Válka Bohů

,,Žít samo o sobě není důležité, důležité je žít správně." Líbily se mi Cela i Pád, jasně jsem věděl, co od filmu očekávat. Vysoce estetické obrazy, snové scény a tak trochu delší videoklip. Vše jsem dostal náručí vrchovatou. Nechápu podivování se nad jednoduchým příběhem (no, Tarkovskij ani Bergman to nejsou), údajnou filozofickou prázdnotou (zřejmě leckdo neodhalil jasné poselství - obětovat se pro druhé, stát na straně slabých a nenechat si vzít svobodu) a slabé herecké výkony (nešlo o existenciální drama). Ostatně M.Rourke je naprosto báječné krvelačné prase, které jde za svým cílem přes kopice mrtvol. Nádherný Olymp, vznešení bohové (Poseidon měl snad ten dokonalý kostým od Pištěka), barvotiskové exteriéry šmrcnuté barokním šerosvitem a notně krvavé střety (skutečná jatka s létajícími hlavami, rukama, nohama, trupy, vnitřnostmi a hektolitry krve). Líbilo se mi to snad i trochu více než 300, nový Souboj titánů tomuhle nesahá ani po kolena. (01.02.2012)

Nějak mi není jasné, proč tenhle film vznikl, proč se Tarsem Singh rozhodl plýtvat svým vizuálním talentem pro takový přiblblý příběh, proč to tak okatě vykrádalo 300 (tvůrčí invence = potyčku v soutěsce tady nahradila potyčka v jakémsi tunelu)... A tak dále. Mickey Rourke není úplně špatný a hlavní hrdina je taky sympaťák (pro Supermana velice vhodná volba, řekl bych), ale co to úchylně vypadající božstvo? Zkrátka slabota, kterou krvavé efekty rozhodně nezachrání. (22.04.2013)

Budu oponovat POMOvi, pokud podle tebe v Souboji titánů vypadají sídla bohů jako z laciného porna. Sice jsem neviděl možná tolik porna, co ty, ale mě to připomínají kostýmy spíš tady.. Plus nenápadný naběh na incest Zeus - Athena. A neměl být podle pověstí Theseus být synem Poseidona a Hyperion místo krále Kréty titánem a bratrem Promethea. Taky by už mohli tvůrci z Hollywoodu a v tomto připadě i osobou pana režiséra i z Bollywoodu nechát řecké báje a hlavně titány chvilku napokoji a nevydavat je napospas scénáristům. Proč třeba nevymyslí vlastní postavy? Ale druhou stranu projevila válka bohu invenci a kreativitu. A Michael Rourke exeloval. Atmosféru to nemá špatnou. I když ten naběh na druhý díl byl trochu podivný. Jsem zvědav na Hněv titánů. (30.12.2011)

Stylový záporák, sexy princezna a samozřejmě talentovaný prosťáček s těmi nej. úmysly. Ano, správně. K mému obrovskému údivu mají Immortals narozdíl od novodobých Titánů všechno, co by měla moderní pohádka pro dospělé(?) mít. Před čím ale musím vážně smeknout, jsou skvěle nasnímané slow motion bitky, které tu narozdíl od druhého Sherlocka nerušily děj a byly tak více než vítané. Jojo, takovým filmům plátno sluší - 75%. (16.02.2012)

Předem bych chtěl říct, že jako jeden z mála nepovažuju 300: Bitvu u Thermopyl za oslavu fašismu, ale naopak ji vnímám jako sofistikovanou a jemnou satiru fašistické propagandy. Ostatně, že jsou obvinění vznášená vůči Snyderovu filmu nespravedlivá, si například myslí i Slavoj Žižek. O roli stylistických prvků, o nichž se v závěru textu zmiňuje i slovinský filosof, a které často zcela dekontextualizují jednotlivé obrazy, se tady příliš rozepisovat nebudu (snad jinde) - při porovnání obou filmů (300 a Války Bohů) je ale z mého pohledu užitečné dívat se na 300 jako na značně zkreslenou, subjektivizovanou verzi určité konkrétní historické události. Jednoduše řečeno, místo toho, aby se tu vytvářela iluze nějaké uvěřitelné rekonstrukce dějin, kde by vše odpovídalo zjištěním historiků, se tu přiznaně pracuje s nepřesnostmi a fantastickými motivy, které zde ale mají svůj význam - odhalují pravou tvář propagandy. Singh chtěl podle svých slov původně koncipovat Válku Bohů trochu jinak a zasadit ji mimo rámec antické mytologie a natočit nějaký post-apokalyptický film, ale producenti mu to zatrhli s tím, že lidi se dnes prý rádi dívají na řecké bohy a kdesi cosi. Tímhle kompromisem tu ale dost možná nechtěně vzniklo něco docela pozoruhodného, kdy sice většina diváků bude opět Singhovi spílat za mytologické přešlapy a nepřesnosti, ale přitom se tu podle mě dost originálně ukazuje proces vzniku bájí a pověstí, a jak odtržené od reality můžou být. Úplně nejvýstižněji to můžeme ilustrovat na souboji Thesea s Minotaurem, který je ve skutečnosti jenom svalovcem s maskou býka. Dokážeme si pak představit, jak tahle šarvátka poté prošla lidovou slovesností, kdy každý z vypravěčů přidal něco svého, nebo událost zařadil do úplně jiného kontextu a pak z ní vzniklo to, co my známe třeba od Petišky. Film si tohle zkreslení uvědomuje, protože na konci vidíme všechny ty ikonické momenty předchozího příběhu jako do kamenného sloupu vyryté výjevy, kde už právě k takové mytizaci dochází - minotaurus tu už skutečně vypadá jako fantastické monstrum, ne jako trochu přerostlý voják. Další jsou samozřejmě ti nezvykle zranitelní bohové, jejichž bitka s titány je tady mimochodem naprosto dokonale choreograficky zvládnutá a v 3D vypadá skvěle. A možná vůbec nejvýstižněji se dá rozdíl mezi oběma filmy ukázat na tom, jak přistupují k Nesmrtelným/Immortals. Zatímco ve 300 je to obávaná speciální jednotka Peršanů, která je dehumanizujícím způsobem vykreslená jako hromada příšer, ve Válce Bohů jsou Nesmrtelnými ti, kteří se svými činy stanou součástí legend. Snyderovi jde víc o tu výslednou podobu mýtu, zatímco Singh se snaží spekulovat nad tím, co se asi stalo, než se událost takovým mýtem stala. Jo a Rourke je nejvíc badass záporák za hodně dlouhou dobu, bezkonkurenčně jeho nejlepší role od Wrestlera. (25.11.2011)