Případy 1. oddělení

No, nevím, spousta rodičů běduje nad tím, že se jim děcka válí doma neustále přilepené k monitoru počítače nebo displeji mobilu, ale čtvrtá epizoda jasně ukázala, že pokud se dětem ponechá volnost, jsou mnohdy schopné sehnat si velmi slušně placenou brigádu. Holt je to hlavně o iniciativě. Už to nějakou dobu uzrávalo, ale teď už je jasné, že hlavním problémem kriminalistů z 1. oddělení nejsou ani tak pachatelé vražd jako spíš někteří jejich nadřízení, kolegové a nekalibrované teploměry. Jinak šlo o jeden z těch případů, které ve mně nevyvolávají nějaký zvláštní soucit s obětí, zato mě některé jejich momenty dokáží pěkně vytočit. Například ta matka byla přímo snová. / Poučení: Hlavní rozdíl mezi učitelem a pedofilem je v tom, že pedofil má ty děti opravdu rád. (12.02.2023)

Pátá epizoda druhé řady přišla s natolik zapeklitým případem, že vlastně ani nevím, jak dopadl, pokud dopadl (ale teď už díky mardunovi vím). Co všechno jsem měl možnost vidět? Vraždu bez mrtvoly, cestování po světě bez pasu, hlavního podezřelého jako vášnivého turistu, posunování hranice s Německem a svědomitého vyšetřovatele majora Dušana Vránu, kterému chyběla k dokonalosti jen větší míra flexibility. Nebo spíš jakákoliv flexibilita. V průběhu sledování tohoto dílu mě napadlo, že zatímco já jsem rozuměl němčině stejně jako duo operativců Pražák / Anděl, západočeský divák by zřejmě potřeboval překladatele k dialogům z Beskyd. Ano, šlo o zatím lingvisticky nejnáročnější epizodu a jsem moc rád za to, že se poručík Vítězslav Sršeň začíná učit anglicky. / Poučení: Kdo hledá, najde. Ale ne vždycky. / P.S. Při čtení komentářů / recenzí jsem narazil jen na jediný, který zaváněl duševním mrzáctvím, a to je vcelku pozitivní zjištění. (13.02.2023)

Šestá epizoda přišla s dalším zajímavým případem a jako bonus přinesla nějaké ty nedodělky z předchozího vyšetřování. Výsledek těchto nedodělků mě sice příliš nepotěšil, ale ukázal mi alespoň neortodoxní vyšetřovací metodu, která sice pro svou finanční náročnost zřejmě nenajde širšího uplatnění, přesto se mi postarala o dobře zapamatovatelný zážitek, a ten u mě zase vyvolal vzpomínku na žhavení na Bejšovci. Nemohl jsem si nevšimnout, že je zásadový major Dušan Vrána skutečně zásadovým jedincem, takže je sice nadále považován za studený čumák, ale už není na rozdíl od svého přímého nadřízeného totálním kktem. Velice se mi taky líbilo, jak se operativci v terénu nerozdělují podle schopností ale podle míry úchylnosti, kterou působí na své okolí. Pátou pěticípou jsem přihodil za pohled na spolupráci jednotlivých útvarů. / Poučení: Zapáleného kriminalistu stavidla nezastaví. (13.02.2023)

Musel jsem jít do pěti, protože to tehdy byla u firmy strašná ostuda. Převozníci měli v doupěti pěkný bordel, a přestože člověk dělá u jiné divize, tak tím smradem načichne (zvlášť, když nosí na zádech stejnou nášivku). :-) World Security:-):-) No, a pokud pak jeden musí jednat se zástupcem zákazníka, který má mocně vyvinutý smysl pro škodolibý humor, je to fakt zážitek. Na to, že jde o kauzu starou skoro šestnáct let, si ji pamatuju setsakra dobře. Sedmá epizoda mě hodně bavila. Téma mi bylo blízké, to už jsem vysvětlil, zpracování mi sedlo, opět došlo na meziútvarovou spolupráci a perfektně zahraný hlavní záporák zase vypustil nějaké ty korejsoviny. Podle mého názoru se Miroslav Hanuš v této roli překonával, cosi tak nesympatického se hned tak nevidí a já mu obdivně tleskám. Díl byl dobře napsaný, dobře zrežírovaný, dobře zahraný, celé mě to fest bavilo a neměl jsem vůbec žádný zájem, hledat na celé záležitosti nějaké hnidy. / Poučení: Lloydi plní závazky naprosto vzorně, pak ale (zcela pochopitelně) zvedají sazby. (14.02.2023)

