josh Hartnett a Aaron Eckhart) s typickými trakmi a klobúkmi. Veľmi solídne prepojenie krimi, thrilleru, temnej atmosféry, noir a trošku tej erotiky. (03.01.2015)

Pokud se nemýlím, tak za příběhem Černé Dahlie stojí stejný člověk jako za L.A. Přísně tajné. Dahlia svého staršího bratříčka připomíná vizuální stránkou a noirovým feelingem, ale vypravěč je o dvě třídy horší. Film má moc dlouhý úvod, stále čekáte na nějakou vraždu, kterou by ústřední dvojka mohla začít vyšetřovat. A když se dočkáte, příběh se tak zašmodrchá různými jmény a motivy, že se přestáváte orientovat. A ta chyba není ve vás, ale v De Palmovi. Hartnett tu (ne úplně vlastní vinou) působí trochu jako moula a vám je jedno, s kým se vyspí, koho zastřelí nebo kdo ho zastřelí. Aaron Eckhart je tu trestuhodně nevyužitý, tak od čtyřicáté minuty je jeho postava úplně mimo a vlastně se o ní jenom mluví. Radši si znovu dejte trojku Spacey-Crowe-Pearce. (02.03.2009)