Car-Napping - Bestellt, geklaut, geliefert
Únos áut
Carnapping
Obsahy(3)
Film NSR o mužovi, ktorého bezohľadnosť a sebectvo zviedli na šikmú plochu. (oficiální text distributora)
Recenze (69)
"Promiňte, pane barone, že musíte vzít zavděk prostým policejním vozidlem, ale naše Ferrari nám bohužel odcizili." I policie může mít smysl pro humor, když luxusní vozidla mizí bez zanechání trasologických stop z ulic, parkovišť i autosalonů. Já si to tedy s falešným baronem von Dahlbergem užíval už v době, kdy se na novou škodovku čekalo na karimatce nejeden měsíc před Mototechnou a Porsche se dalo sehnat pouze v Tuzexu jako angličák. A dneska jsem si tu osmdesátkovou pohodu užil znovu, i když připouštím, že kdybych nebyl zasloužilý nostalgik, tak bych se asi tak dobře nebavil. ()
Tak tenhle film si pamatuju z dětství, kdy to byl absolutní kult. Kdo to neviděl, byl totální lůzr. Jenom jsem si nemoh vzpomenout, jak se to jmenovalo a teď jsem na to náhodou narazil. No co k tomu říct? Mně tenkrát stačilo, že jsou tam ty super káry. Nevim, jestli dneska by se mi to tak líbilo. Zkusim to někde sehnat. Už jen kvůli tomu, že v tom hraje herec, co se jmenuje Hoven :-) Snad to neni ten slavnej Lord Hoven, co tady řádil v budově VŠE. 18.1. 2010: Tak jsem to teď viděl znovu a musim jít s hodnocenim dolu, protože v tom filmu se hlavně kecá a kecá a kecá... Na všechny ty kecací scény jsem nějak zapomněl a pamatoval jsem si jenom ty auta. Dokonce jsem měl pocit, že ve filmu byly i nějaký honičky a ono nic. Auta jsou opravdu zajímavý a třeba takový Monteverdi Sierra (vyrobilo se jen 20 kusů) asi v jinejch filmech neuvidíte, ale ty auta zůstaly naprosto nevyužitý. Chápu, že asi nebyly prachy na to, aby ty auta roztřískali na sračky, ale mně to připadalo, že se těch aut pomalu báli jenom dotknout. Většinou jsou auta jen tak někde zaparkovaný, maximálně můžete vidět, jak někdo jede v klídku po úplně prázdný silnici. Holt zase jeden film, kterej po těch X letech už nefunguje. ()
Film, určený pro jasnou cílovou diváckou skupinu - nostalgiky a staromilce, ujíždějící na produktech zlatého věku automobilismu. Ostatním to nic neřekne. 65%. ()
Tak trochu nablblé.. ()
Spíše jak francouzské bláznivé komedie, ale ne tak zábavné ani vtipné. ()
Vadila mi nedotaženost některých částí děje, např. jeli ukrást auta, žádné podrobnosti, prostě to najednou bylo a hotovo. Naopak skvělý je český dabing, velmi ojediněle se v něm objevil Jiří Schmitzer, který podle dostupných informací jiný film (kromě kousku komedie Zítra vstavu a opařím se čajem, kde namluvil "postavu svého otce Jiřího Sováka v mládí") nedaboval. Spojení Schmitzer Bernd Stephan sedí jak pověstná zadnice v nádobě na vaření. Západoněmecký snímek je spíš originální raritkou než dokonalou komedií/krimi. ()
Jednoduchá (až príliš) západonemecká komédia o krádežiach áut stavia na atraktivitu prostredí, v ktorom sa odohráva príbeh a množstvo luxusnejších áut, čo určite ocenia autíčkari. Fungovalo to aj v našom socializme, keď šiel film v roku 1987 do kín. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 29.7.1989, réžia českého znenia (ÚPF Praha) = ZDENEK SIROVÝ - V tomto filme MICHELa GALABRU nedabuje tradičný SOBĚSLAV SEJK. Napriek tomu sa česká verzia vydarila a film je navzdory dramatickému distribútorovmu sloganu pohodový a zábavný aj po rokoch. (16.5.2009) ()
Film jsem viděl po hodně dlouhé době a musím říct, že mě to prostě stále baví. Je to předchůdce " 60 sekund " s N. Cagem. Sice se v některých věcech hodně liší, ale to podstatné je prakticky stejné a to krádež luxusních aut na objednávku. Auta jsou pěkný, herecké výkony dobrý, lokality skvělý a musím ještě pochválit dabing Jiřího Schmitzera, kterému se mu opravdu povedl. ()
Přesně si pamatuji, jak stojím nervózně před kinem a odpočítávám poslední minuty do začátku tohoto filmu. Byla tehdy ještě hluboká totalita a tak stačil jen pohled do vitrínek kina, kde fotky ÚPF předestírali všechny ty Porsche, Lamba a Mercedesy co budou ve filmu vidět a srdce řekněme osmiletého kluka, se chvělo nedočkavostí. A není se co divit, když u nás tehdy bylo vrcholem automobilového průmyslu, vlastnictví Olcita, Dacie v lepším případě žigulíka. Dnes sice úsměvná nostalgie, nicméně vzpomínky zůstanou... ()
Film, na který se podívám s chutí znovu. Přelom 70.- 80. let, krásná auta, Riviéra - Galabru, Salcburk - Mozart a nostalgie (např. účes - ovšem v blond verzi - co nosila moje mamka, když mě vodila do školky...) A co teprv ten "konec"! Bez zaváhání dávám 4* ()
4/10 Pro me prvni celovecerni film streamovany pres Utrubku videny na PS3. Misty docela zabavne a verim, ze v dobe vzniku a promitani v CSSR opravdova pecka. Kdosi tu z neznalosti zminuje 60 se-kund s Cagem, aniz by znal original - hamba... ()
Kult z dětství, který ani po letech neztrácí svoje kouzlo. Film to není komplikovaný, krádeže aut jsou jen v rukou zlodějů, šperháku či dlažky a ne nějaké překomplikované techniky. Netřeba nad ničím přemýšlet a jen se nechat unášet na stříbrném plátně. Jo a bacha na auto, lépe jezdit v plechovce než v žádaných kouscích -) ()
To už je opravdu legenda... vím, že jsem na tohle šel do kina aspoň dvakrát. ()
Film, ktory mal kedysi kultovy potencial ... behom casu hodne zostarlo, hlavne pri dnesnych velkorozpoctovych filmoch to uz posobi trochu .. zastaralo ? 65 % ()
1309. hodnocený film: Lehká komedie z 80. let, která oslavuje šikovnost soudruhů z NSR. Film je snad jen přehlídkou krásných dobových aut a lehkého vtipu, kdy film působí až italsky komediálně. Rozhodně film nemůžu odsoudit, protože takovýchto filmů se natočilo spousta a jen málokterý z nich se takhle povedl. 3* jsou proto dostatečnou motivací všem, aby se na něj třeba jen zkusili kouknout. 3* ()
Film je pohodovy a zábavný, ale po rokoch stráca drajf. 6/10 ()
Co bych dal zato, mít jednoho z těch ukradených krasavců .... film má celkem i solidní děj, mimo jiné tu můžeme vidět i takové herecké kvality jako Michel Galabru či Adolfo Celi. ()
Tato německá krimikomedie je pro mne připomínkou mládí, kdy jsem ji prvně viděla. Krásná auta, pohledný hlavní představitel, vtipné loupeže bez potoků krve a násilí. Vlastně celou dobu jsem držela těm zlodějíčkům palce. Závěrečná pointa je kouzelná. Z dnešního pohledu je možná tenhle snímek málo akční, ale pro mne byl, je a zůstane dokonalý. ()
Snímek Únos aut jsem poprvé viděl v kině za dob socialismu asi v roce 1987, kdy měl v Československu premiéru. Nicméně tento komediální krimi film byl natočen západoněmeckou televizí už v roce 1980 a tomu také odpovídala auta, která se v něm objevila. A nebyly to jen obyčejné vozy, ale opravdu luxusní vozy, které jsem v té době viděl leda tak ve snu. Pamatuji si, že jsem byl tenkrát zblázněný do Porsche 911, který jsem měl doma v plastovém provedení a s nímž jsem se proháněl po koberci nebo venku na písku. V šedém uniformované socialismu jsem na ulicích potkával pouze vozy Škoda 1000 MB, Škoda 100, Škoda 110, Škoda 120, VAZ, Žiguli, Moskvič, Zastava, Volha, Tatra 603, Tatra 613, Trabant, Wartburg, Dacia, Polski Fiat, sem tam se objevila Simca nebo nějaký Renault. Proto jsem byl pochopitelně nadšen, když jsem najednou viděl tolik luxusních aut Porsche, Mercedes, Maseratti, Triumph Spitfire, Monteverdi nebo Isdera CW 311. Moje nadšení nebralo mezí, ale roky běžely a film se z mé paměti vytratil. Nedávno jsem si na něj nějakým řízením osudu vzpomněl a jelikož se dal i shlédnout, jednoho večera jsem tak učinil a vrátil se tak 30 let zpátky. Pochopitelně jsem si z něj kromě těch aut nic nepamatoval a tak jsem byl zvědav, jak na mne bude po tolika letech tento