84. Annual Academy Awards

Zaprděná show, u níž jsou jasně patrné producentské kotrmelce a strach z případného fiaska á la loňský rok. Jenže osobně je mi snaha o alespoň nějakou progresi mnohem sympatičtější než přímočará sázka na jistotu v podobě tradičně příjemného Billyho Crystala, jehož humor nezklame, ale v roce 2012 už zkrátka působí poněkud mdle a napodeváté i dosti ohraně. Show samotná potom tratila dost na absenci živé reprodukce písniček a vícero představení, jež by narušily stereotyp "předání ceny + Billyho vtip + předání cen". Zabití Muppetů a Cohenova Diktátora (k čemu byl celý mediální humbuk?) už je jenom dokladem, že scenáristé, resp. producenti neumí, anebo spíš nechtějí dostatečně improvizovat a sunout Oscary skutečně směrem k dynamičnosti a oživení zájmu ze strany mladšího publika. Uvidíme, co přijde za rok, ale to už asi sáhnu přímo po záznamu, abych mohl používat rychloposuv. (27.02.2012)

Můj první přenos předávání nejcenějšího filmového ocenění. Některé gegy byly vtipné, jiné méně, ale celý večer si myslím byl zvládnut dobře. Jediné, co mi opravdu vadilo byly reklamy. Chápu, že se jedná nejspíš o jeden z nejlukrativnějších reklamních časů roku, ale nějakých 15, nebo kolik jich bylo, to je trochu moc. Kdyby jich raději pár zrušili a těch pár minut věnovali kráťoučkým reportážím o, pro mě, největším trojlístku hvězd, které loni odešly: Peter Falk, Sidney Lumet, Elizabeth Taylor. Co chválím moc, je okamžité vyhlášení výsledků po rozbalení obálky, to u nás není až tak zvykem :D (27.02.2012)

Akademie opět nezklamala, opět dokázala, že to je banda snobů. Samotnej ceremoniál nebyl ničím pozoruhodný. Jediné, čím to bylo pozoruhodné, bylo to, jak to bylo předvídatelné a očekávatelné. Tudíž se nečekalo, kdo to dostane, ale až zazní jméno toho, o kom bylo dopředu jasné, že to dostane. Sem tam se člověk mýlí, například za kameru jsem čekal, že ocení Lubeckiho, ale jinak vše běželo jako po drátkách. Letošnímu Oscarovému "zadání" nejlíp vyhověl právě The Artist, který je nádherně vykalkulovaným produktem chytré marketingové kampaně, která ví, jaké filmy vítězí. S uměním to samozřejmě nemá nic společnýho. Jediný o co jde, aby se to líbilo "akademikům", což je parta snobů par excellence, a The Artist byl z letošních filmů tím nejlíbivějším, a dokonale tak splnil Oscarovou formuli. Mimo jiné akademikům lichotilo, že je The Artist poctou Hollywoodu, no neoceňte to!, zatímco Hugo byl poctou "nějakému" Meliesovi, a ceny nerozděluje Francouzská akademie, ale Hollywoodská, a také, akademie, věrna svému snobství, miluje nově se zjevivší tváře, a ještě lépe, pokud nejsou z USA, takže to, že jim poklonu složil evropan, muselo lichotit dvojnásob. Takže následné dělení cen mezi Hugem a Umělcem proběhlo přesně podle tohoto "receptu". Překvapení nepřinesly ani herecké kategorie. Cena pro Meryl Streep mně nakonec ani nevadila (přál sem ji G.Close) - Meryl je prostě žijící legenda a dostala tak vlastně předčasně celoživotního Oscara, a já jí ho přeju. Podle očekávání proběhlo i vyhlášené cen za scénář. Payne už je pro akademiky "zajetý" jako ten, kdo vyhrává cenu za adaptovaný scénář a W.Allen zase jako ten, komu ho beze všeho dáme za původní scénář. Oba jsou spolehlivý a je to sázka na jistotu. Woodymu tak do poličky přibyde čtvrtej paňák, Payneovi zatím druhý. Takže co říci závěrem? Oscaři jsou hlavně show a něco jako přehlídka krásy, hlavně to nebrat vážně, jednou za rok se to přežít dá. (27.02.2012)

Toto bol môj prvý priamy prenos. Doteraz som nesledoval ani jeden, takže so staršími ročníkmi ho nemôžem porovnávať. Najprv prišlo zopár rozhovorov na červenom koberci a to bolo možno až príliš zdĺhavé. Pokiaľ ide o odovzdávanie, to si myslím prebehlo dôstojne, vtipy sa raz vydarili, inokedy nie, bolo vidieť, že pre Billyho Crystala to už nie je nič nové (jeho 9-te moderovanie). Pokiaľ ide o výsledky som nadmieru spokojný. Filmu The Artist som veľmi držal palce a som rád, že si ceny s Hugom rozdelil tak ako si ich rozdelil (Hugo - technické ceny, Artist - hlavné kategórie). Výhrady môžem mať len k spomínanému českému komentáru. Pozeral som to na HBO a asi naposledy. Teším sa na budúci ročník. (29.02.2012)

O něco málo lepší než loni. A to hlavně díky Billymu Crystalovi, kterému se občas povedl nějaký ten vtípek. Nicméně jinak opět klasická sterilní nuda včetně jedné z nejnudnějších úvodních scén a sestřihu zesnulých. Z předávajících stojí za zmínku snad jen dvojice Ferrel s Galifianakisem a Robert Downey Jr. Nejlepší scénka se paradoxně odehrála už na červeném koberci, kdy Sacha Baron Cohen v kostýmu Diktátora posypal Ryana Seacresta popelem Kim Čong-Ila. (28.02.2012)