BoJack Horseman

Skrz epizódkové vtipy (pri ktorých avšak každá akcia má aj následky, čo je pri seriáloch podobného typu veľmi osviežujúce, realita ostáva zachované, vyvíja sa, nereštartuje sa presunom do ďalšieho dielu), nepríjemne realistický dej a prepracovanú psychológiu postáv, BoJack Horseman tne do živého a je pre mňa to najhodnotnejší seriál dneška. (19.01.2017)

Břitká satira holywoodské smetánky plná drog a alkoholu, která je ale ovšem také překvapivě vyzrálá, citlivá a místy i nečekaně depresivní. Tak takto nějak bych popsal tento animovaný seriál z dílen Netlfixu BoJack Horseman, jež nám představuje hvězdu jednoho sitcomu devadesátých let, jeho přátele a další postavičky ze seriálové, potažmo filmové branže. Seriál rovněž zaujme i přirozeným vývojem téměř všech charakterů, které se navíc vracejí k činům a rozhodnutím z dřívějších sérií. Vznikne zde tedy celistvá příběhová mozaika, od níž se díky vtahujícímu scénáři nebudete moci odtrhnout. Rovněž stojí za zmínku fakt, že díky užití zvířat a jejich smísení s lidmi zde dochází k naprosto absurdním, chytře vypointovaným situacím s pořádnou špetkou černého humoru, u nichž se budete lámat smíchy a zároveň nevěřícně kroutit hlavou. Podstatnou částí tohoto všeho je i dabing, jež propůjčuje postavám koňskou (haha) dávku charismatu a emocí, z nichž markantně vyčnívají Will Arnett a Aaron Paul (Todd!). Tohle se zkrátka moc povedlo, pročež byste tomuto osvěžujícímu seriálovému počinu rozhodně měli dát šanci. Výborná práce! (Netflix) „BoJack Horseman! What is this, a crossover episode?“ (30.03.2020)

Bojack Horseman je seriál, který mě zaujal svou originální kombinací humoru a dramatu. Líbí se mi, jak seriál ukazuje různé aspekty lidské a zvířecí psychiky a společnosti. Postavy jsou zajímavé, rozmanité a uvěřitelné. Seriál je také vizuálně poutavý a plný narážek a odkazů na popkulturu. Bojack Horseman je seriál, který stojí za shlédnutí. (07.05.2023)

Horší a prázdnější díl od dílu. Pátá řada je ve svojí zoufalé snaze vyprodukovat desítky minut animace bez jakéhokoliv smyslu, vývoje, náznaku změny statutu quo už vyloženě politování hodná. Holt je problém, když seriál nemá nic krom gimmicku "depresivní vnitřní zvířata" a nemůže se v něm nic stát, protože jakmile by se něco stalo (a postavy by přestaly být pasivní, problémy prvního světa nasáklé karikatury), ten gimmick by se rozpadl. Jako film by to šlo, jako jedna sezóna by to taky šlo, ale tvůrci to chtějí dojit do nekonečna a nejpozději tak během druhé řady se prostě nevyhnutelně ukázalo, jak moc prázdné to musí být, aby to mohlo dál existovat. Chápu, že to brnká na správné struny a řeší to právě ty problémy, ale já se jenom nudím. Zvlášť když vysvětlením doslova každého problému je bolestně doslovný flashback osvětlující nějaké dětské trauma - přičemž se ale v těch flashbacích z nějakého důvodu pracuje s mindsetem padesátých let, čili absolutně nijak nevysvětlují současnost a stav aktuální generace, která s neironicky míněnou nukleární rodinou nikdy ve styku nebyla. Jde jen o hledání nejbanálnějších a nejlépe znějících zdůvodnění problémů, které se v důsledku jen zveličují a legitimizují, aby se každý mohl cítit jako oběť něčeho, co je mimo jeho kontrolu. Že si to tvůrci uvědomují a nechají postavy dokola opakovat, že tohle cíl není, fakt není chytré - je to jen ukázka bezradnosti tohohle seriálu, který má právě ty konotace, jaké mít nechce, ale místo aby s tím nějak koncepčně pracoval na úrovni upřímné sebereflexe, jen neustále vysvětluje, že takto to být chápáno nemá. Seriál navíc hodně záhy skočil přes žraloka a pro pointu vtipu může kdokoliv kdykoliv rozbít jakoukoliv kontinuitu. (29.09.2016)

Tento seriál si žije naprosto svým životem. Pro mě naprostý unikát. Jednoduchá animace jen umocňuje. Na první pohled se to nezdá, ale ty dialogy jsou neskutečně hluboké. Fakt si užívám tento chytrý humor. A zvířecí postavy baví neskutečně. Za mě parádní nápad, který je ještě k tomu perfektně vytvořen. Končím druhou sérii a pokračuji dál! (25.01.2020)