Car-Napping - Bestellt, geklaut, geliefert
Únos áut
Carnapping
Obsahy(3)
Film NSR o mužovi, ktorého bezohľadnosť a sebectvo zviedli na šikmú plochu. (oficiální text distributora)
Recenze (69)
dobytek mi to bere přímo z pusy...je to tak... po 25letech nefunguje... ()
Únos aut je filmovým klenotem pro lidi, kteří zažili dobu, kdy na českých cestách byl vrcholem technického automobilového pokroku žigulík (a že si ho nemohl hned tak někdo dovolit). Když se někde náhodou objevil Mercedes, či BMW bylo to povětšinou s příznačným D na espézetce. Já tuto dobu zažil jako dítě a proto si pamatuji, jaký to pro mě byl svátek, vidět něco jiného než škodovky, moskviče, trabanty atp… a potom jsem viděl tento film… kde se to Mercedesy a Poršáky jen hemžilo a navíc šli tak krásně ukrást. Ve filmu jsou zachyceny nejlepší autařské kousky své doby a … a to mi ke spokojenosti úplně stačí. Spojeno s atmosférou doby, kdy vše mělo pevný řád, a věci dávaly smysl, patří tento film k mým „srdcovkám“. Pokud hledáte film, který je nacpaný akcí a automobilovými honičkami ve spojení s tunami pomačkaného plechu – tento si nepouštějte, neboť vás zklame. ()
Mám od malička takový vzoreček, v úvodních titulkách je záběr na jedoucí vůz = pravděpodobnost zajímavého filmu. Opravdu to funguje. Teď se trochu vrátím do mého dětství, pamatuju si to úplně přesně, nevím teda přesně rok, tak 85-88 jdeme na dovolené (u rybníka v chatce) do letního kina Boháňka na Trhák, jo jo přesně tak, no a v úvodu byla reklama na film, na širokým plátně se tam proháněl poršák po Francouzký riviéře, nevídaná věc v komunistickým bloku, můžu říct, že jsme na to čuměli všichni z otevřenou hubou. Měli to dávat druhý den, já nemohl dospat, tak strašně jsem se těšil a dočkal se. V paměti mě uvízla neuvěřitelná podíváná, prostě bomba. Už dlouho jsem si říkal, že se na to musím po těch letech podívat a nezklamalo mě to, má to samozřejmě svoje mouchy, ale dobrodružství a humor je na ty roky skvělý. Ještě víc mě baví, že se tam proháněj youngtimery, takže ikona porsche 911 a další podobné káry, který bych chtěl mít v garáži. Prostě duch mého mládí a osmdesátých let v západních filmech jako například francouzký Specialisté, Fantomas, Četníci apodobně. Díky za ně ()
4* za legendárnu 911-ku. Účasť Galabru takisto potešila. ()
V mnoha ohledech zvláštní film: naivní zápletka, ne až tak chytré dialogy... Nad to děsná muzika, množství knírů a u dam chlupatých podpaží... Přesto mám ten film už od svého mládí rád. A není to jen pro skvělej Schmitzerův dabing. ()
Perla mojí filmotéky, kterou minimálně párkrát do roka opráším. Poprvé jsem tento, dnes již dle mého názoru kultovní film, viděl jako malý kluk, a na tu dobu to byla revoluce. Jednak nádherná přehlídka aut z doby, kdy se k autům přistupovalo jinak než v dnešní době. Snad nejrozsáhlejší ukázka Porschů, Mercedesů, Rolsů v jednom filmu, ale i takové unikáty jako CV 311 v kabátě Mercedesu, která v té době vznikla pod taktovkou spíše Porsche a v úvodních titulkách jde o autentické záběry z testování vozu na okruhu pilotované Nikim Laudou, dnes s cenovkou kolem milionu eur v případě, že se náhodou jeden z několika málo desítek kusů bude prodávat. Celkově rád odpustím filmu drobné chybičky jako například jednoduchost odcizení aut, či nedokonalý překlad značek aut. Vše se vám vrátí v pěkných záběrech jak aut, exteriérů, ale i scenérií Itálie, Rakouska, Francie a Německa, kde