La Révolution française
La rivoluzione francese
Die französische Revolution
The French Revolution
Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(více)Recenze (88)
Tuto fresku, mohu jen doporučit. Sám jsem vždy provolával že revoluce je jediným spolehlivým způsobem, jak by měl lid řešit svou bídnou situaci...zatím žádný film k danému tématu mě nedokázal přesvědčit, že to tak není.Ale tenhle ano.Zcela změnil moje smýšlení o revolucích...zprvu totiž vypadají velmi slibně...jenže když jsem zahlédl dav povstalců kteří nesou hlavy nevinných lidí nabodnuté na píkách...taková urážka, ta neúcta k člověku, který má jméno jako my všichni ostatní a který má něco za sebou, toho prostě naporcujem jako nějakýho bezcennýho dobytka...no...prostě se na mě ihned snesla tíha a popadla mě úzkost...tím spíš, že tento film je jenom věrným obrazem historických skutečností.Ke konci mi už bylo jako bych prožil nějakou revoluci a vím o ní svoje... ()
Excelentní zpracování s historickou hodnotou. Film jsem viděl pouze jednou před lety ve školní lavici při hodině dějepisu a od té doby marně čekám na jeho uvedení na ČT. ()
Francouzská revoluce je tak rozsáhlé téma, že i tento 6 hodinový film musí vzít některé věci více hopem a některé opomíjí (smrt desetiletého dítěte a nástupce Ludvíka XVII., který byl po popravě rodičů "převychováván" nechutným jakobiánským prasetem a po jeho smrti strávil poslední dva roky života v cele, izolován od okolního světa a nakonec údajně zemřel na tuberkulózu, údajně). Jinak jsou ale historická fakta přesná, herci vynikající (Danton, Ludvík) a těch šest hodin mi uteklo jako voda. Také jsem byl po rozjezdové části překvapen velkou brutalitou některých scén a asi nejvíce filmových poprav gilotinou ever. Kvituji rovněž nečernobílost všech hlavních postav. Každý má své světlé i temné stránky, které se během let mění se zvyšující či snižující se politickou mocí. No zkrátka pět hvězdiček občané. ()
Opravdu dlouho to tu na mě koukalo, než jsem si to pustil. Sakra proč jsem na to nekoukal již dříve? Francouzi se vyšvihli. K 200. letému výročí revoluce natočit takovýto výpravný film je fakt bomba. CO je důležité, je fakt, že se to přesně drží i historické skutečnosti, což by divák mohl ocenit. Přehlednost mezi postavami je také dobrá a k tomu ty kostýmy, prostředí apod. No doporučuji všem. Za mě obrovský palec nahoru. ()
Velmi povedené ztvárnění historických událostí, které, jak nám neustále tvrdil náš dějepisář, odstartovaly nové dějiny. Místy je tam určitý patos a přehrávání, nicméně určitě se jedná o povedenou a kupodivu i historicky věrnou sérii. Jen mi chyběl na konci Napoleon :-) ()
Člověk má pocit,že před ním ožívá historie.Skvělé herecké obsazení,ve kterém dominuje Andrzej Seweryn jako Robespiere a Jane Seymour jako Marie Antoineta.. ()
Ano film stojí lehce na straně revolucionářů Dantona a Desmoulinse a idealizuje si je jako hrdiny za svobodu, přitom však nijak nezamlčuje např. to, že rychlé soudy, které se staly přímo symbolem teroru, byl Dantonův nápad. Ani ta královská rodina ve filmu nevypadá tak strašně. Tedy o černobílosti se mluvit v žádném případě nedá. Myšlenky revoluce nakonec jsou tím hlavním, o co jde. Jinak historicky je to velmi věrné a přináší i divácky přitažlivé, ne však tolik zásadní události. Např. vylepšení ostří gilotiny Ludvíkem XVI. Ironické na tom je, že zanedlouho pod takto vylepšeným ostřím sám skončil. Herci jsou opravdu dobří, zejména Brandauer se do role vžil. Bohužel takovou Claudii Cardinal jsem vůbec nezaregistroval. ()
