Carlitova cesta

Na Carlitovu cestu jsem se velmi upřímně těšil a doufal, že Al Pacino ukáže trochu jiný výkon než ve Zjizvené tváří. Trochu více citu a lidskosti v postavě, která může být pro diváka o trochu příjemnější. Carlito Brigante se mu podařil naprosto dokonale a dokazuje svojí vysokou třídu. Bohužel už po několikáté dokazuje Brian De Palma svou slabou stránku, kterou vidím v málo akce ve filmu a odvahy zkusit něco nového. V jeho filmech si divák všimne všech dokola stále opakovaných krásných průletů/náletů/odletů kamery, které rozhodně dotváří atmosféru, ale jsou využity až zbytečně často ve chvílích, kdy například hlavní postava pouze čeká a sleduje svou milovanou osobu. Když už se začne střílet jako by se snažil Brian co nejrychleji akci ukončit a pokračovat ve svém oblíbeném vykreslování hlavní postavy. Úžasně se povedl Sean Penn, který je dokonale zamaskovaný a hraje na úrovni Al Pacina. Jeho postava dodává celému filmu sílu k pohybu všech koleček, co hýbou dějem. Já očekával větší akční porci a nedostal ji. To ve mě vyvolává nespokojenost, přestože film je opravdu velmi kvalitní a herecky skvělý. Je také škoda, že osud Carlita je nám prakticky znám od začátku filmu a tak jen sledujeme cestu, která není svižná a to ve 144 minutách nemusí být pro všechny diváky příjemné. Podle mě by jiný režisér vytáhl z Carlitovy cesty ještě víc, ale i tak film zkusím napodruhé a třeba se mé malé výtky změní v omyl a já se pokloním mistrovi. Do té doby silné 4*, kterým do čistých 5 stále něco chybí. (31.07.2007)

Popravdě jsem první hodinku a půl na filmu nespatřoval nic dechberoucího a kromě vynikající scény v kulečníkovém baru kolem mě Carlitova cesta pouze tak nějak proplouvala. Po lodním extempore Seana Penna ovšem film dostane neskutečné obrátky a grády. Začíná závod s časem, který Al Pacino velmi těžko může vyhrát, přesto se rve co to jde. Carlito Brigante udělal skrze varování tři základní chyby a všechny jej dostihnou. Nikdy už nemůžu mít rád Johna Leguizama. PS: Druhá projekce mi jasně ukázala, že tento film je bez jediné chybičky naprosto skvělou záležitostí. 100% (03.10.2009)

Tak tahle gangsterka se mi líbila dokonce více, než legendární Kmotr. Jinými slovy mě naprosto uchvátila. Carlito Brigante v podání Al Pacina je přesně tak akorát kladný gangster, že kdyby byl jen o kousek více kladný, už by to byl nerealistický kýč. Kdo mě uchvátil skoro stejně jako on, to je k nepoznání maskovaný Sean Penn, který si tady asi vystřihl životní roli. Tuhle silnou dvojku tady doplňuje sice méně výrazná, ale do koncepce filmu přesně zapadající Penelope Ann Miller. Naprosto brilnatní režie Briana De Palmy jen umocňuje celkový vynikající dojem. Víc takových filmů ! (24.07.2002)

Carlito Brigante byl právě postřelen a pokud si může být něčím jistý, pak ne dlouhým životem. Leží na nemocničním vozíku, jeho pohled ulpěl na plakátu slibujícím cestu do ráje, a začíná si zpětně „přehrávat“ událostí, jež následovaly po jeho propuštění z basy, kde během pěti let přišel o víc, než si sám připouští. Zprvu o něm nevíme nic. Na rozdíl od bývalých parťáků. Dá se jim věřit? Carlitovi ano, Carlitovi věřit budete, charismatu Ala Pacina nemožno odolat. A potom je tady jeho vnitřní monolog, jednoduchý komentář k tomu, co vidíme i co nevidíme, pouze tušíme. Společně s Carlitem, malou velkou rybou, která by ráda odplula do poklidnějšího rybníku. Zde pro něj není místo, moc přebírají mladší a dravější konkurenti. Na hlavním hrdinovi mi byla sympatická skromnost jeho cílů – vydělat pár desítek tisíc a se svou životní láskou odletět na Bahamy. Pravý opak Tonyho Montany, marnotratné zrůdy s hlavou věčně zanesenou bílým svinstvem. Milostná linie se, což může u gangsterského filmu znít paradoxně, postarala o ty nejsilnější momenty. Když Carlito pozoruje svou lásku v baletní škole, když ho ona po několikaletém celibátu a za zvuků sladkobolného songu „You Are so Beautiful“ vláká do své ložnice… jistěže, dvě akční scény jsou rovněž úžasné. Mám rád De Palmův vizuální styl, jeho cit pro zachycení specifické nálady, dlouhé záběry bez střihu, deestetizaci násilí - celá historka (podle románu bývalého soudce) mi bohužel přišla velmi schématická, neoriginální a nebýt vynikajících herců i nezajímavá. 75% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Wormboy (23.02.2008)

Tak toto byla totální filmová extáze. Al je bůh a pro tyto role se jednoduše narodil. Na začátku zažehne motory a jede až do samotného konce. Ostatní nabroušené charaktery postav, k dokonalosti vypilované dialogy, geniální a strhující scénář se po Carlitově cestě vezou k úchvatnému a mistrovskému filmovému zážitku. Film bez jediného slabého, natahovaného či snad nudného momentu. Stopáž byla maximálně naplněna až po okraj. Skvělý soundtrack, především mě potěšila melodie Shake Shake Shake (Shake Your Booty), kterou znám z podání Scooter. Spousta nezapomenutelných scén, namátkou jmenuji, setkání s dávnou láskou, vroucí objetí a její následná návštěva. Bože, to, jak vyrazil její dveře za melodie You Are So Beautiful (čímž pro mě tento song svou vášnivou prezentací v tomto filmu získal zcela nový rozměr) bylo fantastické a já měla motýlky v břiše a slzičky v očích:), návštěva Kleinfelda v nemocnici, či grandiózní finální scény v klubu a metru. Ale jakkoli je toto vše výrazné a pro film důležité, tak Alova mimořádná herecká osobnost a výkon, to s přehledem všechno úspěšně válcuje. Těšila jsem se na Seana Penna. I ten se vedle něj však lehce ztrácel. Al Pacino a jeho Carlito Brigante. Chlapík s černými vlasy, pronikavýma očima, černou koženou bundou a bouchačkou za pasem. Chlapík s neodolatelným, ničivým charismatem a vizáží italského gangstera. Chlapík, který se chce vydat jinou cestou. Jenže to, co jste, nezměníte, ať půjdete kamkoliv. Ono si Vás to najde, ať budete kdekoliv. A fenomenální Al to má v kořenech, je to v něm, ta Sicílie... (31.10.2010)