se film natáčel. Rovněž velice vkusný výběr hereckého obsazení a celkově pohodový průběh celého děje s příjemným humorem, nadčasovou zápletkou, která se postupně a zvolna rozplétá i překvapivým rozuzlením.... Skvělý dabérský výkon Jiřího Šmicera v hlavní roli šéfdesignera Robertha Mehringa posunul laťku nad hranici originálu. Musím říct, že film 60 sekund (2000), který je tak trochu vykrádačkou tohoto snímku, mne zdaleka tolik nezaujal. O to více doporučuji původní Gone in 60 seconds (1974), kde je snad nejdelší policejní honička, na tomto snímku remake také stavěl. ()
Klasický snímek do letního kina. Jednoduchý děj, spousta nostalgie a dobových superaut. Kdo nemiloval ten bílej mercedes tak neměl vkus :)......za mě 100% ()
Jasný plný počet. První hvězda za prvenství v "autočórovačkách" aka 60 sekund apod ... Druhá hvězda za Bernda Stephana a Jiřího Schmitzera, kteří dohromady fungují skvěle a jako "jeden muž", Druhá za Anny Duperrey, která se mi moc líbí, i když bohužel nenosí prsa. Třetí za pány Michela Galabru a Adolfa Celi (zlého bílého rádži ze Sarawaku z tehdy kultovního Sandokana, byť jen v cameu). Čtvtá hvězda je za ty nááádherný a mnohdy ojedinělý (Monteverdi Sierra sedan - jeden z dvaceti vyrobených kusů a zcela unikátní, protože prototyp Mercedes Benz CW 311 z roku 1978) superkáry z doby, kdy furt nikdo nebuzeroval s downsizingem a emisními limity,, kdy už sice bylo po ropné krizi, ale s takovýmhto bourákem spotřebu a cenu PHM nikdo neřešil a kdy auta byla ještě auta a ne plastové sračičky, plné prasící se elektroniky a kurvítek. Pátá hvězda je na pozvednutí ratingu, za "neakční" a nekrvavý, ale právě proto elegantní a aristokratický scénář a také za nostalgii a vzpomínku na mládí a klukovství ()
Snímek Únos aut jsem poprvé viděl v kině za dob socialismu asi v roce 1987, kdy měl v Československu premiéru. Nicméně tento komediální krimi film byl natočen západoněmeckou televizí už v roce 1980 a tomu také odpovídala auta, která se v něm objevila. A nebyly to jen obyčejné vozy, ale opravdu luxusní vozy, které jsem v té době viděl leda tak ve snu. Pamatuji si, že jsem byl tenkrát zblázněný do Porsche 911, který jsem měl doma v plastovém provedení a s nímž jsem se proháněl po koberci nebo venku na písku. V šedém uniformované socialismu jsem na ulicích potkával pouze vozy Škoda 1000 MB, Škoda 100, Škoda 110, Škoda 120, VAZ, Žiguli, Moskvič, Zastava, Volha, Tatra 603, Tatra 613, Trabant, Wartburg, Dacia, Polski Fiat, sem tam se objevila Simca nebo nějaký Renault. Proto jsem byl pochopitelně nadšen, když jsem najednou viděl tolik luxusních aut Porsche, Mercedes, Maseratti, Triumph Spitfire, Monteverdi nebo Isdera CW 311. Moje nadšení nebralo mezí, ale roky běžely a film se z mé paměti vytratil. Nedávno jsem si na něj nějakým řízením osudu vzpomněl a jelikož se dal i shlédnout, jednoho večera jsem tak učinil a vrátil se tak 30 let zpátky. Pochopitelně jsem si z něj kromě těch aut nic nepamatoval a tak jsem byl zvědav, jak na mne bude po tolika letech tento film, vycházející z tradičního motivu lupiče gentlemana, působit. Na začátku jsme se doma seznámili s automobilovým návrhářem Robertem Mehringem (Bernd Stephan), který pracoval jako designový návrhář ve firmě pana Benningera (Adrian Hoven) a právě se vrátil z dovolené aby zjistil, že ho šéf firmy právě vyhodil z práce a v budově už sídlí úplně někdo jiný. Jelikož měl podíl ve firmě 