Tajemství Pravdy

Knihu som nečítala aj keď by som sa k tomu chcela dostať, lenže je veľa kníh, ktoré by som rada čítala. No ako obrovský fanúšik fantasy si myslím, že je to veľmi príjemný seriál, ktorý ma veľmi baví a na ktorom sa stále smejem, až na niekoľko takých trápnych bojových scén je to určite naj seriál (fantasy), ktorý som som poslednej dobe videla.80% (19.06.2010)

Proč, proboha proč museli všechno změnit? Na tomhle seriálu nezůstala doslova nit suchá. Richard je tupější, Kahlan drsnější, Chase neschopnější, Adie slabší, Rahl vše jen ne strašidelný. Možná tak Zedd zůstal. Dodatek - po přečtení 2/3 série musím říct, že ani Zedd nezůstal. děsná adaptace nejlepšího fantasy všech dob. Btw ta červená klobása vypadající jako anální kolík, kterou mají mordsity v ruce, to má být jako agiel? HAHA (28.10.2013)

Dal jsem pilotní dvojdíl. Od první vteřiny příšerný. Neustálé zpomalovačky, otřesné efekty, mizerní herci a spousta a spousta klišé. Ale na konci prvního dílu byl náznak, že je za seriálem silný příběh a rozsáhlá mytologie. Jenže ve druhém díle už jsem nic z předlohy necítil a když si přečtu, že je ve zbytku řady od knih velký odklon, a že druhou řadu už skoro ani nikdo nesledoval, přijde mi další zkoušení jako ztráta času. (20.10.2023)

Tenhle seriál zajisté má své mouchy, ale nemůžu si pomoct a od prvního dílu na něm strašně ujíždím. První řada je parádní. Ve druhé se tvůrci trochu víc rozjeli a možná by nebylo špatné zkrátit jim řetěz, protože se vezou na klasické vlně dvojka musí být větší a epičtější, nicméně návrat Darkena Rahla potěší a kdyby vystříhali půlku záběrů na hlavního hrdinu, v nichž provádí nejrůznější možné i nemožné útoky mečem ze skoku, bylo by to jen dobře. Navíc finále trochu zklamalo, protože mu poněkud utekla ona epičnost závěru první řady. Takže první série za pět hvězd, druhá spíš za čtyři, ale titul nejlepšího fantasy seriálu se Seekerovi upřít stejně nedá. Už jen svým tíhnutím k heroic fantasy. (13.05.2010)

Spíš než jako adaptace knihy mi to připadalo jako RPG pro PC nebo konzole, tradičně se potácející mezi vysokou fantasy, „mečem a magií“ a temnou fantasy, kdy pohledný hrdina (ryzího charakteru neovlivněného zkažeností okolního světa ani krveprolitími, jichž se den co den dopouští) od samého začátku směřuje za jasným cílem a cestou plní spousty vedlejších questů, přičemž se hlavní zápletka zašmodrchává, navíc s ním putují další z větší části pohlední společníci (již méně ryzího charakteru), jejichž jedinečné schopnosti a talenty najdou v každém díle více či méně strojené uplatnění. Jak tomu u podobných seriálů, filmů, knih a her bývá zvykem, jedná se o další kombinaci známých i méně známých motivů a leitmotivů, z nichž některé jsme zdědili již po starověkých Sumerech. Některé díly jsou horší, některé lepší, něco je hloupé, něco chytré, někdo hraje dobře, někdo špatně, prostě tak, jak tomu bylo například s Hvězdnou branou, Xenou, atp. Nicméně stále budu tvrdit, že je Seeker lepší než Herkules a Xena dohromady. Především má hlavní zápletku, která je dost průměrná, ale alespoň existuje, a na seriálové poměry kvalitní kameru a střih (a naštěstí jsou TÉMĚŘ pryč i časy papundeklových kulis), i když režie je tedy dost nevyvážená a ten, kdo to točil, se evidentně nemohl rozhodnout mezi heroismem, epičností a samozřejmě morálkou vysokého fantasy na straně jedné a brutalitou, nečekaným humorem a erotičností (někdy hraničící až se sexuálním fetišismem – no fakt, nekecám :-)) „meče a magie“ na straně druhé. Takže v jednu chvíli ze sebe čaroděj sype morality a moudra a hlavního hrdinu tíží nemocný stařík u cesty, aby si jeho parťačka o půl minuty později s labužnickým výrazem vychutnávala zabíjení nepřátel, hrdina jí v tom ovšem zdatně sekundoval, pouze vyměnil labužnický výraz za zuřivý. Seriál je tedy hodně nevyvážený, co se týče atmosféry, najdou se zde momenty poněkud nevhodné pro všední odpoledne (ač je to zvláštní, půvabné líbající se bojovnice v přiléhavých kožených stejnokrojích prý někomu přijdou nevhodné; patří sem však například i jedna holčička mlátící druhou či temná nestvůra trhající oběť na kusy – i když mimo divákovy zraky), jindy je to možná až přehnaně dětinské jako z pohádkové fantasy. Každopádně seriál to doposud dotáhnul teprve na konec druhé série, tudíž jeho kvalita stále zůstává poměrně vysoko a je bez problémů sledovatelný. Největším kladem jsou ale nejspíš pěkné ženy a hlavní padouch (většině známý spíše jako Haldir, jeden z kapitánů Lothlórienu), kterému jsem celou dobu děsně neobjektivně fandil. Až na druhé koleji zůstává docela dost průměrná hlavní zápletka. A tak dávám nekritické čtyři hvězdy, protože mám prostě fantasy rád a protože jsem tenhle seriál naprosto bez problémů zkouknul. (16.08.2010)