Červený drak

80% - Napodruhé jsem si Červeného draka užil mnohem víc, než poprvé, před nějakými šesti lety. Atmosféru Jehňátek a Hannibala film opravdu bohužel neměl, ale zato mě potěšil vynikajícím začátkem, výkony hlavních herců a oproti Hannibalovi, kde postavy občas jednaly pěkně nelogicky, jsem zde nic takového nazaregistroval... (10.05.2007)

Hopkins tu byl asi víc vidět než v jehňátkách, ale škoda, že až na první scénku nebyl Hannibal "v akci". Dialogy mezi Nortonem a Hopkinsem byly sice vesměs zajímavé, ale postrádali větší jiskru. Tu jiskru, jako v jehňátkách s Fosterovou. Atmosféra mohla být temnější a hustější. Potenciál byl zcela nevyužit. TKdyby v celé trilogii byla alespoň zachována trojice Lecter-Starlingová (ve dvou případech)-Crawford s původními herci (jehňátka), myslím, že by to Hannibala, i Červeného draka pozvedlo o trochu výš. Je vidět, že Ratner je patlal a chtěl se svézt na jehňátkovské vlně a okopírovat všechno, co šlo. Ale jak už z filmového průmyslu víme, když dva dělají totéž, není to totéž. [Přesná stopáž: 124 min] (13.11.2005)

Jizvy nám připomínají, že minulost byla skutečná. Žijeme v primitivní době. Není ani barbarská, ani moudrá. Ještě před Clarice Starling se dr. Lecter „přátelil“ s jistým vyšetřovatelem Willem Grahamem, s kterým nejprve spolupracoval na nahánění jednoho masového vraha – a pak mu způsobil jednu nepěknou jizvu. Teď se Will se starým známým gurmánem setkává znovu. Při další naháněné. Půltucet výtečných herců, řada skvělých momentů, výborná Elfmanova hudba i Spinottiho kamera a velmi solidní závěr. Jenže ony momenty jsou následně popřené docela dost nezvládnutými scénami, absencí tempa a gradace a zmiňovaní vynikající herci se musejí popasovat s poměrně slabě načrtnutými postavami. Za tuhle „první“ kapitolu o Hannibalu Lecterovi se nicméně věčný rutinér a tvůrce ujetých komedií Brett Ratner rozhodně nemusí stydět, s ohledem na jeho průměrnou režijní filmografii je to důstojná záležitost, což je sama o sobě velká poklona!! (13.04.2013)

Červený drak samozřejmě nemůže obstát v porovnání s precizním a filmařsky působivým Mlčením jehňátek. Ještě pořád je to slušná filmařina, jenže Ratner představuje režijní průměr, je to prostě jen obyčejný filmový řemeslník, který jede ve vyjetých kolejích svých slavnějších kolegů. Chybí tady jednoduše působivé originální scény, ta jemná hra s divákem, která umožnila nejširší divácké obci překlenout se nad eticky problematickým námětem, kdy hlavním hrdinou je brutální masový vrah. S hereckým obsazením nemám problém, především Ralph Fiennes si svého psychopata evidentně užívá. Celkový dojem: 60 %. (31.01.2009)

Nikdy nesrovnávejte "Červeného draka" a "Hannibala" s "Mlčením jehňátek". Jsou to naprosto odlišné filmy spojené pouze postavou dr.Lectera - nic víc...Co říct o "Červeném drakovi"? Snad jen to, že jde o skvělý (nikoliv otrocký!) přepis ještě lepší knihy podpořený výbornými hereckými výkony a napínavou atmosférou. Hodně lidí se pozastavuje nad výkonem Anthonyho Hopkinse, ale já říkám, že byl opět vynikající - dr.Lecter tentokrát ze své šílenější stránky, kdy se nedokáže kontrolovat tak jako obvykle. Však kdo by se dokázal ovládat v cele tváří tvář vlastní nemesis? Z tohoto úhlu pohledu sir Anthony opět dokazuje, jak výtečným hercem je. V "Červeném drakovi" má však zdatného protihráče nejen v zajímavém Edwardu Nortonovi, ale především v Ralphu Fiennesovi, který Francise Dolarhydea vykreslil naprosto brilantním způsobem a je škoda, že se na plátno dostává až po poměrně dlouhé expozici...P.S.: Nikdy nezapomenu na to, jak jsme s Geminim a dalším kamarádem seděli v kině, "Červený drak" začínal koncertem baltimorské filharmonie a najednou se z orchestru ozval falešný tón flétny - je opravdu zábavné, když se v zaplněném sále ponuře a vědoucně smějí jen tři lidé a ostatní nechápou ;)... (15.11.2005)