Člověk holt nemá v životě nic jisté. Může být úspěšný (a přesto skromný), charakterní, tolerantní, nekonfliktní, všemi oblíbený i ochotný a nápomocný, a pak stačí, aby se našel nějaký sebestředný, namachrovaný dement a je po jistotách. Z mého pohledu se závěrečná epizoda druhé řady povedla, protože přinesla zajímavý případ, při jehož vyšetřování jsem se mohl zamyslet i zasmát a dokonce jsem zapochyboval o svém psychickém stavu, když jsem se přistihl při tom, že mi začíná být sympatický i major Dušan Vrána. Naštěstí nechyběl plukovník Josef Korejs, který mi skvěle posloužil v roli jakéhosi lakmusového papírku, díky čemuž jsem se ujistil o tom, že jsem stále v pohodě. / Poučení: Pokud nevěříš tomu, že je srážka s blbcem tím nejhorším, co tě může potkat, tento díl tě o tom možná přesvědčí. (15.02.2023)

Třetí řadu seriálu považuji za nejslabší, což ale neznamená, že by byla špatná. Vždyť i tentokrát jsem neměl žádný problém s tím, abych sérii ohodnotil silným čtyřhvězdím. Nepopírám, že pro mě bylo poměrně zábavné (napsal bych i znepokojující, ale faktem je, že jsem si už na podobné tupce, bohužel, zvykl) sledovat hnízdění nové ředitelky SKPV plukovníka JUDr. Radky Drápové, MBA a zavádění nových, převratných postupů do práce mordparty. Pokud by byly dovolené a knihy jízd už dříve vedeny v elektronické podobě, nejednoho pachatele by jistě přešla chuť na to, aby vůbec páchal. Nemluvě o tom, jak zajímavé a barvité by mohly být večerní zprávy, kdyby zkostnatělí kriminalisté nebránili vybraným influencerům v osvětovém natáčení na místě činu. Mě ale trochu štvalo, že podobné tahanice v průběhu této řady poněkud upozaďovaly samotné vyšetřování případů a samotné finále pro mě vyznělo víceméně alibisticky a tedy zvláštně. / Poučení: Nejdůležitějším předpokladem pro jakoukoliv vedoucí funkci je kvalitně vedený instagramový účet. (24.02.2023)

Start třetí série případů pražské mordparty byl pro mě po velmi kvalitní druhé řadě mírným zklamáním. Ale opravdu jen mírným. Nejsem zrovna velkým fanouškem Bolka Polívky, ale jeho major Václav Plíšek byl skvělý a tady mi citelně chyběl. Překvapilo mě i zmizení majora Dušana Vrány, to mi ale tvůrci v závěru vysvětlili k mé plné spokojenosti. Zase se mi jednou rozbublala krev v oběhovém systému, když mi bylo vysvětleno, na čem při vyšetřování vraždy skutečně záleží, a co je případně méně podstatné. Dopadení pachatele je pochopitelně důležité, mnohem důležitějším faktorem je ale zajištění toho, aby se nedostalo ven, že by mohl patřit k jakékoliv místní minoritě. Jo, jo, stále častěji si uvědomuji, že je pro mě současné politicko- aktivistické smýšlení záležitostí nadmíru záhadnou. No, alespoň zbyl nějaký ten prostor pro černočerný humor. / Poučení: Pokud si chceš krájet salám, nos si vlastní nůž. 4*- (16.02.2023)