Výborný způsob, jak nám, prostému lidu, přiblížit unáhlosti Francouzské revoluce. Na začátku mesijé Necker informoval krále, že země má velký dluh, způsobený náklady dvora, životním stylem její výsosti Marie Antoinetty a vojenskou podporou amerických kolonií v boji za nezávislost. Bylo potřeba svolat generální stavy, které mohly odsouhlasit zvýšení daní, aby mohl být dluh zapraven. Tam si třetí stav (tedy ti, kteří nebyli ani aristokraté ani duchovní) vyvzdoroval rovnoprávnější postavení. A pak už to jelo. Obrovská sociální dynamika. Král byl časem uvězněn. Národní zhromáždění naznalo, že Ludvík Kapet musí být gilotinován, páč to byl symbol, v nově ustavených poměrech tím, že existoval, to byl vlastně REBEL! Pak už to trochu pro každého účastníka připomínalo jízdu na tygrovi, protože ani ten nejzapálenější zastánce revolučních myšlenek si nemohl být jist, zda nebude obviněn a odsouzen za vlastizradu. Ať žije revoluce! Smrt zrádcům! ()
Toto nic v šesti hodinách se pro mě postupem času stalo nedokoukatelné... ** dávám za pokus vykreslit důležité historické události, které změnily celou Evropu. ()
Rozmáchlá minisérie s hvězdným hereckým obsazením. Pravda, u prvních dvou dílů jsem měl problém s až příliš pomalým tempem vyprávění. Druhá polovina je ale mnohem svižnější a já si tak mohl naplno vychutnat skvělé herecké výkony Klause Marii Brandauera a hlavně Andrzeje Seweryna. Čeho si ale na této sérii nejvíc vážím je fakt, že nenabízí žádný zromantizovaný pohled na revoluci a v plné nahotě ukazuje děsivý teror, který rozpoutal fanatik Robespierre. ()
Francouzskou revoluci nakonec hodnotím pěti hvězdičkami. Ano, má sice spoustu chyb, především někteří herci přehrávají až hamba (třeba Danton v podání Klause Maria Brandauera mě většinou neuvěřitelně vytáčel), ale cením odvahu tvůrců, že vůbec šli do podobného projektu a co víc, že se nestyděli ukázat revoluci také z té druhé strany (třeba zabíjení vězňů v záři 1792 mne až vyděsilo). Stejně tak děkuji ČT, že se nebála do vysílání pustit nesestříhanou verzi, jak jsem se dočetl v jednom z místních komentářů. Mimochodem, může to znít zvláštně, ale celou dobu jsem neustále soucítil s královským párem a upřímně, bylo mi jich líto... :( Co všechno oni museli v těch posledních letech vytrpět, hrůza. ()
"Liberté, égalité, fraternité"! Takmer dokonalá prednáška o dejinách Veľkej franzúzskej revolúcie, ktorej nechýba výpovedná faktografická hodnota, umeleckosť ani potrebná dramatizácia. Pre všetkých študentov dejín novoveku by mala byť povinnou! ()
Vzory dnešných súdruhov požrali sami seba. Ach, ako dobre sa na to pozerá! ()
Historie neznamená pouze výčet letopočtů a událostí, jsou to především epochy vyplněné společenskými náladami, a na ty, které panovaly v 18. století ve Francii, přináší komplexní pohled tento film. Během čtyř dílů se zúčastníte všech důležitých okamžiků revoluce (pád Bastily, povstání na Martových polích…) a seznámíte se s významnými osobnostmi tehdejší doby (král Ludvík XVI., jeho manželka Marie Antoinetta - dcera Marie Terezie, vojevůdce markýz de La Fayette, vůdcové revoluce Georges Danton, Jean-Paul Marat, Maximilien Robespierre…). Kolečka revoluce se postupně rozjíždí, děj graduje a v samotném závěru gilotina lítá nahoru a dolů jako výrobní linka japonské automobilky a diváka doslova mrazí v zádech při přehlídce krvavých a ne vždy humánních události a idejí tvořící základy naší moderní společnosti. Menší stín na celkové hodnocení hází neukázání filosofických myšlenek, z nichž revoluce vzrostla. Jean Jacques Rousseau je zmíněn pouze v závěrečném dílu a ještě z úst Robesbierra, který jeho učení chápal a praktikoval v extrémní formě, přitom právě dílo tohoto velikána stojí u zrodu moderních státních zřízeních, z jeho myšlenek byla vytvořena americká a po ní i francouzská ústava. Pokud vás zajímá Rousseauův vlivu na revoluci, doporučuji knihu Bláznova moudrost od Liona Feuchtwangera, poutavou formou po této stránce film perfektně doplňuje. ()
