Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(více)Recenze (84)
Tato k dvousetletému výročí revoluce natočená minisérie je krásným shrnutím nejpodstatnějšího dění ve vzrušené Francii mezi lety 1788-1794. Na IMDb jsem se v jednom komentáři dočetl, že prý hlavní postavy Robespierra a Dantona jsou zde z komplexních historických figur ztěstnány do postav dokonalého hrdiny a zavilého padoucha. Což je totální nesmysl a pravý opak je pravdou. Jsou-li některé vedlejší postavy a děje podrobeny (nutnému!) zjednodušení, dovolím si tvrdit, že tak tomu není právě u Dantona (v podání jako vždy geniálního Brandauera), který je zde vykreslen coby zkorumpovaný sebestředný konjunkturalista, ale také strhující řečník a člověk, jenž si dokáže zachovat zdravý rozum, když kolem zuří šílenství. Robespierre (hraný charismatickým Polákem Sewerynem) pak je vykreslen stejně nejednoznačně: Neúplatný idealista a brilantní politik, který však stále více ztrácí kontakt s realitou a upadá do zajetí bezbřehého fanatismu, v němž neváhá poslat pod gilotinu nejlepší přátele. Souboj mezi těmito a dalšími skvěle napsanými postavy rozhodně stojí za vidění! A těch krásných scén! Třeba ta trpce ironická, v níž Ludvík XVI. doktoru Guillotainovi poradí, kterak zdokonalit jeho nový humánní popravovací přístroj... ()
Po prvním dílu: monumentální výprava, skvělí herci v pedantické rekonstrukci událostí Velké francouzské (buržoazní) revoluce z pohledu novináře Camilla Desmoulinse, jednoho z hlavních představitelů kordilérského klubu. Film má jednu nevýhodu, totiž že je mrtvý - je to prostě oživlé museum. Napovídá tomu i pedantický scénář, snaha nacpat do dialogů maximum historických informací a tak je znepřehlednit a znepřirozenit. Kdyby nebyla sama francouzská revoluce tak zajímavá, asi bych musel hodnocení ještě snížit právě kvůli nefilmovosti díla. ()
Minisérie má čtyři díly, první dva nesou podtitul Léta naděje, druhé dva Léta zběsilosti. Výstižné. Při sledování scény, kdy se na svatbě Camila Desmoulinse a Lucill Duplesisové sejdou jejich přátelé (Brisot, Danton, Robespierre) a společně se veselí, člověku přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, že už pár měsíců nato se začali vzájemně posílat pod gilotinu. Mimochodem - vypnout více než šestihodinový seriál po dvaceti minutách a stěžovat si, že mu údajně chybí to či ono (ač ve skutečnosti nic z toho nepostrádá) je poněkud... ukvapené. ()
Vynikající a strhující historická rekonstrukce, která se s tím opravdu nepáře a je historicky opravdu mimořádně věrná. Výborně natočená výpravná záležitost, která na zdánlivě dlouhé ploše šesti hodin opravdu ani chvíli nenudí. Ať už je to dobývání Bastily, sesazování Ludvíka XVI., sledování náročné práce madam Gilotiny, skvělé dialogy, ohromující davové scény, zpěv Marseillaisy, vynikající hudební doprovod, stojí to za to. A aby ne - Velká francouzská revoluce je jednou z největších a nejzajímavějších událostí evropských dějin a tahle velkolepá záležitost je zase jednou z nejlepších historických filmových podívaných. A když si k tomu připočtete výpravu (samozřejmě), ale hlavně také jedinečné mezinárodní obsazení - Peter Ustinov, Sam Neill, Christopher Lee, Jane Seymour a samozřejmě Klaus Maria Brandauer (Danton) - dostanete fakt věc, na kterou jen tak nezapomenete. 85 %. ()
Revoluce je v této sérii vykreslena ve dvou nejvýraznějších rovinách, v rovině politické a v rovině válečně-represivní. Velká francouzská revoluce je opravdu velká, takže ani 6 hodin zdaleka nevyčerpá celé téma. Všechny kdy natočené snímky si vybírají hlavně tu pařížskou revoluci ve velké politice. Bylo by však velice zajímavé ukázat, jak probíhala revoluce na malém městě a vesnici. Tam měla revoluce o dost jiný charakter hlavně v otázce motivací k teroru. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (5)
- Film byl natočen k 200. výročí Velké francouzské revoluce a byl v podstatě státní zakázkou. Projekt podpořila i francouzská ministerstva kultury a obrany. Na vzniku se podílelo celkem šest společností z Francie, USA a Itálie. (argenson)
- Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
- Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
Reklama