Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Janek
    **

    Jedničku jsem neviděl a ani ji vidět nechci. Na toto jsem šel v rámci půlnočních filmů na festivalu a musím říct, že jsem neusnul. Své to splnilo a navíc si myslím, že film má dokonce (a říká se mi to těžko), celkem solidní herecké výkony (a tím myslím hlavně dva hlavní vrahy), to co tu předvedl seriálový Sentinel mě docela překvapilo a Rogera Barta je myslím pro takovéto filmy škoda, protože jde o opravdu velmi dobrého herce (velmi mě překvapil v Producentech, kde odehrál naprosto ďábelsky roli homosexuála). Občas jsem se dokonce přistihl, že jsem se upřímně zasmál. No ale to už jsem chválil moc - jinak je to prostě béčkový horor, který se chvílemi snaží o něco víc (viz dlouhá scéna se slovenskou písní "Synečku", kdy se hlavní protagonisti chystají na mord.), ale bohužel přes kvalitu této sekvence se sem tato scéna spíše nehodí, protože přece jenom jde o "Grindhouse", o pokleslý horor. Češi se musí smát, když jsou Vary znázorněny coby Rusko, nebo když je parta mladých cikánů v titulkách jako "chlapci se žvýkačkami". Nevím do jaké míry to myslíí Roth vážně, ale já si myslím, že si snad dělá prdel a proto dám 50%. Ovšem podruhé bych se na to už nepodíval.(7.7.2007)

  • petero
    ***

    Hostel Part II je o dosť krotkejší ako jeho prekvapivo úspešný a drsnejší predchodca. Stavba príbehu je totožná no finále nie je také (ehm) našľapané. Pravdu povediac ani som nemal chuť na nejak extra drsné scénky, na to mi bohate stačí séria Saw. I tak v postate je tu iba jedna a aj tá zároveň zhrozí (trošku) aj pobaví (viac). Stále si stojím za svojím, že Eli Roth nie je žiadny nýmand ktorému kamera nepatrí do ruky, ako si mnohý neprávom myslia kôli jeho (pre nás) kontroverznému Hostelu. Koľko takých filmov som už videl a od oveľa slávnejších režisérov, ktoré som mal chuť hneď na začiatku nepozerať. Hostel Part II na mňa tak zďaleka nezapôsobil, ale tak sa mi zdá že v tom mala prsty aj hlavná predstaviteľka na ktorú sa veľmi dobre pozerá =). Hostel je oddychový film pre hororových fandov, prehľadne natočený s dobrou atmosférou i keď jednotlivé situácie mohli byť aj viac vyhrotené.(11.9.2007)

  • oLí
    odpad!

