82. Annual Academy Awards

Sledovala som to zo záznamu v tej navhodnejšej chvíli - pri žehlení (aspoň niečo užitočné som urobila a nemusím mať pocit premrhaného času). Veľká paráda! Samé slávne celebrity. Konečne sa aj môj obľúbený Colin Firth dočkal nominácie. Áno, bolo to krásne, žiariace, noblesné, navonok dokonalé, vznešené a hlavne "nesmierne dôležité", ale - je to iba o snoch (aj keď niekedy môžu byť príjemné - pripúšťam). Realita, pravda a život je o niečom inom (ale predsa občas radi snívame). A ešte jedna myšlienka mi pri tom napadla. Ako to múdro hovorili už naši predkovia? "Svetská sláva - poľná tráva!" (15.03.2010)

Hodnocení show je jedna věc a výsledky druhá. Američani ví, jak udělat show, jsou bezprostřední, vtipní a umí improvizovat aniž by to bylo trapné, Baldwin s Martinem byli skvělí, vtípky Stillera nebo Barneyho z HIMYM byly super, ale porota akademie jsou s prominutím idioti, tohle už není filmové ocenění (měla by imho převažovat víc forma, ale obsah rozhodně není opomenutlený!), ale tohle se změnilo na rozdávání politicky korektních cen. Nechci se zastávat Avataru, ale je mi líto mistra Camerona, protože tohle bylo viditelně něco jako výsměch jeho osobě a Avatar je minimálně po technické stránce naprosto dokonalý, tak proč putovaly všechny technické Oscary do rukou nějaký ženský? Oh pardon, je vlastně mezinárodní den žen. Dobře to vystihla v svém proslovu Sandra Bullock. Tu cenu získala ne za to, jak to zahrála, ale za to, co její reálná představitelka udělala s oním americkým snem. (08.03.2010)

Jednoduše řečeno, viděl jsem už i nudnější a vlastně do těch šesti se to dalo v pohodě vydržet. Dvojička moderátorů měla šmrnc, mohla tam být častěji, dvojička českých moderátorů měla taky šmrnc a házela jeden hlod za druhým (jen ty pokusy o simultánní překlad mě iritovaly). Škoda otravných pauz (slibuju, že na Pacific se koukat nebudu). Jinak samozřejmě nejlepší byla parodie na Paranormal Activity, první hlody Steva Martina, Sam Worthington s brýlemi, nejtrapnější bylo breakdancový taneční vystoupení na hudbu z Sherlocka Holmese a největší zklamání byla Zimmerova nevýhra v kategorii hudba (napsal svůj nejlepší soundtrack za posledních... éé... třicet let a cenu nezískal?) a fakt, že District 9 si nesáhl ani na jednu sošku. [shlédnuto ve Světozoru] (08.03.2010)

V porovnání s loňským ročníkem bezpochyby slabší. A to snad ve všech bodech. Šetřilo se na tanečních vystoupeních i na speciálních hostech. A ti, co pozváni byli, nedostali dostatek prostoru. To neplatí jen o hvězdách uvádějící filmy hlavní kategorie, ale i o Stevemu s Alecem, kteří rozhodně patřili k tomu lepšímu, a tak jejich větší nevyužití zvlášť mrzí. K povedeným momentům bezesporu patřil vtipný Ben Stiller, scénka parodující Paranormal Aktivity, klip věnovaný hororové tvorbě anebo taneční vystoupení k představování nominovaných soundtracků. Zápory však byly mnohem výraznější - nepodařilo se zabránit některým zdlouhavým a nudným proslovům, překladačům se opět mnohdy ztrácela představa o hranici mezi vtipem a trapností. Taktně pomlčím o účasti ´idolů´ Zaca Efrona, Miley Cyrus nebo Taylora Lautnera. Tohle že jsou hosté pro Oscarový večer? Nezabodoval ani Tom Hanks, který mohl posledního Oscara klidně vyhlásit ze zákulisí, stejně ho jen málokdo zaregistroval na pódiu, jak zbrkle a nedůstojně přečetl vítězný film. No a v neposlední řadě spoustu pochybností a tudíž negativních ohlasů vyvolala samotná akademie svými rozhodnutími. Možná ani ne tak konečnými výsledky, jako spíše již samotnými nominacemi. Lítám v tom 6 nominací? Pro Hanebné pancharty jen jedna zlatá soška? Avatar v nominaci na hudbu a zvukové efekty? Nejlepší kamera a výprava pro Avatara? Ne zrovna zřídka kdy jsem se ztrácel v rozhodnutích pánů z poroty. To hlavní, co si z letošního ročníku zapamatuji je historický okamžik, kdy Kathryn Bigelow jako první příslušnice ženského pokolení převzala Oscara za nejlepší režii. Na závěr nutno podotknouti, že udílení výročních cen akademie beru za svátek filmu, za jakousi filmovou olympiádu. Proto bude můj zážitek ze sledování této události vždy maximálně uspokojující. Děkuji ČSFD za příjemnou noc ve Světozoru, děkuji talentovanému fotbalistovi sedícímu za mnou, že mě svým neustálým kopáním do sedačky nenechal usnout. Nashledanou příští rok. (08.03.2010)

Minulej rok jsem se zaměřil na popis mých pocitů z předávání Oscárků v konfrontaci s naším Českým Lvem. Jak se dalo čekat letos je situace velmi obdobná jen s tím rozdílem, že na lvy i egoshow pana Vachlera kašlu. Jen ať si dál vyřvává ve svým pořadu "Ať žije český lev." "Ať žije český film." beztak ho nikdo nepřesvědčí, že buranství a stylová úroveň nejsou totéž. Radši se vrátím zpátky k tomuto přenosu. Viděl jsem zkracený večerní záznam na HBO, protože zase takovej blbec, abych kvůli zlatýmu panákovi nespal, fakt nejsem. Nedíval jsem se na to s napětím jestli vyhraje Avatar nebo Smrt čeká všude, je mě to fakt jedno. Já prostě chci vidět ty lidi, co mě po celý rok zpříjemňují svými filmy život v tom našem ekonomicky "silným" státě. Líbí se mě jak se umí smát sami sobě ( Sandy, Cameron ) i jejich nefalšované slzy při děkovné řeči. Navíc jsem si našel nový důvod sledovačky a to ženský oblečení, slušelo to všem, ale Meryl Streep byla fakt okouzlující. Penelope Cruz má nádherný úsměv a Kathryn Bigelow byla elegance sama. Tajně doufám, že Alec Baldwin a Steve Martin ukázali panu Vachlerovi jak se má moderovat slavností večer. Stačí šmrnc, elegance a vtip, jak prosté. Já jsem vlastně ani komentář psát nechtěl, ale mám potřebu na něco reagovat. Začíná se psát, jako že poprvé vyhrála žena a že v nominaci byl režisér černoch a bla bla bla. Tohle mě neskutečně vysírá. Proboha přestaňme už dělit lidi podle barvy pleti nebo pohlaví a zdůrazňovat to. Jednou všichni sdíleme stejnou planetu, tak by mělo být smozřejmostí to, že prostě zvítězí ten, kdo umí a a ten kdo neumí ať čumí a ne že budeme pořád rozlišovat kdo jakou má barvu pleti a jakýho je pohlaví do prdele práce. (09.03.2010)