film, vycházející z tradičního motivu lupiče gentlemana, působit. Na začátku jsme se doma seznámili s automobilovým návrhářem Robertem Mehringem (Bernd Stephan), který pracoval jako designový návrhář ve firmě pana Benningera (Adrian Hoven) a právě se vrátil z dovolené aby zjistil, že ho šéf firmy právě vyhodil z práce a v budově už sídlí úplně někdo jiný. Jelikož měl podíl ve firmě 30%, vydal se za ním na francouzskou riviéru, kde se mu skutečně povedlo v přístavu na lodi Benningera najít. Ten se mu však vysmál a řekl, že mu nic nedá. Rozladěný Robert se vrátil na místo, kde zaparkoval svoje Porsche 911 a auto nebylo nikde. Zašel proto na policii, kde s ním důstojník Laroux (Eddie Constantine) chtěl sepsat protokol, ale Robert neměl žádné doklady, protože je nechal v autě. Zároveň mu policista řekl, že se denně ve Francii ztrácí mnoho aut a skoro žádné se nepodaří najít. Robert se posadil do restaurace, kde náhodou na ulici zahlédl vlastní Porsche a tak ukradl auto a vydal se za svým vozem. Dojeli k domu s velkým dvorem za městem, kde zrovna zloději Mario (Peter Kuhnert) a Carlo (Luigi Tortora) prodávali jeho vůz překupníkovi a majiteli autobazaru Tibautovi (Michel Galabru). Při smlouvání o ceně auta se připletl do rozhovoru a tím zaujal zloděje, kteří se s ním dali dohromady a Robert jim začal dělat šéfa. Chtěl se totiž pomstít svému šéfovi za výpověď z práce tím, že z garáží jeho firmy v Paříži ukradne 40 zcela nových vozů značky Porsche. Od té chvíle se vydával se za zámožného barona von Dahlberga a přesídlil do hotelového zámečku v Salzburgu, kde vymýšlel plány na krádeže vozů. Majitel autobazaru Thibaut si u něj totiž objednal několik Mercedesů, vozy Rolls-Royce, Porsche a další luxusní značky. Nový člen bandy tiskař Aichinger jim udělal nové pasy a tak líčil pasti na auta v okolí. S pomocí dvou zlodějů se jim postupně podařilo ukrást 30 aut, které pak úspěšně převezli na německých značkách z Rakouska do Francie. Mezitím se Robert zamiloval do bohaté právničky Claudie Klessingové (Anny Duperey), která vlastnila luxusní automobil Monteverdi Caprio, který bylo vyrobených jen 20 kusů. Když jí ho Mario ukradl na zakázku pana Thibauta, Robert zařídil, aby se jí auto vrátilo zpět a ona zato přijala pozvání na večeři a brzy byla ruka v rukávě, aniž by tušila, čím se Robert živí. Krádež aut v Rakousku naštvala šéfa policie komisaře Kauffmanna (Götz Kauffmann), který však nic nezmohl. Následně Robert naplánoval krádež Porsche bývalého šéfa, který provedl spolu s italskými zloději aut. Při akci ho však vyfotilo soukromé očko Fischer (Dieter Augustin), který Roberta sledoval na zakázku od konzula Barneta (Ivan Desny), který ho pak se společníkem doktorem Ahrensem (Günther Tabor) vydíral. Robert souhlasil s jejich podílem 30% z jeho akcí a pak naplánoval poslední velkolepou krádež. Pronajal si zámeček v Rakousku, kde uspořádal velký večírek pro pozvanou smetánku, která sem samozřejmě přijela ve svých luxusních vozech, které jim Robert vzápětí ukradl. Jenže fotograf Fischer, kterému se 10.000 šilinků odměny zdálo málo, vše oznámil komisaři Kauffmannovi, který pak trojici Mehring, Barnet a Ahrens zatkl. Netrvalo dlouho a kamarádi zloději vše řekli právničce, která jim poradila, jak dostat Roberta z vězení, což se při úsměvné akci povedlo. No a pak se všichni přestěhovali na Sicílii, kde byli zloději jako ryba ve vodě. Jak to pak dopadlo už prozrazovat nebudu, do konce filmu zbývalo jen pár minut, jelikož určitě stojí za to se na Únos aut podívat. Pro mne to byla velká nostalgie se na tento film podívat, ale ani dějově to nebylo úplně špatné, někdy tam bylo hodně kecání, ale pohled na ty krásné vozy a špetka humoru vše vynahradila. Suma sumárum, západoněmecký Únos aut ode mne získal tři automobilové hvězdy ***. () (méně) (více)