    1/10 Tyjo, jak já byl vyděšenej !!! Úplně šokován !!! Elimu bych dal jednu radu. Kdyby měl zas jednou někdy v budoucnu zálusk nás něčím znechutit a natočit lepší horor, pardon, vlastně exploitation horor ( čau Hellblazer ), tak ať vyrazí k nám do Oustí. Určitě by sem trefil, už to tady v naší zemi úchyláček malej trochu zná, když tu natáčel tenhle film. Klíč k překonání jeho životního díla je prostej a vyšel by ho na pár babek. Pozvali bychom ho se šášou k nám domů, někdy před desátou večerní v pracovní den a trochu ohulili domácí kino, tak na padesátku, začneme třeba písní Když jsou doma galeje ( a Eli by měl soundtrack hotovej ). Zhasne se. Světlo vydává jen monitor a malá lampička na čtení vedle postele otočená ke zdi ( tu žvejkačku bych z ní odlepil, to by se Elimu ve filmu rozhodně nelíbilo, potrpí si na nejmenší maličkosti, není přeci žádnej igelit ale skillovej rejža ). Noc se posunula k jedenácté a hudba ustala. Je ticho, ozvučení obstarává jen má letitá komunistická lednička pamatujíc ještě osmdesátá léta, vydává strašidelné zvuky a Renda ( náš králík ) mi hryže kabel od mý MX518 za patnáct stovek, také nepříjemné znění pro uši. Napětí by se dalo opravdu krájet. Diváci budou pouze čekat, co se stane. Budou vědět, že se přihodí něco hrozivého, něco expoitation !!! Že to fakt někdo hrubě vodnese, na plakátu ( na kterej se mimochodem nesmějí dívat lidé pod 18 let, je totiž úplně exploitejšn ) bude přeci napsáno „FROM DIRECTOR ELI ROTH“. Vypětím si okoušou nehty tak intenzivně, že někteří z nich ani neví, že už jsou u druhého článku prostředníčku na pravé ruce. Z ničeho nic, jako blesk z čistého nebe, se ozývá strašlivá rána a diváci vyskočí ze sedaček ! Něžné dívky odvrátí zrak a skloní hlavu na rámě svého milého. Ten je ujistí, že se ještě nic nepřihodilo, že se jen opět zapla ta stará lednice, kerá přes Michala Davida nebyla předtím díkybohu slyšet. Některým povolí nervy a odejdou z kina, jiné odveze erzeta, ti silnější sledují dále, stékající pot po čele je však nemine. Klepou se jak já, když jsem chtěl onehdá na střední poprvé oslovit svou, v té době ještě neznámou, nastávající a milovanou ( ahoj Šári ). Eli si s divákem umí pohrát. Toto byl, dámy a pánové, manévr zkušeného režiséra. Vše do nejmenšího detailu promyšlené s jediným cílem. A to, aby se z kina odcházelo se zážitkem, který doposud nikdo neznal. Omyl ! Žádná úleva. Deset vteřin ( aby se zkrátila stopáž ) po rozjetí ledničky se v osudných 23:02 rozklepou skleničky jako při zemětřesení a ozve se zlověstné bouchání na dveře. Elimu půjčím kameru a on na ní nasadí nějakej svůj filtr ( jediný, co si do Ústí doveze, fakt za to ušetří a bude to trhák ), na kterým makal deset let. Cameron se svou novou technologií prostě hadr. Pomalým krokem s roztřesenou kamerou se vydá zjistit, co je příčinou onoho příšerného bouchání. Další diváci to nevydrží a jdou se nervama vyblinkat na WC. Eli už se se snímacím přístrojem v ruce blíží k dubovým dveřím, jenž pod silným boucháním již brzy vypadnou z pantů. Eli sahá na kliku, otevírá dveře. Heuréka ! Je to čuník ? Je to zlobr ? Strašidlo z půdy ? Ať tak či onak, svěrače povolí každému a diváci se prostě poserou. Kdo ještě má co zvracet, použije krabičku od popcornu, jiní zůstávají proti své vůli nehybně zaražení v sedačce, i když by chtěli okamžitě zdrhnout. Mezitím Eli Roth stojí ve dveřích tváří v tvář neznámé bytosti, která je asi o půl metru vyšší a o metr širší, než je on sám. Jde z ní opravdu děs běs exploitation. Aby ho tenhle projekt fakt moc nestál, přijmu roli osvětlovače s baterkou z kola v ruce. Šárka už volá ambulanci. Na rozdíl od diváků a Eliho my dva víme, co příjde. Nestvůra promluví: „Ty doprdele nevíš, kolik je hodin ? To je už počtvrtý tenhle tejden ty vole, tohle bylo naposled, je Ti to jasný ?“. Nápřah pravačkou, Eli dostává hrubě do držky. Bytost se otočí a tajemně odchází po chodbě dolů se schodů. Skleničky v bytě se opět zatřásly, i chudák Renda se musí držet svých milovaných kabelů, aby nenadskakoval. Jdu zavřít dveře a volám „Už se to nebude opakovat paní sousedko, po desáté vždy ztlumím, slibuju, dám si pozor, dobrou noc a ať se Vám zítra v práci líbí“. Žádnej happyend, Eli je v komatu. Houkání záchranky sílí, pomoc se blíží, titulky ani bejt nemusej, Eli si všechno obstará a já, na rozdíl od pár našich českých herců, nemusím být podepsán pode vším, kde se na pět vteřin objeví můj obličej. Ani jako tvůrce charakterů tam bejt napsanej nemusím, moje masérka dveří není vycucaná z prstu, je to skvělá asi pětadvacetiletá něžná žena a na tom nic nezmění ani fakt, že vypadá na pětačtyřicet, na dívku oplývá trochu hlubším hlasem, má exoftalmus srovnatelný se Stevem Buscemim, nesdílí mou zálibu v nočním poslechu kvalitní hudby a přítel jí nejspíš do ranní kávy z neznámých důvodů přidává testosteron. Jestli chodí na zdejší databázi, tak se to příště všechno asi obejde bez ťukání mám pocit.(21.7.2008)