30%, vydal se za ním na francouzskou riviéru, kde se mu skutečně povedlo v přístavu na lodi Benningera najít. Ten se mu však vysmál a řekl, že mu nic nedá. Rozladěný Robert se vrátil na místo, kde zaparkoval svoje Porsche 911 a auto nebylo nikde. Zašel proto na policii, kde s ním důstojník Laroux (Eddie Constantine) chtěl sepsat protokol, ale Robert neměl žádné doklady, protože je nechal v autě. Zároveň mu policista řekl, že se denně ve Francii ztrácí mnoho aut a skoro žádné se nepodaří najít. Robert se posadil do restaurace, kde náhodou na ulici zahlédl vlastní Porsche a tak ukradl auto a vydal se za svým vozem. Dojeli k domu s velkým dvorem za městem, kde zrovna zloději Mario (Peter Kuhnert) a Carlo (Luigi Tortora) prodávali jeho vůz překupníkovi a majiteli autobazaru Tibautovi (Michel Galabru). Při smlouvání o ceně auta se připletl do rozhovoru a tím zaujal zloděje, kteří se s ním dali dohromady a Robert jim začal dělat šéfa. Chtěl se totiž pomstít svému šéfovi za výpověď z práce tím, že z garáží jeho firmy v Paříži ukradne 40 zcela nových vozů značky Porsche. Od té chvíle se vydával se za zámožného barona von Dahlberga a přesídlil do hotelového zámečku v Salzburgu, kde vymýšlel plány na krádeže vozů. Majitel autobazaru Thibaut si u něj totiž objednal několik Mercedesů, vozy Rolls-Royce, Porsche a další luxusní značky. Nový člen bandy tiskař Aichinger jim udělal nové pasy a tak líčil pasti na auta v okolí. S pomocí dvou zlodějů se jim postupně podařilo ukrást 30 aut, které pak úspěšně převezli na německých značkách z Rakouska do Francie. Mezitím se Robert zamiloval do bohaté právničky Claudie Klessingové (Anny Duperey), která vlastnila luxusní automobil Monteverdi Caprio, který bylo vyrobených jen 20 kusů. Když jí ho Mario ukradl na zakázku pana Thibauta, Robert zařídil, aby se jí auto vrátilo zpět a ona zato přijala pozvání na večeři a brzy byla ruka v rukávě, aniž by tušila, čím se Robert živí. Krádež aut v Rakousku naštvala šéfa policie komisaře Kauffmanna (Götz Kauffmann), který však nic nezmohl. Následně Robert naplánoval krádež Porsche bývalého šéfa, který provedl spolu s italskými zloději aut. Při akci ho však vyfotilo soukromé očko Fischer (Dieter Augustin), který Roberta sledoval na zakázku od konzula Barneta (Ivan Desny), který ho pak se společníkem doktorem Ahrensem (Günther Tabor) vydíral. Robert souhlasil s jejich podílem 30% z jeho akcí a pak naplánoval poslední velkolepou krádež. Pronajal si zámeček v Rakousku, kde uspořádal velký večírek pro pozvanou smetánku, která sem samozřejmě přijela ve svých luxusních vozech, které jim Robert vzápětí ukradl. Jenže fotograf Fischer, kterému se 10.000 šilinků odměny zdálo málo, vše oznámil komisaři Kauffmannovi, který pak trojici Mehring, Barnet a Ahrens zatkl. Netrvalo dlouho a kamarádi zloději vše řekli právničce, která jim poradila, jak dostat Roberta z vězení, což se při úsměvné akci povedlo. No a pak se všichni přestěhovali na Sicílii, kde byli zloději jako ryba ve vodě. Jak to pak dopadlo už prozrazovat nebudu, do konce filmu zbývalo jen pár minut, jelikož určitě stojí za to se na Únos aut podívat. Pro mne to byla velká nostalgie se na tento film podívat, ale ani dějově to nebylo úplně špatné, někdy tam bylo hodně kecání, ale pohled na ty krásné vozy a špetka humoru vše vynahradila. Suma sumárum, západoněmecký Únos aut ode mne získal tři automobilové hvězdy ***. () (méně) (více)