Případy 1. oddělení

Po dvou seriích si troufnu říci, že je to jeden z nejlepších kriminálních seriálů co jsem na obrazovce ČT kdy viděl. Realistická práce policajtů odproštěná od akčních i jinak filmařsky efektivních scén (honičky, sex, bitky ) dělá ze seriálu originální, svěží a především velmi atraktivní podívanou. Vše podpořeno výborným castingem a předměty ac sparty praha ze soukromé sbírky Ondry Vetchýho. Doufám, že třetí serie na sebe nenechá dlouho čekat a když už budete v tom natáčení, tak vemte rovnou i čtvrtou sérku. (07.01.2014)

Přemýšlel jsem, zda nebudu vzhledem k epizodnosti všech dílů komentovat každý případ zvlášť, rovněž jsem celou dobu nosil v hlavě koncept delšího komentáře, kde se k těm báječným charakterům páně (paní) Kozáka, Korejse, Anděla, Pražáka, Sršně, Plíška a třeba i v neposlední řadě Netíka, Čulíkové, Vrány i té mrchy Drápové společně se všemi těmi hnüsy, jež si střihla banda méně či více známých tváří , rozmáchle rozepíšu, ale nakonec mi došlo, že to není třeba a že to tak vůbec necítím. Ono totiž mnoho slov, zejména těch prázdných, se dnes pomalu ale jistě stává vítaným standardem a i to bylo zejména v, co do kritiky dnešní společnosti nejsilnější,  3. řadě obsahem tohoto neuvěřitelného zjevu na českém seriálovém nebi.  A tak se vykecávat nebudu, napálím 5 hvězd a přidávám se k řadě fanoušků bezmezně obdivujících. (17.12.2022)

Viděl jsem už hromadu sraček, co se považovali za krimošky současnosti. A to jak z Ameriky, Skandinávie, tak dokonce i z tuzemska. Nicméně musím se přiznat, že Případy 1. oddělení mě na první shlédnutí okamžitě sejmuly. Prvním dílem mě sejmul především ten herecký atak, který slibuje jednu hereckou hvězdu vedle druhé. Druhým dílem jsem pak pochopil, že tenhle seriál si prostě nechce na nic hrát...on vypráví příběhy z okolí Prahy tak, jak se pravděpodobně opravdu stali. Bez příkraz, s upřímností a obyčejností, které si v tomto ohledu nesmírně vážím. Žádní nagelovaní a dobře nasvícení šampónci. Prostě chlapi, co po práci jdou na pívo, pak domů za manželkou a ráno se zase probudí s hlavou plnou sraček, které je třeba během dne důkladně eliminovat. Oceňuji, že Česká Televize to takhle zkusila a nesmírně si tohoto seriálu vážím. Zatím jsou to čtyři, ale pokud to celé takhle půjde dál, nebudu se bát dát i pátou hvězdičku. Jo a Ondra Vetchej si tu Spartu mohl trošku odpustit...Hlásím, že po druhé sérii navyšuji na pět hvězd. Ještě se mi nestalo, abych se těšil na pondělní pravidelnou českou kriminálku s Českou televizí. Díky a díky i hercům, kteří byli a jsou naprosto boží. Všichni, do jednoho! (14.01.2014)

Nejlepší český krimi seriál, který jsem doposud viděl. Jsou slabší díly, ale je více těch kvalitních. Výborně zahrané od nenáviděného Korejse, mistra Vetchého nebo Víti. Každá postava měla svou pozici a prostor, i takový Polívka, který hrál zkušeného policistu, který si jede svůj systém, neměl chybu. Po velmi dlouhé době tleskám tvůrcům, protože tohle je přesně to, kvůli čemu tu TV klidně zapnu. Netočit zbytečné seriály, které to jsou, nemusím snad ani jmenovat a radši natočit dalších klidně několik desítek dilů. Pár připadů jsem znal ze čtení novin nebo jsem o nich slyšel, pokud jsou všechny podle pravdy nebo ne, na to nehledím, protože tu šťávu, občas napětí a výbornou hudbu takový detail nikdy nezvrátí. (22.10.2016)

Tak jo, viděl jsem tři díly, u všech třech jsem pointy a zvraty odhadl asi tak 15 minut před kriminalisty a následně jsem byl nucený sledovat tu zvláštní provinční operetu, promiňte, velký pitaval z malého města plný krásného přehrávání, nesmyslné akce, která je totálně statická, ale hudba ji tlačí dopředu málem jako futuristický thriller. To rozkoukávání se do světa je zajímavé, ale scény typu rozhovor poldy a novinářky na studeném pustém parkovišti prostě pořád vypadají jako křečovitý derivát, kterému se divák zběhlý v estetice scandi-noir musí jenom lehce pousmát. Něco mi říká, že kdyby k údajně realistickým případům (občas o míře realismu silně pochybuju, resp. některé zkratky ve scénáři dost vraždí logiku dění) zkusili tvůrci zvolit syrovější přístup, nemuselo to zase působit až tak nejapně. Ale ten kontrast přiblblých peripetií a rádoby-osudového důrazu je na hlavu padlý. Ale chápu, že fenomén "pondělní detektivky na čété" a místní normalizační tradice "poldů s turkem, stařenou a rohlíkem" diktuje méně přísná kritéria. Po pár dalších rutinních dílech přihazuju hvězdu, dá se na to koukat jako na neurážlivou kulisu. Pro cukráře Enšpígla: když jsem naposledy mluvil s kamarádem detektivem, vyšteřoval skutečné případy, ne epizody seriálu. A když jsem posledně pustil telku, dávali tam epizody seriálu, ne skutečné případy. Mimochodem, Případy si dotyčný kriminalista velmi pochvaloval. Prý je to ze života. (14.01.2014)