Pevnost Boyard
Fort Boyard
Pevnosť Boyard
Scénář:
Claire BarréHudba:
Paul KoulakÚčinkují:
Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (více)Obsahy(1)
Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)
(více)Recenze (409)
Klasika všech klasik, soutěž mého (a určitě nejenom mého) dětství. S radostí v srdci vzpomínám, jak jsem si všechny díly natáčel na VHS a dělal si svojí malou Pevnost Boyard u nás doma... Škoda, že už se nevysílá! ()
Dneska bych asi dal 3*, ale jelikož tehdy jsem každou sobotu sledoval každej díl, nemůžu jinak. ()
Otec Fura a jeho myšlenka dne:) ()
Časem opakující se zábava přestane být brzy zábavnou. 3/5 ()
Na tohle vždycky vzpomínám s nostalgickým úsměvem. U pevnosti Boyard se pravidelně scházela celá naše rodina a já, coby dítě, jsem byla vždycky úplně vynervovaná (v dobrém smyslu slova). Nedávno jsem si pustila úvodní znělku a běhal mi mráz po zádech. Škoda, že místo těch blbin, co televize teď vysílají, radši nezařadí reprízu tohohle. ()
Asi nejlepší a nejslavnější televizní soutěž všech dob,kterou zná snad každý. Jedinou konkurencí byly snad jen Hry bez Hranic,ale i tak je pro mě top, právě tato legenda! Minimálně kvůli té atmosféře určitě. Těžké úkoly,někdy nechutné a někdy opravdu pro velké odvážlivce, to jest Pevnost Boyard. Vysílali to v dobách mého dospívání a já si pamatuju,že to byla jedna z mála věcí,co mě tenkrát vytáhla od kopání do balonu :) 100% ()
Francouzský originál, jehož legendární průvodce či čaroděj ve věži jsou prostě nezapomenutelní a citelně mi chybějí v novějším britském podání. Soutěžní pořad z mých dětských let se mi nesmazatelně zapsal do paměti společně s takovými klenoty jako Pago Pago, Xapatan nebo Hry bez hranic - Francouzi tehdy prostě uměli. ()
best forever ()
Dokonalá, legendární a nezapomenutelná soutěž. ()
To byly ale kozy! ()
Bez debaty ide o najlepší súťažný program v histórií televízneho vysielania, a som rád, že práve z francúzskej produkcie. Zábavné, reálne, občas mierne nechutné, a napínavé až nad hranicu možností - a to sa jedná len o TV program, ktorý je starší ako ja a som rád, že som ho kedysi mohol zhliadnuť v celej sérii. Zábava pre celú rodinu, a pred účastníkmi klobúk dole, ja by som sa teda na také niečo nedal. ()
Vždy byla tato soutěž nabitá množstvím nejrůznějších, zapeklitých, ale hlavně efektních úkolů. Navíc tomu hudba, vzezření pevnosti a i spousta různých originálních "detailů", dělaly skvělou atmosféru, což vás rozhodně nemohlo nechat v klidu. Jak v mém dětství, tak jistě i teď, mě pevnost Boyard velmi bavila. Na závěrečný, a zároveň můj nejoblíbenější úkol se sbíráním mincí, jen tak nezapomenu. ()
Niet divu, že táto súťaž beží už viac ako 20 sezón. Hoci niektoré disciplíny sa opakovali kedysi príliš často, vždy to malo svoje napätie a humor. Je super, že v každom roku dokážu vymyslieť stále niečo nové a pritom nenarušiť pôvodný koncept. Výnimkou bol azda len rok 2010, keď proti sebe súperili dva tímy o postup do ďalšieho kola. Páčili sa mi aj posledné zmeny, keď Fourasa dali viac do popredia a keď pridali aj interaktívnu miestnosť. Podstatné je, že tam ponechali aj klasické miestnosti ako napr. Excalibur. Škoda, že túto súťaž už dlhšie nevysielala žiadna slovenská televízia. ()
Evokuje mi to mé dětství, vzpomínám si, že jsem to sledoval docela často a hrozně to žral. ()
Ta původní francouzká verze byla geniální... Otec Fura, Paklíč a všichni ostatní byli originál... Napínavá, dobrodružná soutěž, která mne a mé přátele bavila, když nám bylo náct... :) Ze sentimentu občas kouknu na tu novější verzi, ale to už není ono... ()
Jeden z nejlepších adventure soutěžních seriálů. Dodnes si pamatuju znělku, dodnes si pamatuju skrčky Paklíče a Pačese i moudrost otce Fura (v originále psáno Fouras). Jo a taky ty tygry a soutěžící rozkládající koule po dlažbě s písmeny. Ve své době výborná soutěž, na kterou jsem se z rodiny netěšil jen já, snad jen Hry bez hranic byly u nás svého času populárnější. ()
Kultovní televizní soutěž. ()
Táto súťaž nestratila na svojom napätí ani po takom dlhom čase. Strčila by do kapsy nejeden dobrodružný film. Možno jedna z najlepších súťaží ever. ()
Soutěž věru znamenitá na kamenné ostrovní pevnosti u země galského kohouta umistněná. Bavilo to, baví to a nějaký čas to bud bavit. ()
Naprosto fascinující záležitost, která má všechno - pevnost, klíče, liliputány, tygry, starého mudrce, hlavolamy a hlavně atmosféru, a to neopakovatelnou... ()