Počátek

V minulé dekádě to byl Matrix, který ukázal, že akční sci-fi blockbuster může mít mnoho úrovní. Tato dekáda na to zatím marně čekala. A teď přišel Inception. V jednom komentáři asi nejde rozumně pojmout, v čem je tento film neuvěřitelně originální a zvládnutý, a v čem je docela schválně neoriginální a co mu - opět docela chválně - schází. Protože, když děláte film o "snu ve snu", jak chcete docílit opravdového emocionálního účinku? (Možná to zvládne úchvatná hudba, která se opět téměř ničemu nepodobá, ale i u ní víme, že to je součást konstruktu - tvoření umělých světů.) (16.07.2010)

(The conscious mind may be compared to a fountain playing in the sun and falling back into the great subterranean pool of subconscious from which it rises. S.F. ) Narativní mrakodrapová architektura Inception je natolik dechberoucí a samotná filozofická premisa vnuknutí tak božsky fascinující, že jsem si v prvním poblouznění připadala jako svědek stvoření nových světů, jako myšlenkový tulák v labyrintu Nolanovy mysli. Jenže v okamžiku, kdy vstoupíme dovnitř oněch složitě větvených struktur, úrovní a dimenzí a setřeseme ze sebe onen snový pel, přichází lehounké zklamání z poněkud přímočarého a jednorozměrného vnitřku a cesta do hlubin duše se najednou stane mechanickým transferem bez postranních uliček, slepých ramen a skrytých symbolů. Ariadne tentokrát ani nepotřebovala klubko, aby se z onoho zrcadlového bludiště projekcí dostala, protože to vlastně žádné bludiště není. Nejslabším článkem je postava DiCapria (jako jediný z bezchybného ansáblu se nedokázal rozpustit ve své postavě, užívá stejných hereckých mimiker jako v Letci nebo Shutter Island, jeho hraniční postavy mezi normalitou a šílenstvím působí předvídatelně) Jeho podvědomí, ve kterém podvědomě čekáme freudovský oceán démonů a pudů, je na rozdíl od vší kolosální a spletité architektury nad ním konstruováno až bolestně jednoduše a banálně a nebýt Zimmera, ztratil by se i onen naléhavý imperativ osudovosti. Racionálně vzrušující, emočně impotentní. Genialita Nolana spočívá v tom, že i přes výhrady k druhé části, kdy doslova žene svoje postavy ve třech/čtyřech levelech po úzké, lineární dráze jako zvěř na porážku, mě Inception omámil. Zasel myšlenku. Jen trochu jinou, než chtěl. P.S. Viděno dvakrát ve dvou dnech. Napodruhé je Inception v mnohém působivější a dráždivější. Jen vztah Doma a Mal je stále zoufale plochý, kýčovitě melodramatický, v duchu sebedojímavého homo sentimentalis nebo třeba Fontány. Nolan je geniální architekt, ale v interiérech se má ještě co učit. 90% (24.07.2010)

Christopher Nolan opravdu perlí! Fantastická režie, dokonalá hudba. Film, který snad musí pomotat hlavu každému. Už v kině šlo znát jak jsou všichni nadšeni a nejraději by to zhlédli znovu. Proto se přidávám k názoru, že tento film je droga a zaslouží si to nejvyšší hodnocení. Plných 100 % a ještě víc. (04.12.2010)

Dokonalá lahůdka pro Nolanovo potěšení. Co si kdy tento režisérský mistr na svých filmech nejvíc užíval, užívá si v Inception do poslední vteřinky. Ať už jde o hlavního hrdinu plného vnitřních rozporů v prostředí daleko větším než on sám, o nejednoznačné závěry a v neposlední řadě o několik dějových rovin střídajících se v centru dění (tato libůstka, natolik osvědčená v Temném rytířovi, je zde dovedena na nejzazší možné maximum). Zkrátka dostáváme všechny finty, nad kterými jsme kdy pokývali hlavou - v jednom efektním balení, které si vás omotá od prvních minut tak pevně, že nezbude nic jiného než hladově sledovat osudové příběhové nitky. A když Leonardo DiCaprio dokončí herecký megakoncert a Hans Zimmer ten hudební, je jasno. Přišel nový filmový life-changer. (23.07.2010)

Není nic nebezpečnějšího, než se příliš ponořit do života ve vlastní hlavě. Christopher Nolan servíruje mnohem méně „eye-candy“ podívanou, než by diváci mohli čekat a za 200 milionů dolarů roztáčí kolotoč časové smyčky o několika rovinách, která stojí na přesném načasování. S Temným rytířem to má společné barevné vyznění i ladění hudby, jinak ale stojí Počátek ryze na vlastních nohách… no, na vlastních, je to vlastně takový Matrix 21. století, ale je to podívaná dostatečně osobitá, aby to nevadilo. Nolan je v současné době bez debat nejjistější režisér/scenárista, který umí vzít i obehraná témata a využít je naprosto strhujícím způsobem. Lepší než Temný rytíř Inception není, ale to je asi to nejhorší, co mě na adresu filmu napadá. P.S. Udržet u 148 minut dlouhého filmu pozornost takový způsobem, že si člověk až během závěrečných titulků uvědomí, že se ani jednou nepodíval na hodinky, to je machrovina. (19.07.2010)