Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Recenze (1 617)
Na jednu stranu možná geniální, na stranu druhou totální úlet. Ruku na srdce, kdo po těch dvou a půl hodinách tupého zírání na nekonečně dlouhé scény, kde se při největším štěstí jednou za pět až deset minut sem tam někdo nebo něco pohne, bez přečtení knihy pochopil o co tady vlastně šlo, kecá. Kdo má rád valčík, jděte do toho, kdo ne, doporučuji shlédnout posledních 15min - úplně stačí. Pokud si troufáte a jedete od začátku - kdo u první půl hodiny neusne, tomu hodně štěstí v příštích 2. ()
Osobně se u většiny filmů začnu nudit k smrti, ale zde mne příjemně kolébala klasická hudba, na ročník ohromně vymakané kulisy a nakonec jsem si to docela užila. Jednu hvězdu dolů za schízoidní kakofonii a velmi, velmi pomalý děj..chrochtat nad vizuálem mi nevadí, ale ty nejnapínavější pasáže natáhnout místo dvou minut na dvanáct nebo rovnou na dvacet (závěrečné pasáže), to se fakt nedá. ()
Nejenže Kubrick natočil film, on natočil skvělý a neopakovatelný film, a to nejen kvůli jeho nedčasovosti, kterou vytvořil ,tak že když se na něj podíváte dnes nemáte pocit že se natáčel v šedesátých letech,ale tak celkově jak k němu přistoupil. Jeho pojetí vesmíru - správné pojetí - v němž se v podstatě nic neděje a je tam- ticho jedech beroucí a fascinující. Je to plné filozofických prvků, plné čistých tvarů navíc já mám vždy pocit že ten film a všichni v něm až příliš spolupracují přímo s divákem a k němu vznášejí své dotazy a prosby a obavy a objevení, prostě je to takový film, který nesedne všem, ale komu jednou sedne ten si ho už neodpáře. Nejzdikitalizovanější obraz vesmíru, nemůže být -alespoň pro mne - krásnější než Kubrikovo scenérie, která plyne samozřejmě a tak to co je v ní nepohltí ale zdůrazní. ()
Strašně přeceňovaný film. Vskutku pěkná myšlenka, na tehdejší dobu úžasné a převratné zpracování, hudba, kamera, herecké výkony super. Jen to prostě není zas tak úžasné no ne? Ta myšlenka je hezká, pěkně kritická, dotažená do konce, ale také velmi jednoduchá, naivní. Film plný metafor, v podstatě sám o sobě metaforou... Lidé na tom hledají spoustu detailů, aby dokázali Kubrickovu filmařskou preciznost a stává se z toho v podstatě takový sport. Mě se to hledání detailů také líbí, jenže na tom nejde vystavět celý film. A závěrem si ještě rejpnu do těch tolik omýlaných dlouhých záběrů. Polovinu filmu se díváme jen na poletující planety, lodě a astronauty a ani jednou to není zábavné, zajímavé, "dějpřinášející" nebo obohacující. Jsou to však záběry z doby před více jak 40-ti lety! A ač mi přijde neuvěřitelné, co dokázali vytvořit, tak my žijeme dnes a ne tehdy. Oceňuji převratnost záběrů (potažmo celého filmu), nikoliv však film jako takový. ()
Jedno z najdôležitejších diel svetovej kinematografie, je to v skratke príbeh ľudstva od počiatkov života na Zemi až po dobývanie vesmíru človekom. Vôbec nevadí, že vo filme je minimum dialógov, kľúčovú úlohu zohráva hudba a scény z vesmíru. Môj najobľúbenejší film všetkych čias... ()
Dokázalo ma to zaujať aj na čierno-bielej obrazovke s nemeckým dabingom, za x rokov som si to už pozrel vo farbe so slovenským dabingom, za x rokov som si zohnal Clarkovu knihu a potom som si to pozrel znova... Majster Kubrick to urobil sakramentsky po svojom, toto magické dielo sa jednoducho nedá ohodnotiť ináč ako 5 *. ()
Opravdu velmi nudné nějak to celé nechápu o čem to vubec má být ()
Mnohí to vypnú už krátko po začiatku, keďže vôbec nezachytia zámer tohoto kúsku. Ten sa skrýva ako slnko za zamračenou oblohou. Plná prázdnota ma zamrazila, ale nepotrebuje dlhé komentáre, to treba vidieť a vnímať, geniálne. ()
