Love Story

Úvodní spoiler mi připadal jako krok vedle. Po shlédnutí jsem byl za něj vděčný, neboť jsem ho chápal jako diváckou přípravu na jasný a tragický závěr. Jak říkal profesor Sean v Good Will Hunting. "Poznáš co je ztráta jen tehdy, když máš někoho raději, než sám sebe." Bez klišé, patosu a s autentickým vyobrazením životních cílů a rodinných hodnot. Brutálně dojemná záležitost s fantastickým výkonem hlavního dua. (26.08.2020)

Na 1. máje je takřka povinností pro filmového maniaka mého formátu se podívat na nějaký dobrý romantický film. Dle všeobecného hodnocení snímek Love Story vypadal na tu správnou směsici hezkých i smutných okamžiků. V tom rozhodně nezklamal, v jednotlivých scénách spolu o místo na výsluní bojují jadrné laškování, vtipné komentáře a téměř památné věty obou hlavních protagonistů. Ali MacGraw svýma šibalskýma očima a širokým úsměvem okouzluje ze všech filmových záběrů. V závěrečných minutách je to ale trošku kontraproduktivní, protože to, v jakém by měla být stavu, s jejím vzezřením moc nekorespondovalo. Ryan O’Neal v roli sympatického mladíka s blonďatou hřívou neposlušných vlasů je zkrátka nevinnost sama. A tak se mu jen těžko věří role bouřliváka a „černé ovce“ rodiny, kterého už ho nebaví poslouchat otcovy příkazy. I tak mě ale víc zajímal právě vztah mezi těmito dvěma titány, než až trošku kýčovitá láska mezi dvěma rozdílnými sociálními třídami. Celkově jsem měla problém najít si cestu k zamilovanému páru. Ani v poslední třetině snímku jsem neměla pocit, že s nimi soucítím jako s jinými. Minimálně mé oko zůstalo suché, což už něco znamená. Možná tomu dám ještě někdy v budoucnu druhou šanci a najdu správné propojení, ale momentálně mě film minul docela zásadním obloukem. Průměr pak hodně napravuje hudba (Francis Lai), která je naprosto famózní a právem byla oceněna u odborné veřejnosti (rozuměj, dostala Oscara za "Original Score"). (01.05.2013)

Je moje blbost, že se na to koukám, když tyhle romanticko-ubrečený filmy nemám vůbec rád. Ale zrovna jsem na to náhodou natrefil v televizi, tak jsem to zkouknul. Výhoda filmu je v tom, že hned v první větě je divákovi vyzrazeno, jak to dopadne, takže pokud vás tento typ filmů nebere, můžete to klidně hned po tom úvodnim monologu vypnout a cca 1,5 hod času si ušetřit. Jinak se jedná o celkem obyčejný romantický drama. On je bohatej, ona chudá, on ji chce, ona si myslí, že je blb, nakonec se daj dohromady a žijou spolu šťastně až do smrti. Akorát ta smrt přijde nečekaně rychle. Nejzajímavější z celýho filmu pro mě byl asi debutující Tommy Lee Jones. Jinak mě na tom vůbec nic nezaujalo. (29.01.2020)

toto nie je žiadny béčkový, presladený, patetický romatnický film, toto je láska...krásne citlivo a prirodzene natočené a taktiež veľmi smutné...už na začiatku sa dozviete k čomu dospejeme na konci a aj tak sa s tým nebudete chcieť zmieriť a dúfať že sa to nejako zmení...slzy boli...zožral som tento film aj s navijákom...a výborná hudba len vylepšila celkový dojem (04.03.2012)

Jak všední název film dostal, tak i absolutně obyčejné zápletky a děje se zuby nehty drží. A je pro mě překvapivé, že funguje. To je zapříčiněno hlavně přesnými herci, jež se drží skvěle napsaných charakterů, kterým je nemožno nefandit a nepřát lásku. Vždyť korejskou romantickou klasiku A Moment to Remember můžeme považovat za remake melodramatu Love Story z roku 1970. 80 % (19.03.2011)