Sejdeme se na Cibulce

Od jisté doby se mi začal hošan Aleš protivit. Nedokážu to přesně specifikovat, dříve jsem i kupoval jeho kalendáře s vyprávěním o zašlých filmových hvězdách. Až pak to přišlo; televize Barrandov ho zařadila mezi své "tváře" a bylo ho všude plno. To už je osud podobných na nebe vzlétnutých hereckých komet, po kterých za pár let ani pse neštěkne. Alešovi nelze upřít vysokou inteligenci a dobrý projev, který se po určité době dá nazvat jako "ukecaný". Ne pro každého diváka je to snesitelné. (25.12.2020)

Aleš Cibulka je takovým příjemným televizním společníkem pro staromilské důchodkyně. Disponuje jemným humorem, nedělá mu problém tlachat o ničem, aniž by jej opouštěl výraz, že ho i ty největší banality zajímají, občas udělá fórek, který nikoho neurazí. V podstatě jej nejedna taková babička vidí jako ideální partii pro svou vnučku. Takový zeť by jistě vyslechl všechny babičkovské historky, třeba tu, jak sousedka zavařuje okurky. Pravda, jiný člověk se na takovou seanci klidu, pohody a archaické veselosti dívá s otevřenými ústy a nestačí se divit, koho že to může zajímat. Na druhou stranu, je třeba uznat, že pro svou výše zmíněnou cílovou skupinu umí Aleš Cibulka udělat maximum, byť do Tomáše Slámy, Petra Jančaříka nebo Marka Ebena má dost daleko. (08.12.2013)

Slizký snaživec Aleš Cibulka je mi odporný ako had. To ako vizerá, to ako sa pohybuje, ako gestikuluje... všetkým tým ma privádza do zúrivosti. Nemôžem ho ani vidieť. No a keď otvorí tú svoju premúdrelú hubu, tak to mám chuť ho poriadne preplesknúť. Takto silne negatívne na mňa pôsobí tento nesympatický panák. Osobne proti nemu nemám nič. Veď každý sme nejaký. Ale keďže sa mi pán Cibulka tisne prostredníctvom jeho úbohej talk show do môjho televízneho prijímača, tak som sa ku tomu vyjadril ako divák. Nespokojný divák, ktorý sa nechce pozerať na takýto odpad! (23.01.2014)

Tento pořad je určen starší cílové skupině, kam patřím i já. Své pořady mají děti, milovníci hororů i intelektuálové, tak popřejme hodinku povídání i této věkové kategorii a neházejme pořad do odpadu. Komu se nelíbí, nemusí se na něj dívat, vždyť dneska je taková možnost výběru pořadů v televizi i na internetu, či na DVD. Trocha tolerance nezaškodí. Aleše Cibulku mám ráda, protože jako moderátor je srdečný, vtipný a pohotový a jako člověk je slušný a věčný optimista, který neuráží a neztrapňuje své hosty. Co se těch týče, tak si do pořadu zve především herce a zpěváky kdysi známé a populární, ale časem zapomenuté. Byl první, kdo znovu připomněl v životopisné knize Natašu Gollovou prvorepublikovou hvězdu, která dlouhé roky nebyla obsazována a Zdenku Sulanovou s podobným osudem. Jeho povídání je nenucené, přívětivé a zábavné. Jediné co by se mu dalo vytknout, je jeho příliš nevázaný smích. Nevím ale, není –li součástí jeho image, protože mne občas rozesměje právě tím. (03.02.2015)

Tak já si Cibulku pamatuju už z 90. let, kdy moderoval na rádiu Diana, co jsme ve Varech poslouchali na intru, to byl ještě fajn kluk. Pak asi dvakrát uváděl s Jiráskovou Týtý a začal bejt dost protivnej, jak všude zdůrazňoval kamarádství s paní Jiřinkou. Mezitím jsem mu nepěkně začal závidět úspěch s knižními paskvily o prvorepublikových herečkách, páč to bych uměl napsat taky. A Sejdeme se na Cibulce je zatím dokonalým vyvrcholením jeho vývoje. Mě by možná až tak neurážel formát toho pořadu, mě jenom sere Cibulka. (26.05.2016)