Druhá epizoda třetí řady mě oslovila víc než předchozí díl. Faktem zůstává, že mi až nečekaně mocně schází major Václav Plíšek, ale to není důvodem pro snižování hodnocení, to jsem si jen tak posteskl. Případ jako takový mě zaujal, scénář byl pěkně vymazlený a dialogy byla radost poslouchat. Po dlouhé, ale opravdu dlouhé době jsem viděl Oldřicha Navrátila v roli, pro kterou jsem netrpěl pocitem zoufalé trapnosti. No, na to, že se všechno neslo spíše v komorním duchu, jsem se velmi dobře bavil a tento díl mi prostě sedl. / Poučení: Vyhodíš ho dveřmi, vrátí se oknem. (16.02.2023)

Třetí epizoda mě vážně potěšila a pátou pěticípou jsem nepřidal jen pro nešťastnou volbu představitele hlavního podezřelého, kvůli níž jsem měl rázem jasno, zatímco se kriminalisté museli lopotit s hromaděním důkazů. Jasně, když má představitel pachatele předvést pořádný herecký výkon, není ho možné vybírat z komparzu takových seriálových perel jako Ulice, zároveň se ale musím rozloučit s prvkem napětí. Ale čím mě tedy díl tolik potěšil? Vyšetřování případu bylo zajímavé, ale hlavně se na scéně objevil prduch Václav Plíšek, na jehož absenci jsem si stěžoval od počátku třetí řady. A aby toho nebylo málo, po chodbách a kancelářích oddělení se pomotával mílius plukovník Josef Korejs, kterému jsem i přes momentální přínos k případu nevěřil ani nos mezi očima. Každopádně jsem se i tentokrát moc dobře bavil, a to je důležité. / Poučení: Před sociálkou se berle neodkládají. (17.02.2023)

Vietnamci si dlouhodobě s přehledem drží status mé nejoblíbenější místní menšiny. Proč? Jsou až neskutečně pracovití, při pohledu na jejich tváře se nelekám, jsou učenliví, a ti z nich, kteří se u nás už narodili, ovládají češtinu často lépe než mnozí našinci. Jasně, netěší mě, že jsou někteří z nich pilní i na drogové scéně, ale co už nadělám. Celý tento úvod jsem napsal jen proto, abych vysvětlil, proč mě čtvrtá epizoda tak bavila. Neměl jsem dokonce problém ani s tím, abych pochopil takzvané asijské myšlení, protože mě vždycky fascinovalo Japonsko, takže v tomto ohledu jsem byl před kriminalisty o krok napřed. Stále více mě baví pracovní postupy kapitána Petra Anděla, zatímco kapitán Martin Pražák mě už svým namachrovaným chováním začíná silně otravovat. A znovu mě naprosto dostala nová korejsovina; tahle se jejímu autorovi fakt povedla:-) / Poučení: Vietnamci jsou sice menšího vzrůstu, ale o to víc vydrží. (18.02.2023)

Jo, jo, sotva jednu minoritu pochválím, hned se vynoří další. Jenže s touto mám diametrálně odlišné zkušenosti (ano, i osobní), proto tentokrát na její chválu nedojde. Případ byl pro mě každopádně zajímavý, a přestože jsem měl podle způsobu provedení činu o pachateli hodně rychle jasno, nemůžu říct, že bych cítil zklamání. Tvůrci se tentokrát pustili do hlubšího prokreslení vnitřního světa jediné ženy v týmu a já musím poznamenat, že se scénáristům daří chlapi mnohem lépe, ale do žen asi příliš nevidí a zvládnou tak maximálně dilema dítě vs práce. Hmmm, to nebylo příliš objevné. Okrajově se opět mihnul Václav Plíšek, kapitán Martin Pražák na mě s každým dílem působí jako větší a větší buran, jeho nadřízenému taky zjevně odchází nervy, ale zcela nepřipraveného mě zaskočil plukovník Josef Korejs. Namísto další korejsoviny se projevil jako zkušený profesionál, a to bylo fakt divné. Čuju zradu. / Poučení: Když Rádžastánci sfoukávají šlehačku, zkontroluj si okapy. (18.02.2023)

