Ďábel v těle

Vzácný příklad filmu, u kterého není možné vyspoilerovat, jak dopadne, protože nijak nedopadne. Scenáristicky je The Devil Inside velmi slabý, postavy se chovají nepravděpodobně a děj je spíš jen takovým nesouvislým sledem scén než komplexním příběhem, který by cílevědomě někam vedl. Přes všechny mínusy, kterých je opravdu požehnaně, si film nicméně alespoň v druhé a třetí třetině drží jakous takous atmosféru. Hororové scény, které nemají za úkol posunovat "děj", jsou totiž zvládnuté, působí nepříjemně, fungují. Lví podíl na tom má fakt, že použitý doku-styl je až abnormálně vizuálně hnusný, barevně vyblitý, že se nepříjemná atmosféra kouzlí celkem snadno. Jakmile se prostě vymítá nebo posedlí lidí lidé vyvádějí nějaké skopičiny, tak se to celkem dá... Bohužel mnohem častěji se pouze nudně kecá o ničem, takže na doporučení to určitě není. (01.05.2012)

Dle plivanců a remcanců ve většině zdejších komentů by si s tím jeden málem ani prdel nevytřel, no ještě že má člověk občas nedostatek filmů na disku a sahne tedy z nouze i po těch céčkových hororech. Bavilo mě to velice, demonické akrobacie ve vypůjčených tělech by nezvládl ani geneticky upravenej Berousek, posedlá máti při běsnění byla naprosto dokonalá, a že se to mezi vymítáním musí sem tam proložit taky nějakou konverzací je snad pochopitelné, to by nás jinak ty démoní kejkle nebavily. Husina jak hroznový bobule z toho sice nenaskáče, nicméně pro nás posery, kteří si sice rádi zavymítáme, ale zároveń potřebujeme spát bez nočních můr, ideální. Nebýt toho nedotaženého konce, tak podtržené čtyři, takhle s menším mínusem. (22.08.2012)

Vzásadě proč ne, být na exorcismy nějak zvlášť fixovaný, asi bych byl nadšenější. Solidně odvedená práce a docela fungující atmosféra. Nevýhodou je, že kolem roku 2012 už tohle nikoho neohromí. Film je málo bombastický, málo klasický, nebo málo novátorský (taky můžu mít měřítka obroušená a poškozená devíti sezónami Supernaturalu, kde se s démony moc nepárají a vymítání se koná vždycky mezi snídaní a čištěním zubů nebo pro ukrácení volné chvíle při čekání, než se ohřeje večeře v mikrovlnce – nehledě na to, že pár posledních sezón už je to padni komu padni a vraždí se démoni včetně posednutých lidí). Trochu mi taky vadil falešný tón vyplašenosti tlustšího kněze – pořád řešil, že ho vyhodí z církve asi na úrovni vykopnutí z práce, nikoli selhání svazku s bohem, poslání a oddanosti. Ale jinak, jak jsem předeslal, celkem funkční. (04.06.2014)

Démoni nám řádí jako černá ruka, kameraman celkem šikovně využívá dar přítele Parkinsona, ale kdyby se v tom filmu více vymítalo a méně kecalo, určitě bych měl v trenkách mnohem větší kakáně, ty dvě tři šišky mi jen tak ležérně propadly nohavicí a zbytek jsem se zavile nudil. Vymýtací scény ale opravdu stojí za to, teda alespoň já se bál, až mi stál! Lituju toho, že jsem zrovna neměl po ruce kameru, když tehdy Miloše posedl Belzebub, létal po celém záhumenku jako by ho kousnul Dieter Bohlen, do prdele si vrazil pometlo, labužnicky si třel koule o katr na písek a na závěr k nám začal hovořit dávným, zapomenutým jazykem: Héj, more, fšecko je v pyčy, puč mě lóve na cygára a nečum jak gdyš kouřym tvojej starej pyzďe kokota, rakovyno! Věřím, že třeba ve Vatikánu, kde Svatá stolice jistě ráda přimhouří oko nad jemným akademickým humorem mého díla, by byl takový špektákl naprostý letní megashit! (28.06.2012)

Dobre zvládnutý neoriginál. Obsahuje všetko, čo by tento druh filmu obsahovať mal. Má tú správnu atmosféru, vhodnú vizuálnu stránku, správne vystrašených hercov. Ďábel v těle je proste ten zlatý hororový stred, ktorý neurazí, nenadchne, a teda sa dá považovať za dobrú deliacu čiaru pre vymítačské filmy. (24.06.2015)