je pravda že mám rád filmy u kterých je divák nucen trochu přemýšlet ale ať sem u týhle "slátaniny" přemýšlel jak sem přemýšlel tak sem na nic nepřišel... možná moje chyba že sem nepochopil děj a podle mě ho nepochopilo 90% lidí co to vidělo... půl hodiny vřeštících opic mi stačil k tomu abych začal přemýšlet o tom jestli to má vůbec cenu dokoukat a bohužel sem to dokoukal. Bože jak tomuhlke někdo může dát 5 hvězd? vy snad víte k čemu je ten velkej černej obdelníkovej bazmek? akorát ke konci měl film trochu smysl když se loď snažila zabít svojí posádku ale to je asi tak všechno. ()
Film tvarici se dulezite, s velkym poslanim, jako ze ted si vsichni sednete na zadek a konecne poznate pravdu...omil je to prece Kubrick, takze spousta uchvatnych zaberu, az pedantsky dobre provedena technicka stranka s velmi zajimave zvolenou hudbou a na svou dobu jiste velke dilo, ktere posunulo hranice. Ale taky je potreba zminit, ze prevazne se u toho clovek nudi a doufa, ze to nedela zbytecne a ze na konci ceka velke a zaslouzene prekvapeni...Neceka:( ()
Vesmírná odysea je čtvrtý film , který jsem od Kubricka viděl (Osvícení, Olověná vesta, Mechanický pomeranč) a bavil mě asi ze všech nejmíň. Možná je to tím že jsem ho nepochopil , co však musím vyzdvihnout je vizuálně-zvuková stránka filmu. Vesmírné lodě tančící Vídeňský valčík jsou fascinující a triky jsou taky skvělé , když si uvědomíme kdy byl film natočen. Ale pokud to pojmu jako celek , tak jsem se trochu nudil. ()
Já byla dřív opravdu intektualka a dokazala čučet na velké nabarvené nic skoro dvě hodiny (a to se ještě přiznám že jsem si to pujčila na videokazete od docenta Kolesara z bratislavské VŠU) ()
Ten monolit je základným šutrom žánru Sci-Fi vo filme. Je to referenčná záležitosť a každý kto niekedy išiel točiť nejaké (seriózne) scífko, si ho vždy pozrel. Rozhodne to nie je to film pre každého a to je možno aj dobre. 2018: Tento rok to je už neuveriteľných 50 rokov od doby, čo sa v kinách prvý krát objavila Vesmírna odysea 2001. Je jej odkaz aktuálny aj pre dnešného diváka alebo to je len záležitosť pre fanúšikov retro sci-fi filmov? Na to sa pokúsim odpovedať v následujúcich riadkoch. Úsvit ľudstva: Planéta Zem pred miliónmi rokov. Alfa samci dvoch malých komunít ľudoopov zvádzajú verbálne teritoriálne boje o jediný zdroj vody vo vyprahnutej a suchom zmietanej Afrike. Víťaz môže byť ale iba jeden, čo pre stranu, ktorá prehrá znamená v budúcnosti nevyhnutnú záhubu, pretože zákony prírody sú nekompromisné. Lenže potom sa na stranu slabších postaví mocná sila - Monolit. Abstraktná myšlienka je najsilnejšia zbraň, ktorú dokáže poskytnúť a tá umožní slabšej strane vytvoriť prvú reálnu zbraň. 2001: Ľudstvo svoje „teritoriálne značkovanie“ prenieslo aj do vesmíru. Nemecké, Čínske a Britské ozbrojené letecké sily operujú na orbite modrej planéty. Na medzinárodnej stanici platí prísna vízová politika a „kmeňová nenávisť“. Postaví sa znovuobjavený Monolit na Mesiaci na stranu toho slabšieho, alebo si ho pre seba uchmatne ten najsilnejší? Nie, Monolit tentokrát iba „neutrálne“ vyšle k Jupiteru, k svojmu podstatne väčšiemu bratovi správu o svojom objavení. Záver: David Bowman precestoval milióny kilometrov, aby našiel svoju smrť na neznámej planéte, obývanej neznámymi bytosťami, ktoré stvorili oba Monolity. Áno, musí umrieť, aby sa mohlo zrodiť niečo nové, nová ľudská rasa, ktorá bude oprostená od svojich najtemnejších pudov, od svojho „teritoriálneho značkovania“ a svojich „alfa samcov“, ktorí do vesmíru a do spoločnosti vyspelých civilizácií nepatria. Ľudstvo musí „eticky“ dobehnúť svoj technologický vývoj. Áno, Vesmírna odysea 2001 je svojím posolstvom aktuálna aj dnes a bohužiaľ, zrejme bude aj za ďalších 50 rokov. ()
Po shlédnutí tohoto díla jsem honem šel hledat vysvětlení, co nám chtěl autor filmem říci. Žádné "oficiální" vysvětlení však neexistuje, a tak se můžeme jen dohadovat. Důvod existence několika posledních desítek minut filmu mi tedy nebude nikdy jasný a to nemám příliš rád. Pokud se však od toho oprostím, je film skutečně krásnou podívanou s mistrovskými záběry. Navíc celým filmem prostupuje napětí, které si udrželo mou pozornost i přes to, že se ve filmu skoro nic nestane, každý posun v ději trvá mnoho minut a je skutečně vychutnáván. Jinak dokonalý filmový zážitek mi tak pokazil pouze příliš alegorický konec, a tak strhávám * a hodnotím ****. ()