V šesté epizodě třetí řady se řešil případ vraha taxikářů, který patří k těm známějším a jehož detaily si paradoxně příliš nevybavuju. Ale tím líp pro mě, alespoň si budu moct počkat na to, s čím přijdou kriminalisté. Zatím můžu jen říct, že má nervozita z plukovníka Korejse se stále stupňuje, protože pořád nevěřím tomu, že by u něj mohlo dojít k tak výrazné změně k lepšímu. No, co já vím, možná to tak je a tvůrci s jeho pomocí vyvažují občasné cholerické výlevy majora Tomáše Kozáka a přebujelé ego kapitána Martina Pražáka. Po zhlédnutí tohoto dílu mi v paměti každopádně zůstalo spíše to dusno na pracovišti než samotné vyšetřování, a to je divné. / Poučení: Taky bych uvítal dobrovolníka, který by mi naštípal a uložil dřevo na zimu. (19.02.2023)

V předchozí řadě se na pokračování hledalo tělo k vraždě, tentokrát to vypadalo, že se budou tvůrci delší dobu věnovat případu vraha taxikářů, ale přelstili mě a celou záležitost ukončili dříve, než jsem čekal. V sedmé epizodě mě ale mnohem více zaujala vražda v tramvaji, a to z toho důvodu, že kriminalisté často konstatují, že dokonalý zločin neexistuje. No, a tady se ukázalo, že to asi nebude tak úplně pravda, protože je zjevně možné provést dokonalou vraždu, pokud je člověk spontánní. Pokud všechno v této kauze proběhlo alespoň přibližně takovým způsobem, jakým tvůrci celou záležitost prezentovali, pak to pro mě byla neuvěřitelně bizarní záležitost. Jak mi někdo řekne, že ho opravdu fest bolí záda, volám preventivně policii. / Poučení: Vždy dbej na to, abys nebyl ve špatném čase na špatném místě. (19.02.2023)

Jako velkého fanouška sociálněsíťových manažerů mě tvůrci v osmé epizodě potěšili novým obsazením ředitelské pozice. Plukovník JUDr. Radka Drápová, MBA na mě udělala skutečně velký dojem, takže tuším, že budu muset k již zavedenému pojmu "korejsovina" přidat i "drápovinu" (nebo "drápinu"?). Kromě dalšího boje s větrnými mlýny přinesl tento díl i nemálo zajímavý případ, při jehož rozkrývání jsem se slušně bavil. A znovu jsem měl velmi nepříjemný pocit z toho, že byl kapitán Josef Korejs opět zralý na pochvalu. Já si na to nějak nemůžu zvyknout, ale mám pocit, že se mé nedůvěře v jeho osobu brzy dostane jisté legitimity. / Poučení: Nebuď chrt. (21.02.2023)

V deváté epizodě mě asi nejvíce zaujala postava agilního podpraporčíka Marka Hlučího, která je snem snad každého zkušeného kriminalisty. Podpraporčík hbitě odhadl vážnost situace, zjistil, kudy pachatel vnikl do objektu, samotné místo činu nenarušil případným neopatrným konáním, přesně vyhodnotil situaci, při ohlášení zločinu perfektně dodržel služební postup a i během následného pátrání po pachateli zůstal klíčovou postavou týmu. No, a k samotnému ději; já jsem sice cynik, ale způsob, jakým se tvůrcům podařilo vykreslit dvojici pachatelů, ze mě dělá empatického lidumila, který by mohl být dáván skoro za vzor novým generacím. No, to asi ne, těch nedostatků mám přece jen víc, to ale nic nemění na tom, že byl devátý díl krajně nepříjemnou záležitostí, která mě donutila k zamyšlení. Já tedy nejsem příznivcem práva útrpného, které by s přehledem zajistilo upřímné doznání klidně i deseti vrahů k jedné vraždě, ale důvodně se obávám, že v budoucnu nebude možno vyslýchat sprosté podezřelé za absence švédských stolů a nealko baru. / Poučení: "Konečně je po nich. Ale je mi jich moc líto." Za mě jasná polehčující okolnost. (21.02.2023)

Je vidět, že bych ze sebe měl přestat dělat Nostradama, protože kapitán Josef Korejs navzdory mým předpokladům nadále seká latinu a zůstává cenným členem týmu. No, řešit podobný případ bych fakt nechtěl. Pokud je motivem k vraždě (nebo k zabití) jen taková pitomost jako tady, pak to musí být pro kriminalisty opravdu za trest. Zároveň šlo znovu o záležitost, která jasně ukázala, že by člověk neměl nikdy opouštět svůj dům nebo byt bez toho, aby měl čisté spodní prádlo a sepsanou poslední vůli, protože nikdy neví, kdy a na koho venku narazí. Nová osobní zkušenost majora Tomáše Kozáka zase jasně potvrdila, že když jeden činí čertu dobře, peklo je mu odměnou. / Poučení: Mobilní telefon je jako oheň. Dobrý sluha ale zlý pán. (22.02.2023)

Můj vztah k naší justici se téměř s každou další epizodou seriálu zhoršuje. Vždycky, když se na závěr dočtu o tom, že byl původně vyměřený trest snížen, dostávám chuť podívat se na nějaký ten díl z Dextera. Fakt by mě zajímalo, jaká se zrovna v tomto případě našla polehčující okolnost. Asi jí bylo to, že pachatel po vraždě vzorně uklidil svůj pokoj a odpadky vyhodil uvědoměle do kontejneru. Fuj, to jsem se zas nas...vytočil. Včera jsem psal, že nejsem příznivcem práva útrpného, to jsem se ale špatně vyjádřil. Nemělo by být používáno při výsleších, ale po odsouzení podobných individuí jako tomu bylo zde, bych ho rád viděl jako doplněk uloženého trestu odnětí svobody. Jo, jo, jak jsem taky včera napsal, mám k dokonalosti hodně daleko. / Poučení: Výsledky dnes nejsou rozhodující, důležitý je mediální obraz. (22.02.2023)

Vyšetřování případů, v nichž figuruje některá z východních mafií, mě nikdy příliš nebralo, a ani tentokrát se můj názor na věc nezměnil. Víc než samotný případ mě zaujalo spíše dění na oddělení, a to asi není u kriminálního seriálu úplně dobře. Tvůrci mě navíc silně otrávili tím, že se vydali ve stopách některých našich sportovních komentátorů, a tak jsem se opět jednou dočkal používání vzorů Němec a Japonec, takže podezřelým nebyl Armén ale Arménec... Co bude dál? Slova jako Mongolec a Kazachstánec už znám z džudistických tatami, budou následovat i Angličanec, Francouzec a Italec? No, případ mě příliš nebral a násilí spáchané na naší rodné řeči mě úplně otrávilo. / Poučení: Uč se cizí jazyky, tím naším se za chvíli nedomluvíš ani doma. 3*- (23.02.2023)

Ha! Zcela zbytečně jsem si v komentáři / recenzi  k desáté epizodě sypal popel na hlavu. Podceňoval jsem se sice, ale ukázalo se, že jsem pořád bystrouš. Musím ale uznat, že to tvůrci dokonale zamlžili a pěkně si mě povodili. Závěrečné vyšetřování se mi zdálo být mnohem zajímavější než to předchozí, ale jeho zásadním nedostatkem bylo to, že jsem hned v úvodu správně určil pachatele. Ale to nic, za to tvůrci asi nemohou, vždyť už přece všichni víme, jak jsem předvídavý, že jo? S případem a s jeho vyšetřováním jsem byl tedy spokojen, zakončení dějových linií jednotlivých postav mě ale příliš nenadchla. Přišla mi trochu zkratkovitá a málo uvěřitelná, v jednom případě jsem cítil dokonce silné znepokojení, když jsem si uvědomil, kde může skončit člověk, který v životě ve všem selhal. / "Počítám s vámi do čela nově vytvářeného týmu." "A kolik v něm bude lidí?" "Na to stačíte sám." / Poučení: Doživotí nemusíš dostat jen u soudu. (23.02.2023)