  • freddy
    ***

    Tenhle film zase není tak špatný, jak se může ze zdejších hodnocení zdát. Za celou dobu jsem se ani chvilku nenudil, krve a brutality tu bylo tak akorát, takže já jsem vcelku spokojený. Nutno ale dodat, že nejsem úplně hororový divák (už ani nevím, kdy jsem naposledy viděl nějaký horor), takže jsem uvítal, že tu nebyly žádné lekačky, žádné děsivé scény a že jsem věděl, co mohu očekávat. Uznávám, že to byl "hororový čajíček" s předvídatelným a nijak děsivým dějem, ale právě takové horory mi vyhovují. Já se totiž děsně nerad u televize bojím a lekám. Takovýto typ hororu je pro mě ideálním řešením a prostě mi to plně vyhovovalo. Navíc je zde úžasná přidaná hodnota v podobě českých reálií, jako je např. Český Krumlov, a sympatické folklorní lidové písně z našich luhů a hájů. Oproti prvnímu dílu je zde navíc sympatické i to, že už od začátku sledujeme klienty, kteří přijedou do Slovenska, aby si zabili nějakou tu americkou pipinku. A Milaň Kňažko je prostě úžasný záporák. Já nemám prakticky žádné výhrady, byl to zajímavý film, na který se dalo dívat a náleží mu tímto ode mne tři hvězdy.(9.2.2010)

  • Vitason
    **

    Žil byl jeden úchylný mládenec, který neustále sledoval horory. Říkejme mu třeba Eli Roth.Léta plynula a Eli dospěl v muže trpícího zastydlou pubertou. Jednoho dne usoudil, že je na čase dostat se k filmu, protože již má vše možné nastudováno. Jenže kde chybí talent, tam ani trenér Kotrba se svými znalostmi nic neudělá. Po Cabin Feveru se Eli vetřel na jeden Hollywoodský večírek v kostýmu číšníka. Shodou okolností se zde nacházel Quentin Tarantino (taková náhoda to nebyla-jinak by tam Eli nešel). Teď už to chtělo jen vyčkat na ten správný moment. Ten přišel o několik piv později. Konečně se mohl s Quentinem dát do řeči a sdělit mu svůj úžasný nápad na film o malé zemičce někde blízko Ruska, kde si můžete zabít svého Američana. Tarantino svolil a vytáhl nějaký ten peníz ze své peněženky. Film vydělal, takže druhý díl na sebe nenechal dlouho čekat. Hned v úvody Roth rekapituluje předešlý díl a to je hned první bota, kterou udělal, protože si lidé opravdu mohou vzpomenout o čem že to bylo a pochopit, že druhý díl je úplně stejný. S jedinou změnou, že tentokrát nejsou lákáni sexu-chtiví mládenci na slovenské kozy, ale dívenky na slovenské lázně. Scénář je naprosto nulový a hloupý. Děti z mateřské školky by snad napsaly stejně dobrý. Sice by v jejich verzi dostal hlavní roli velký králíček a místo kulek by vzduchem létaly kostky ze stavebnice Lego, ale úroveň by byla obdobná. Snad jedinou novinkou je nakouknutí do životů úchylných zabijáků a řízení jejich organizace. Dražba nic netušících dívek je snad kromě popravy malých gipsíků jedním z nejlepších momentů snímku. Na druhou stranu tak zabijáci přicházejí o určité tajemno a získávají tak mnohem lidštější rozměr. Zabijácké duo je velice sympatické a hned si všimnete, že se jedná o lékárníka ze Zoufalých manželek a nevěrného exmanžela nóó ze stejného seriálu. Známých tváří tu člověk pozná více. Například uvedu Viktora Kruma z Harryho Pottera nebo MIlana Knažka coby šéfa zvrhlé organizace. Co se týče nechutností, tak Eli důrazně přitlačil na motorovou pilu a nabízí třeba řezání lidského penisu, ale narozdíl od prvního dílu to bere s mnohem větším nadhledem, takže jsme se s kamarády královsky bavili. Sice jsme byli jediní, kdo se v sále smál, ale určitě ty parodické prvky nechápali ostatní v kině, než že bychom my měli nějaký zásadní problém:-) Vždyť co by jiného mohl být fotbal s lidskou hlavou než pokus o vtip. Stejně tak si myslím, že se Slováci nemusí cítit dotčeni ztvárněním jejich země, neboť se podle mě jedná o utahování si z americké omezenosti. Hudební repertoár vybral Roth z českých a slovenských luhů a hájů, kde nakombinoval lidovky s hip hopem, sice je to sympatický pokus, ale moc nevychází a hudba né vždy pasuje. Přesto dávám 2*, protože jsem se dlouho u filmu takhle nenasmál.(18.7.2007)

  • - Když během scény mučení řekne Stuart (Roger Bart): „ Já jsem Herkules“, je to odkaz na animovanou disneyovku Hercules (r. Ron Clements a John Musker, 1997). Herec v něm zpíval party mladého Herkula. (imro)

  • - Lions Gate má, mimochodem, pod palcem i další výnosnou hororovou sérii Saw, jejíž následující tři díly vydělaly více jak 400 milionů dolarů jen v kinech. (imro)

  • - Když budete dávat pozor, mezi odřezanými hlavami uvidíte tvář samotného režiséra Rotha a rozvněž i producenta snímku Quentina Tarantina. (imro)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace