Tajemství Pravdy

Spíš než jako adaptace knihy mi to připadalo jako RPG pro PC nebo konzole, tradičně se potácející mezi vysokou fantasy, „mečem a magií“ a temnou fantasy, kdy pohledný hrdina (ryzího charakteru neovlivněného zkažeností okolního světa ani krveprolitími, jichž se den co den dopouští) od samého začátku směřuje za jasným cílem a cestou plní spousty vedlejších questů, přičemž se hlavní zápletka zašmodrchává, navíc s ním putují další z větší části pohlední společníci (již méně ryzího charakteru), jejichž jedinečné schopnosti a talenty najdou v každém díle více či méně strojené uplatnění. Jak tomu u podobných seriálů, filmů, knih a her bývá zvykem, jedná se o další kombinaci známých i méně známých motivů a leitmotivů, z nichž některé jsme zdědili již po starověkých Sumerech. Některé díly jsou horší, některé lepší, něco je hloupé, něco chytré, někdo hraje dobře, někdo špatně, prostě tak, jak tomu bylo například s Hvězdnou branou, Xenou, atp. Nicméně stále budu tvrdit, že je Seeker lepší než Herkules a Xena dohromady. Především má hlavní zápletku, která je dost průměrná, ale alespoň existuje, a na seriálové poměry kvalitní kameru a střih (a naštěstí jsou TÉMĚŘ pryč i časy papundeklových kulis), i když režie je tedy dost nevyvážená a ten, kdo to točil, se evidentně nemohl rozhodnout mezi heroismem, epičností a samozřejmě morálkou vysokého fantasy na straně jedné a brutalitou, nečekaným humorem a erotičností (někdy hraničící až se sexuálním fetišismem – no fakt, nekecám :-)) „meče a magie“ na straně druhé. Takže v jednu chvíli ze sebe čaroděj sype morality a moudra a hlavního hrdinu tíží nemocný stařík u cesty, aby si jeho parťačka o půl minuty později s labužnickým výrazem vychutnávala zabíjení nepřátel, hrdina jí v tom ovšem zdatně sekundoval, pouze vyměnil labužnický výraz za zuřivý. Seriál je tedy hodně nevyvážený, co se týče atmosféry, najdou se zde momenty poněkud nevhodné pro všední odpoledne (ač je to zvláštní, půvabné líbající se bojovnice v přiléhavých kožených stejnokrojích prý někomu přijdou nevhodné; patří sem však například i jedna holčička mlátící druhou či temná nestvůra trhající oběť na kusy – i když mimo divákovy zraky), jindy je to možná až přehnaně dětinské jako z pohádkové fantasy. Každopádně seriál to doposud dotáhnul teprve na konec druhé série, tudíž jeho kvalita stále zůstává poměrně vysoko a je bez problémů sledovatelný. Největším kladem jsou ale nejspíš pěkné ženy a hlavní padouch (většině známý spíše jako Haldir, jeden z kapitánů Lothlórienu), kterému jsem celou dobu děsně neobjektivně fandil. Až na druhé koleji zůstává docela dost průměrná hlavní zápletka. A tak dávám nekritické čtyři hvězdy, protože mám prostě fantasy rád a protože jsem tenhle seriál naprosto bez problémů zkouknul. (16.08.2010)

Dal jsem pilotní dvojdíl. Od první vteřiny příšerný. Neustálé zpomalovačky, otřesné efekty, mizerní herci a spousta a spousta klišé. Ale na konci prvního dílu byl náznak, že je za seriálem silný příběh a rozsáhlá mytologie. Jenže ve druhém díle už jsem nic z předlohy necítil a když si přečtu, že je ve zbytku řady od knih velký odklon, a že druhou řadu už skoro ani nikdo nesledoval, přijde mi další zkoušení jako ztráta času. (20.10.2023)