Asi nejdivnější film, který jsem kdy viděl. Od začátku do konce sledujeme velmi zvláštní scény s někdy zajímavým a někdy méně zajímavým dějem. Hudební stránka je takřka neuvěřitelná, místy sem trochu nepasuje, ale dohromady to celé působí neskutečně originálně. Ve své době film musel způsobit totální boom, protože efekty jsou opravdu skvělé. Při rozmluvě Hala s palubní posádkou během letu na Jupiter se člověk občas docela slušně zasměje. A ten lyrický konec nechápu doteď. ()
Pokud se zblázní počítač, který ovládá chod celé lodi a k rrodné planetě je to zatraceně daleko, nastává dramatický boj o přežití. Mysteriózní sci-fi pod taktovkou zručného režiséra vám připraví pár opravdu mrazivých chvilek. ()
U závěrečného čtvrthodinového psycha jsem asi 4x usnul a nakonec to ani nepochopil. :-( ()
Moj osobny TOP favorit medzi Sci Fi ()
Prepáčte mi za tento dlhý príspevok, ale urážajú a štvú ma komentáre, ktoré tvrdia, že nedokážem vysvetliť prečo sa mi tento film páči. Viem presne povedať, prečo sa mi to páči. Mám rád dlhé meditačné zábery, ktoré sú vizuálne prepracované tak, že sa na ne dokážem dívať ako na obraz. Sú úžasne farebné, s fascinujúcim zvukom okolitého sveta alebo presne sediacou, napr. ambientnou hudbou. Jednoducho sú skomponované tak, že dokážu zamestnať moju pozornosť na veľmi dlhú dobu. V podstate mi vôbec nejde o dej. Ide o tie obrazy a o to, aká emócia z nich na mňa pôsobí a akým spôsobom ma v danom momente ovplyvňuje. Pri nich potom čas uteká extrémne rýchlo a už vonkoncom ma nenudia. Viem, znie to neuveriteľne, ale takéto živé obrazy ma skutočne BAVIA. Upokojujú, povedané konkrétnejšie. A medzi moje najobľúbenejšie témy takýchto obrazov so zvukom príslušného prostredia patria témy ranného úsvitu niekde v prírode (a voalá, film ju ponúkne hneď v úvode) a vesmíru – a viem aj prečo – sú to miesta, kde je ticho, minimum ľudského vzruchu, chaosu a v prípade vesmíru aj poriadna porcia tajomna a priestoru pre vlastnú imagináciu__ Mne sa strašne páči, ako film narába so zvukom: Tam, kde by sa možno očakávali akési otravné orchestrálne pumpy, je totálne, ale totálne ticho a ak nie, jedinú kulisu vytvára prirodzený zvuk prístrojov alebo ľudského hlasu. Takéto mrazivé scény, ako odpojenie Halla 9000 alebo pád kozmonauta do otvoreného vesmíru, u mňa vyvolali oveľa väčšiu emočnú odozvu, prirodzenejšiu. Vesmír je v súčasnosti nekonečný. Čo to ten vesmír vlastne je a čo si kto môže pod ním predstaviť? Touto otázkou sa film zaoberá na svojom konci – tou ma zaujal– a, áno, tu som skutočne tú konkrétnu udalosť nepochopil (ak sa to vôbec dá), iba podobne ako hrdina čumel s otvorenou hubou nato, čo sa okolo neho deje, resp. s ním . To je mi však jedno, vôbec to pre mňa nie je podstatné -viem iba to, že každý si pri vesmíre môže predstaviť čo len chce a film s týmto tvrdením súhlasí a podporuje to. To je zároveň jediná nepochopiteľná (tažšie pochopiteľná) pasáž filmu – inak je to film s majstrovským, „nezainteresovaným“ prehľadným rozprávaním, minimalistickým prostučkým dejom pri ktorom si nemusíte lámať hlavu ani nad žiadnymi zložitými metaforami (kto však chce, určite si ich nájde) či logickými slučkami. Plynie to elegantne hlboko do vesmíru. ()
Nikdy jsem nedokázal pochopit, co lidé vidí na tomto nefilmu. Nemá žádný děj, ani pointu, většina času je strávena díváním se na efekty, které jsou po třech minutách nudné. Jediné pozitivum byl HAL, který je úžasnou postavou, dalo by se říct, že dokonce jedinou, kterou tento nefilm má. Přestože si myslím, že Kubrick byl dost možná nejlepší režisér všech dob, toto není film, toto jsou víc jak dvě hodiny ničeho. ()