Velice kvalitně natočený seriál. Nadchly mě vedlejší postavy, kterých je tu přehršel a chovají se neskutečně přirozeně oproti např. Dantonovi, který je až moc zahraný. Budu rozumovat, protože jsem si o revoluci a jejích protagonistech přečetl několik článků. Jakžtakž lze pochopit jistou schematičnost, zkratkovitost, ne už tak nelogičnost děje. To, že postavy říkají věty pronesené ve skutečnosti někým jiným, vem čert. Robespierre zřejmě vůbec nebyl takový šílenec a zloduch, jak je zobrazen, ale třeba v době natočení panoval mezi historiky jiný názor. Následující věty budete brát jako puntičkářství, ale pokud už tvůrci chtěli vypíchnout jen některé důležité postavy, mohli vybrat aspoň ty opravdu důležité, protože většině diváků je fuk, co je tam za člověka a nadšenec by aspoň byl rád :-) Prim v pádu "neúplatného" hrají kromě správně zdůrazněných Collot d´Herboise, radikála zodpovědného za popravu cca 2000 lidí v Lyonu, a denunciátora Vadiera, poslanci Barère de Vieuzac, který byl tehdy spíš zaskočen, a Lindet, který proti Robespierrovi údajně nikdy otevřeně nevystupoval, ale naproti tomu odmítl podepsat příkaz na popravu dantonistů, ačkoliv v seriálu při tom ještě aktivně asistoval (ač do určité míry nerad). Úplně jsou opominuti Billaud-Varenne, který se mihne jen jako navrhovatel prvního dne roku 1 francouzské revoluce, přitom byl jedním z čelných představitelů Výboru pro veřejné blaho, hamižný a bezohledný Tallien, úplatný bohém Barras (v seriálu pouze jako velitel jednotky dobývající radnici) a muž v pozadí Fouché, pravděpodobný autor pochybného Robespierrova seznamu a budoucí ministr policie v několika vládách. ()
napráskané dobrými sympatickými herci, výpravné, s parádní hudbou - revoluce, jak má být - na přijatelně velké (ani moc ani málo), epické ploše ()
Film, který velmi úspěšně balancuje mezi historickou freskou, poučně zachycující dějinné události, a poutavým příběhem, který sledujete jedním dechem. Navíc byl natočen ještě v době, kdy se filmy točily na autentických místech a Hradčanské náměstí nepředstíralo Place de la Concorde. K tomu výborné herecké výkony, strhující hudba. ()
Francúzska revolúcia je moja najobľúbenejšia časť dejín, mám o nej naštudované viac než dosť. Film zobrazuje všetko celkom verne a autenticky, aj keď niektoré herecké výkony sú len priemerné, tak tento snímok je pre mňa klenot. Treba si uvedomiť, že to bolo natočené k 200. výročiu revolúcie a cieľom nie je diváka pobaviť, ale pripomenúť mu okamihy, kedy sa menila história. Videl som tento film asi desaťkrát, aj originálnu (4 diely), aj skrátenú verziu. Zaujímavé, že majú odlišný český dabing, pričom ten v skrátenej je oveľa lepší. Chválim skvelú hudbu, najmä titulnú skladbu "L'hymne à la liberté" a tiež "L'exécution de Danton et Desmoulins", ktorá hrá počas popravy Dantona a Desmoulinsa. 100% ()
Silný film. Ta historická "kdyby" - kdy se již nedal vývoj směrem k republice, bezuzdnému násilí "ulice" a fanatiků ctnosti nedal zastavit ? Pozorujete jednu chybu za druhou. Chyby, kterých se dopouští stoupenci monarchie - absolutní či konstituční. Chyby umírněných stoupenců změn, sloužících v prvé řadě Francii. Pozorujete změnu osobností. Změnu osobnosti Jeho Veličenstva Ludvíka XVII., jehož hrdost tváří tvář předpojatým soudcům nelze neobdivovat. Změnu osobností liedrů revoluce; jak postupně ztrácejí lidskost a přemáhá je fanatismus revoluční nenávisti, fanatismus idealizované ctnosti, kterou hodlají zavést bez ohledu na počet obětí. Sledujeme i jejich konec, revoluce požírá sama sebe. Dodnes je počítán odkaz francouzského revolučního běsnění mezi pozitivní odkaz lidstvu. Svoboda, rovnost, bratrství; svoboda - ubít koho chci, rovnost - skrze likvidaci nadprůměrných jedinců, sbratření - v klubu vrahů. ()
Velkolepý historický snímek o jedné z největších událostí francouzských dějin nabízí především výborné herecké výkony, dokonce jsme si mohli užít Christopha Leeho v roli kata Charlese Henriho Sansona. Jen pro doplnění a zajímavost bych uvedl, že po popravě Maximiliena Robespierra následovala ještě poslední vlna teroru pod vedením veřejného žalobce revolučního tribunálu Antoina Quentina Fouquiera-Tinvilla, který byl taktéž nakonec popraven gilotinou, a to 7. května 1795. ()