--- PRVNÍ SÉRIE --- Prozatím mírně nadstřelené čtyřhvězdí a to především z důvodu, že takový seriál na obrazovkách prostě chybí. Seriál inspirující se klasikami z devadesátek, jako je nejen Xena či Hercules, ale třeba i The Lost World. Podobá se jim především svým epizodickým formátem, rozmanitostí zápletek a plochými charaktery. Je to braková fantasy zábava, jak má být a i když má seriál hromadu nedostatků jako např.: nerealisticky zrychlený vývoj postav, bezúčelné běhání z místa na místo, stále se opakující ne moc dobré souboje či hodně levná výprava, svým způsobem je zábavný, oddychový. Divák si prostě rád pustí další díl, další dobrodružství, i když ví, že hlavní hrdinové všechno zachrání a není se o koho bát. A místy seriál i ukazuje, že nechce být jen hloupou napodobeninou, ale snaží se některé díly pointovat a občas je i docela nekompromisní. Sympatické herecké obsazení mě u seriálu drží o to víc, Bridget Regan jako zpovědnice nemá chybu. Moje puberťácké já se cítí po první sérii uspokojené a zároveň se těší na druhou. Hodnocení série: 4/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Hrozně rád bych i tentokrát udělil čtyřhvězdí, ale ať dělám, co dělám, druhá série si to prostě nezaslouží. Působí spíše už jako fanfikce, než jako plnohodnotná druhá řada. Ačkoli jsem se Richardem a Kahlan za ty dvě série hodně sžil, po celou dobu tato řada trpí jistou monotónností (paradoxně) a chaotickým writingem, kdy snad scénáristé napříč epizodami soutěží, kdo vymyslí praštěnější zápletku. Je to zábava a působí to jako lepší 90's seriál, ale někdy je to překombinované až příliš a často na to doplácí logika. Máme tu smrt, zmrtvýchvstání, vztahové twisty, za které by se nemusel stydět ani Dallas, paralelní vesmíry, přeskakování mezi těly a dokonce jeden takový ten "rekapitulační díl", kde se recyklují záběry z první série. Co mě ovšem potěšilo, že ač to do poslední chvíle nevypadalo, seriál je velice slušně zakončen - alespoň co se hlavní linie týče - a nekončí žádným trapným cliffhangerem. Nicméně za tu rozkolísanost tomu i přes mou přízeň lepší hodnocení nedám, ale i tak mě mrzí, že se seriál další série již nedočkal. Hodnocení série: 3/5 (13.09.2016)

Jasně, na jednu stranu je to jen mix Herkula, Xeny a Spartaka v novém kabátku (i když mnohdy se stejně lacinými efekty) - ale na stranu druhou je nutno uznat, že právě ze Spartaka si to bere poměrně zdařilé zpracování soubojů. Navíc čert vem hlavního hrdinu, když se v bitevní vřavě se dvěma dýkami/agiely v ruce pohybují napříč celým seriálem takový dvě krásný rakety... Koukat se na to dá a pro fanouška žánru fantasy by se to skoro dalo označit i za povinnost... pro ty ostatní je nutno přiznat, že některé díly mají zoufale plytký (a s celkovou dějovou linií nesouvisející) děj, a že ty dvě série, které se podařilo natočit, než se celý počin stopnul, jsou tak akorát. Ale třeba je to předzvěst toho, že čistokrevnému fantasy žánru ještě neodzvonilo. A to je dobře. (30.03.2013)

1. sezóna *****, 2. sezóna **. Neuvěřitelně nevyrovnaný seriál, kde v první sezóně to ještě šlape, jak by mělo, ale druhá sezóna je děs a utrpení, kde mi vadily jak ty rádoby veselé díly, tak všechny ty cimrmanovské možnosti, kdy se mrtvé postavy pořád převtělovaly, až už jsem měl zmatek, kdo je vlastně kdo, a to už vůbec nemluvím o reminiscenčních dílech a hlavně dílech alternativních. Co jsem ještě překousl v první sérii, to se zde stalo takovým pravidlem, že nakonec už bylo jedno, jaká linie je ta hlavní, a které jsou ty možné alternativní. Souběžně se všemi těmito zmatky zcela samozřejmě nastoupily i logické lapsy, až to bolelo. Za všechny třeba spálený návod k použití Kamene slz - zbytečně se řeší, jak ten návod získat, když přitom kdejaký místní čaroděj umí spálený papír dát do původního stavu už v první sérii. Navíc se vytratila jistá moudrost, poučení, a hlavně nejednoznačnost první série. V první sérii každý čin ovlivňoval další čin jako kostky domina - ne všechny dobré činy vedly k dobru, někdy přinesly i zlo. Zde se činy dějí nahodile, když tak se vrátí nebo zvrátí, a jede se od začátku. Ani mi tak nevadilo, že celé ladění připomíná Xenu a že Hledač je takový záprdek, k naznačeným myšlenkám první série se to docela hodilo. Ale tyhle chyby opět vynikají ve druhé sezóně, kde Kahlan vypadá jak Richardova matka. Pustil jsem se díky seriálu do knih, a překvapilo mne, jak jinak jsou pojaty, hlouběji, a více se zkoumá to, co dělalo z první sezóny mimořádný počin - viz výše, co píšu o nejednoznačnosti a domino efektu. Celé finále tak bylo pro mne docela těžkým zklamáním, kdy každý pravděpodobně nesmrtelný a nezničitelný řád (o nichž se dříve tvrdilo, že už jsou vyvražděni, nebo jich moc není) musí nastoupit na scénu ke svému závěrečnému představení. Ještě že nevznikla třetí série, byla by to jen fraška. (26.10.2014)